2.5. Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ)

Za OSVČ se pro účely zdravotního pojištění považují:

  • osoby podnikající v zemědělství,
  • osoby provozující živnost,
  • osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů,
  • osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů, s výjimkou činnosti, z níž jsou příjmy podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně,
  • společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností,
  • osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů,
  • osoby vykonávající činnost mandatáře na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku, pokud není považována za zaměstnání a mandátní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti,
  • spolupracující osoby OSVČ, pokud podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, lze na ně rozdělovat příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

2.5.1. Povinnosti OSVČ

Povinnosti, které je OSVČ povinna v oblasti zdravotního pojištění plnit, jsou dány zákonem:

  • č. 48/1997 Sb.,
  • č. 592/1992 Sb..

Podle zákona č. 48/1997 Sb. je OSVČ povinna oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti, a to nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájila nebo ukončila. Pojištěnec podnikající na základě živnostenského oprávnění splní tuto povinnost i tehdy, učiní-li oznámení příslušnému živnostenskému úřadu. Za nesplnění oznamovací povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit pokutu až do výše 10 000 Kč. Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy bylo zjištěno nesplnění oznamovací povinnosti, nejdéle však do tří let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna.

Podle zákona č. 592/1992 Sb. je OSVČ povinna:

  • do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za předchozí zdaňovací období, předložit přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti,
  • v případě, že daňové přiznání zpracovává daňový poradce, doložit příslušné zdravotní pojišťovně tuto skutečnost do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat daňové přiznání za předchozí kalendářní rok,
  • ohlásit změny údajů uvedených na přehledu o příjmech a výdajích,
  • ohlásit a doložit změnu jména, příjmení, trvalého pobytu, rodného čísla, obchodního jména, sídla nebo místa podnikání, identifikačního čísla organizace a čísla bankovního účtu, je-li z něj placeno pojistné,
  • na vyžádání zdravotní pojišťovny předložit účetní doklady, které jsou potřebné pro provedení kontroly odvodu pojistného,
  • při kontrole placení pojistného nezatajovat doklady, které má k dispozici,
  • pro hlášení údajů stanovených zákonem o pojistném používat tiskopisy, které jsou vydávány, příp. schváleny VZP ČR,
  • v případě změny zdravotní pojišťovny předložit příslušnému pracovišti VZP doklad o výši záloh vypočtených z vyměřovacího základu.

Za nesplnění nebo porušení těchto povinností může příslušná zdravotní pojišťovna uložit plátci pojistného pokutu až do výše 50 000 Kč za jednotlivé nesplnění nebo porušení povinností. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se příslušná zdravotní pojišťovna o nesplnění nebo porušení povinnosti dozvěděla, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.

OSVČ je dále podle výše uvedeného zákona povinna odvádět pojistné na zdravotní pojištění (viz kap. 2.5.2.). Pokud pojistné neuhradí ve stanovené lhůtě nebo ho uhradí v nesprávné výši, je povinna podle ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. platit penále ve výši 0,05 % (sazba penále platná od 1. 1. 2007; od 1. 5. 1995 do 31. 12. 2006 byla sazba penále 0,1 %) dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém pojistné nebo záloha na pojistné nebyly zaplaceny nebo byly zaplaceny v nižší částce.

2.5.2. Platba pojistného OSVČ

OSVČ platí pojistné na zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu. Výše vyměřovacího základu činila 35 % příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti před rokem 2004, 40 % příjmu z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti v roce 2004, 45 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti v roce 2005 a od roku 2006 činí 50 % příjmu ze  samostatné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. U spolupracující osoby se za takový příjem po odpočtu výdajů považuje její podíl na společných příjmech. U osoby samostatně výdělečně činné, která vede účetnictví, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou anebo která účtuje v hospodářském roce, se postupuje podle ustanovení § 3a) odst. 1 zákona č. 592/92 Sb.

Minimální vyměřovací základ je stanoven jako dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy. Za průměrnou mzdu se považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Maximální vyměřovací základ

Do konce roku 2012 platil pro OSVČ  maximální vyměřovací základ (do 31. 12. 2007 to bylo 486 000 Kč, od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2009 to byl 48násobek průměrné mzdy a od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2012 pak 72násobek průměrné mzdy). V důsledku novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění došlo od 1. ledna 2013 k pozastavení účinnosti ustanovení týkajících se maximálního vyměřovacího základu, a to pro rozhodná období let 2013 až 2015. Novelizací zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a dalších souvisejících zákonů platných od 1. ledna 2015 došlo ke zrušení ustanovení týkajících se maximálního vyměřovacího základu.

Problematika placení pojistného OSVČ je řešena zákonem č. 592/1992 Sb., kde je mimo jiné např.:

  • vymezen okruh osob, pro které neplatí minimální vyměřovací základ,
  • stanoveno období, za které se snižuje minimální vyměřovací základ,
  • řešeno placení pojistného v případech, kdy je OSVČ zároveň zaměstnána nebo patří do okruhu osob, za které je plátcem pojistného stát,
  • způsob výpočtu měsíčního vyměřovacího základu pro platbu záloh na pojistné včetně podmínek, za kterých je možno požádat o jeho snížení.

OSVČ platí pojistné na zdravotní pojištění formou záloh na pojistné a doplatku pojistného.

Zálohy na pojistné jsou splatné od prvého dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den.

Zálohy není povinna platit OSVČ, která je současně zaměstnancem, a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů. Pojistné zaplatí až po podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za uplynulý kalendářní rok.

Pokud je za osobu, která zahajuje samostatnou výdělečnou činnost, zároveň plátcem pojistného stát, není tato osoba povinna platit zálohy v prvním kalendářním roce této činnosti. Pojistné zaplatí až po podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za uplynulý kalendářní rok. Zálohy pro každý další kalendářní rok budou stanoveny na základě podaného Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ.

Doplatek pojistného je splatný vždy nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní rok, za který se pojistné platí.

Pokud je na základě přehledu o příjmech a výdajích zjištěno, že úhrn záloh na pojistné zaplacených za období, za které se přehled o příjmech a výdajích předkládá, je vyšší než pojistné vypočtené z dosaženého příjmu, je příslušná zdravotní pojišťovna povinna vrátit přeplatek na pojistném do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila nebo kdy plátce o vrácení přeplatku požádal, pokud však nemá plátce pojistného vůči zdravotní pojišťovně jiný splatný závazek.

2.5.3. Nemoc u OSVČ

OSVČ, která je po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, nemusí v takovém měsíci platit zálohu na pojistné. Uvedenou skutečnost je OSVČ povinna doložit lékařským potvrzením nebo potvrzením o výplatě dávek od SSZ, příp. zaměstnavatele.

Pokud OSVČ v době pracovní neschopnosti neměla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ (ani nepobírala takové nemocenské), nemá období pracovní neschopnosti vliv na stanovení minimálního vyměřovacího základu za kalendářní rok. Na snížení minimálního vyměřovacího základu o poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, kdy byla OSVČ uznána práce neschopnou, vzniká nárok pouze v případě, kdy měla OSVČ po dobu nemoci nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ, popřípadě pobírala takové nemocenské. Za pobírání nemocenského z nemocenského pojištění OSVČ se považuje též období prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény), po které se nemocenské neposkytuje..

Pokračování

Další odstavce kapitoly 2 - Plátci pojistného:

Další kapitoly: