2.4. Plátce pojistného – zaměstnavatel

2.4.1. Vymezení pojmu zaměstnavatel a zaměstnanec

Zaměstnavatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která je plátcem příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR.

Sídlem zaměstnavatele se rozumí:

U právnické osoby:

  • sídlo právnické osoby,
  • sídlo organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku nebo v jiném, zákonem stanoveném rejstříku nebo je uvedena v evidenci příslušného orgánu v ČR.

U fyzické osoby:

  • místo trvalého pobytu,
  • místo podnikání, jde-li o fyzické osoby, které nemají na území ČR trvalý pobyt.

Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považují osoby uvedené v § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., kterým plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Zákon stanovuje několik výjimek, kdy zaměstnancem není osoba, jíž plynou nebo by měly plynout příjmy podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Kromě případů, kdy plynou pouze příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, je vyjmenováno 6 výjimek, kdy zaměstnání nevznikne. Jedná se o:

  • žáky nebo studenty, kteří mají pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků za práci z praktického výcviku,
  • osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (dále jen „započitatelný příjem“),
  • členové družstev, kteří nemají pracovněprávní vztah k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni a nedosáhli v kalendářním měsíci započitatelného příjmu,
  • osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,
  • dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, kteří v kalendářním měsíci nedosáhli započitatelného příjmu,
  • členové okrskové volební komise při volbách do Parlamentu České republiky, Evropského parlamentu a zastupitelstev územních samosprávných celků.

Od 1. 1. 2008 patří všechny ostatní osoby, které mají příjem podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, do okruhu zaměstnanců bez ohledu na to, zda jsou či nejsou účastny nemocenského pojištění. Rozšířil se tak okruh zaměstnanců, např. o členy statutárních orgánů, mandatáře, likvidátory, osoby vykonávající placenou funkci atd.

2.4.2. Povinnosti zaměstnavatele

Povinnosti, které je zaměstnavatel povinen plnit v oblasti zdravotního pojištění, jsou dány zákonem:

  • č. 48/1997 Sb.,
  • č. 592/1992 Sb.

Podle zákona č. 48/1997 Sb.,je zaměstnavatel povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o:

  • nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení,
  • změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud je mu tato skutečnost známa,
  • skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné, pokud jsou mu tyto skutečnosti známy.

Zaměstnavatel oznamuje nástup zaměstnance do zaměstnání, ze kterého mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a ukončení takového zaměstnání. Prakticky to znamená, že zaměstnance přihlásí dnem nástupu do zaměstnání a odhlásí dnem skončení zaměstnání. Co je považováno za den nástupu zaměstnance do zaměstnání, stanoví § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. V případě pracovního poměru považujeme za den nástupu do práce den, který je uveden v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce v souladu s § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.

Dále zaměstnavatel sděluje jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo zaměstnance, případně jiné číslo pojištěnce. Při prvním oznámení nástupu zaměstnance, který nemá na území ČR trvalý pobyt a který ještě nemá přiděleno číslo pojištěnce, sdělí zaměstnavatel pohlaví a datum narození pojištěnce (viz kap. 3.4.2).

O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci.

Za nesplnění oznamovací povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč. Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty.

Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti, nejdéle však do tří let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna.

Dále je zaměstnavatel povinen zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech, a to najednou za uplynulý kalendářní měsíc, vždy nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Při nesplnění této povinnosti může být zaměstnavateli uložena pokuta až do výše 100 000 Kč.

Na základě § 45 zákona č. 48/1997 Sb., může příslušná zdravotní pojišťovna vyměřit přirážku k pojistnému zaměstnavateli, u něhož došlo v uplynulém kalendářním roce k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin a v důsledku toho i ke zvýšení nákladů na zdravotní péči. Přirážku k pojistnému lze vyměřit až do výše 5 % z podílu na jím hrazeném pojistném všech zaměstnanců. Platební výměr na přirážku k pojistnému za kalendářní rok lze vystavit nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po roce, v němž nastaly důvody pro vyměření přirážky.

Podle zákona č. 592/1992 Sb. je zaměstnavatel povinen:

  • sdělit a doložit obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo osoby a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude placeno pojistné; je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, je povinna sdělit a doložit též jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště,
  • oznámit a doložit změnu údajů uvedených v předchozím bodě, ukončení činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace,
  • nejpozději v den splatnosti pojistného předat přehled o platbách pojistného,
  • vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného,
  • na vyžádání předložit účetní a jiné doklady, jež jsou rozhodné pro správné stanovení a placení pojistného, anebo o které pověřený zaměstnanec – kontrolor požádá, a podat k nim ústně nebo písemně požadovaná vysvětlení,
  • nezatajovat doklady, které má k dispozici nebo o nichž je mu známo, kde se nacházejí,
  • používat pro hlášení údajů, které jsou stanoveny zákonem o pojistném, tiskopisy, které jsou vydávány, příp. schváleny VZP ČR.

Za jednotlivé nesplnění nebo porušení některé z povinností může příslušné pracoviště VZP uložit plátci pojistného pokutu až do výše 50 000 Kč. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se příslušné pracoviště VZP o nesplnění nebo porušení dozvědělo, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.

Zákon č. 592/1992 Sb. dále ukládá zaměstnavateli povinnost odvádět část pojistného na zdravotní pojištění, kterou je povinen hradit za své zaměstnance, i část pojistného, kterou je povinen hradit zaměstnanec (viz kap. 2.4.4.).

V případě, že zaměstnavatel nesplní tuto povinnost a pojistné neuhradí ve stanovené lhůtě nebo uhradí pojistné v nesprávné výši, je podle ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. povinen platit penále ve výši 0,05 % (sazba penále platná od 1. 1. 2007; od 1. 5. 1995 do 31. 12. 2006 byla sazba penále 0,1 %) dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém nebylo pojistné zaplaceno nebo bylo zaplaceno v nižší částce.

2.4.3. Povinnosti spojené se zaměstnáváním zaměstnanců z EU

Osoba z členského státu EU je při výkonu zaměstnání pojištěna ve státě, ve kterém toto zaměstnání vykonává. Toto pravidlo je obecně platné, ale existují z něj výjimky, které tato metodika neřeší.

Pro zaměstnavatele je důležité vědět, že zároveň se zaměstnanou osobou (kódy pro přihlášení těchto pracovníků viz poučení k formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele) jsou v souladu s Nařízeními vždy pojištěni i nezaopatření rodinní příslušníci.

Vzhledem k výjimkám se přihlašuje zaměstnavatel v některých případech k zdravotnímu pojištění za svého zaměstnance v zemi jeho bydliště. Při přihlášení a placení pojistného se pak postupuje podle předpisů daného státu a v souladu s Nařízeními. Při plnění oznamovací povinnosti i placení pojistného by měl být prostředníkem s místní institucí zajišťující zdravotní pojištění sám zaměstnanec.

2.4.4. Odvod pojistného za zaměstnance

Za zaměstnance (viz kap. 2.4.1.) odvádí pojistné na zdravotní pojištění zaměstnavatel. To určuje zákon a nepřipouští jinou alternativu. Není možné, aby si pojistné na zdravotní pojištění z příjmů ze zaměstnání platil zaměstnanec sám, a to i kdyby se na tom dohodli v pracovní smlouvě. Je zcela nepřípustné taková ustanovení do pracovní smlouvy vůbec dávat. Naopak, pokud některý zaměstnavatel neplní oznamovací povinnost nebo neodvádí pojistné za své zaměstnance, dopouští se protizákonného jednání. Zaměstnanec, který se o takovéto skutečnosti dozví, má podle zákona povinnost provést neprodleně u zdravotní pojišťovny oznámení.

Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance pojistné ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu (viz § 3 zákona č. 592/1992 Sb.), a to na příslušný účet pracoviště VZP. Zaměstnanci srazí, i bez jeho souhlasu, z platu jednu třetinu této částky, zbývající dvě třetiny uhradí zaměstnavatel ze svých prostředků.

Minimálním vyměřovacím základem pro zaměstnance je minimální mzda. Výše uvedeným ustanovením zákona jsou rovněž vymezeny osoby, pro které minimální vyměřovací základ neplatí. Jedná se např. o osoby, za které je zároveň plátcem pojistného stát, o osoby, které současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí zálohy na pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, o osoby, které celodenně, osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, o osoby, s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které jsou držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P a o osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání.

Pojistné za zaměstnance se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. 

Rozhodné období, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí.

Od 1. 1. 2008 byl u zaměstnanců zaveden maximální vyměřovací základ, a to ve výši 48násobku průměrné mzdy. Od 1. 1. 2010 ve výši 72násobku. Průměrná mzda byla stanovena jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Vypočtená částka se zaokrouhlovala na celé koruny směrem nahoru. Maximální vyměřovací základ byl tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťoval. 

Zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec dosáhl maximálního vyměřovacího základu (bez ohledu na počet zaměstnání evidovaných u tohoto zaměstnavatele), přestal odvádět pojistné (13,5 % VZ) za příslušného zaměstnance. Vyměřovací základ byl u takového zaměstnance od chvíle dosažení maxima do konce kalendářního roku nulový.

Pokud úhrn vyměřovacích základů zúčtovaných u více zaměstnavatelů přesáhl částku maximálního vyměřovacího základu, považovala se část pojistného zaplaceného zaměstnancem vypočtená z úhrnu vyměřovacích základů přesahujících maximální vyměřovací základ za přeplatek zaměstnance na pojistném. Přeplatek se zaměstnanci vracel jen na základě písemné žádosti.  Zaměstnavatel byl povinen do 8 dnů ode dne obdržení žádosti (§ 3 odst. 18 zákona č. 592/1992 Sb.) vystavit zaměstnanci potvrzení o úhrnu vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné. Toto potvrzení bylo nedílnou součástí žádosti o vrácení přeplatku.

V důsledku novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění došlo od 1. ledna 2013 k pozastavení účinnosti ustanovení týkajících se maximálního vyměřovacího základu, a to pro rozhodná období let 2013 až 2015. Novelizací zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a dalších souvisejících zákonů platných od 1. ledna 2015 došlo ke zrušení ustanovení týkajících se maximálního vyměřovacího základu.

2.4.5. Zaokrouhlování

Zaokrouhlování pojistného provádí zaměstnavatel podle § 2 zákona č. 592/1992 Sb. následujícím způsobem:

Z vyměřovacího základu se pro každého zaměstnance vypočte 13,5 %.

Po zaokrouhlení na celou korunu směrem nahoru se získá pojistné jednoho zaměstnance.

Pojistné, které odvádí zaměstnavatel za své zaměstnance na účet příslušného pracoviště VZP, je dáno součtem pojistného všech zaměstnanců pojištěných u VZP.

Zaokrouhlování vyměřovacího základu ani dílčích částí pojistného (srážka zaměstnanci, úhrada zaměstnavatele) zákon neurčuje, vyměřovací základ se nezaokrouhluje. Platba penále se zaokrouhluje na korunu nahoru.

2.4.6. Provedení platby pojistného zaměstnavatelem

Platby pojistného za zaměstnance pojištěné u VZP provádí zaměstnavatel ze svého účtu na bankovní účet příslušného pracoviště VZP (u kterého je přihlášen do registru zaměstnavatelů), určený pro hromadné plátce.

Číslo konkrétního bankovního účtu, na které zaměstnavatel poukazuje platby pojistného za své zaměstnance, je vyvěšeno na příslušném pracovišti VZP, čísla účtů jsou také zveřejněna na adrese www.vzp.cz.

Jako variabilní symbol uvede zaměstnavatel 10místné číslo plátce ve tvaru IČOaa, jak je popsáno v kap. 3.4.1.

Upozornění: Pokud je zaměstnavatelem fyzická osoba, která má příjmy uvedené v § 7 odst. 1) a 2) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, pojistné za svoji osobu poukazuje jako OSVČ.

Pokračování

Další odstavce kapitoly 2 - Plátci pojistného:

Další kapitoly: