OSVČ - zálohy na pojistné

OSVČ platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného.

Záloha na pojistné se platí za celý kalendářní měsíc a je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Ve druhém roce a v následujících letech výkonu samostatné výdělečné činnosti se při výpočtu výše záloh na pojistné vychází ze skutečně dosažených příjmů.

Vyměřovacím základem pro odvod pojistného na zdravotní pojištění je 50 % příjmu ze samostatné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Měsíčním vyměřovacím základem je potom průměr, který z takto stanoveného vyměřovacího základu připadá na jeden kalendářní měsíc, kdy byla v předchozím kalendářním roce činnost alespoň po část měsíce vykonávána. Záloha na pojistné činí 13,5 % z tohoto měsíčního vyměřovacího základu. Zákonem o pojistném na veřejné zdravotní pojištění je pak stanoven minimální vyměřovací základ.

Po vypočtení zálohy na pojistné mohou nastat následující situace:

  • záloha na pojistné vypočtená z dosažených příjmů je stejná nebo vyšší než záloha na pojistné odvozená ze zákonem daného minimálního vyměřovacího základu a OSVČ hradí vypočtenou částku,
  • záloha na pojistné vypočtená z dosažených příjmů je nižší než zákonem stanovené minimum, ale OSVČ patří mezi osoby, pro které neplatí zákonem stanovené minimum, a může tak hradit vypočtenou částku,
  • záloha na pojistné vypočtená z dosažených příjmů je nižší než zákonem stanovené minimum, OSVČ je povinna dodržet zákonem stanovené minimum a musí hradit zálohu na pojistné vypočtenou ze zákonem stanoveného minimálního vyměřovacího základu,
  • OSVČ je zároveň zaměstnancem, příjmy z podnikání nejsou jejím hlavním zdrojem příjmu a není povinna hradit zálohy na pojistné – pojistné uhradí po podání daňového přiznání ze skutečně dosažených příjmů.

Ustanovením zákona o pojistném na zdravotní pojištění je dáno, že takto stanovené zálohy na pojistné se poprvé zaplatí za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled, a naposledy za kalendářní měsíc předcházející měsíci, ve kterém byl nebo měl být takový přehled předložen v dalším kalendářním roce. Podle tohoto ustanovení by se mohlo zdát, že výše zálohy na pojistné zůstává vždy po celé toto období stejná. Mohou však nastat skutečnosti, pro které musí OSVČ i v průběhu tohoto období výši zálohy na pojistné změnit:

Všeobecný vyměřovací základ

Při výpočtu minimálního vyměřovacího základu se vychází ze všeobecného vyměřovacího základu stanoveného pro účely důchodového pojištění. Tento všeobecný vyměřovací základ se mění na základě nařízení vlády (vyhlášky). Dojde-li tedy v průběhu období (zpravidla od 1. 1. kalendářního roku) k jeho navýšení, změní se i minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného. Pokud OSVČ hradí zálohy na pojistné v minimální výši nebo nižší, než je nově stanovené minimum, je povinna po nabytí účinnosti změny všeobecného vyměřovacího základu hradit zálohy v nově stanovené minimální výši.

Povinnost dodržet minimální vyměřovací základ

Stane-li se OSVČ v průběhu období osobou, která není povinna dodržet minimální vyměřovací základ (např. stane se poživatelem důchodu), tak v případě, že záloha na pojistné vypočtená z dosažených příjmů byla nižší, než je zákonem stanovené minimum, může od měsíce, kdy nová skutečnost trvala celý kalendářní měsíc, hradit zálohu na pojistné podle skutečně dosažených příjmů.

Naopak, skončí-li důvody, pro které OSVČ nebyla povinna dodržet minimum, a záloha na pojistné vypočtená z dosažených příjmů byla nižší, než je zákonem stanovené minimum, musí taková osoba hradit od daného měsíce zálohy v zákonem stanovené minimální výši (např. OSVČ, která zároveň studovala, ukončí studium na škole k 20. listopadu a tím přestane být nezaopatřeným dítětem – od listopadové platby, splatné do 8. prosince, musí hradit zálohy ve stanovené minimální výši).

Je ve vlastním zájmu OSVČ, aby takové změny nahlásila zdravotní pojišťovně a dohodla se na změně výše zálohy na pojistné.

Zaměstnání

Pokud se OSVČ stane zaměstnancem a hlavním zdrojem příjmu je příjem z tohoto zaměstnání, není povinna hradit zálohy na pojistné a pojistné uhradí až na základě skutečně dosažených příjmů po podání přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se pojistné platí.

V opačném případě, kdy OSVČ ukončí zaměstnání, které bylo hlavním zdrojem příjmu, a nadále vykonává jen samostatnou výdělečnou činnost nebo se příjem z této činnosti stane jejím hlavním zdrojem příjmu, je povinna hradit zálohy na pojistné.

Snížení příjmů ze samostatné výdělečné činnosti

Dostane-li se OSVČ do situace, kdy se její příjmy dosažené výkonem samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení výrazně sníží, může požádat o snížení záloh na pojistné. Žádost se podává na tiskopise příslušné zdravotní pojišťovně, která posoudí, zda byly splněny zákonem stanovené podmínky pro snížení zálohy.

Snížení zálohy lze provést na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž bude nebo by měl být podán přehled OSVČ o příjmech a výdajích.

Nemoc

OSVČ není povinna hradit zálohy na pojistné za kalendářní měsíce, v nichž byla uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce, nebo jí byla nařízena karanténa. Pro stanovení výše pojistného za kalendářní rok je potom podstatné, zda za toto období měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ. Pokud pobírala takové nemocenské, bude minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného o takové měsíce snížen. V opačném případě, kdy byla sice OSVČ uznána práce neschopnou, avšak nepobírala nemocenské, musí být i za toto období pojistné uhrazeno.