1.2. Účast/neúčast na zdravotním pojištění

Veřejné zdravotní pojištění (dále jen „zdravotní pojištění“) je druh zákonného pojištění, na jehož základě je plně nebo částečně hrazena zdravotní péče poskytnutá pojištěnci s cílem zachovat nebo zlepšit jeho zdravotní stav. Rozsah poskytované zdravotní péče je dán zákonem č. 48/1997 Sb.

Zdravotní pojištění je v ČR podle zákona povinné:

a)  pro všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR (bez ohledu na státní občanství),

b)  pro osoby, které na území ČR trvalý pobyt nemají, pokud jsou zaměstnány u zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR.

Dále se účastníky pojištění stávají osoby, na něž se vztahují evropská Nařízení (viz kap 1.2.1.) a mezinárodní smlouvy a dohody.

Ze zdravotního pojištění jsou vyňaty:

a)  osoby, které nemají na území ČR trvalý pobyt (včetně těch, které jsou činné v ČR pro zaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výhod a imunit nebo kteří nemají sídlo na území ČR),

b) osoby, které se zdržují dlouhodobě a nepřetržitě v cizině (nejméně 6 měsíců), jsou v cizině zdravotně pojištěny a učinily o této skutečnosti u zdravotní pojišťovny písemné prohlášení (viz kap. 1.2.2.).

Zdravotně pojištěny nebudou také osoby, u nichž je pojištění vyloučeno dle evropských Nařízení (dle zásady pojištění jen v jednom členském státu).

1.2.1. Zdravotní pojištění osob ze zemí EU a EHP

Účastny zdravotního pojištění v ČR jsou za podmínek stanovených Nařízeními Rady EHS 1408/71, 883/2004, 574/72, 987/2009 a 1231/2010 (dále jen „Nařízení“) osoby z EU, EHP (Norska, Islandu, Lichtenštejnska) a Švýcarska (vše dále jen „EU“). Přitom obecně platí základní pravidlo, že v kterékoliv době se na pojištěnou osobu z EU vztahují právní předpisy jen jednoho členského státu a že je pojištěna v té zemi, kde vykonává výdělečnou činnost.

V ČR jsou tedy, mimo výjimky uvedené v Nařízení, zdravotně pojištěny osoby z EU, které zde vykonávají výdělečnou činnost. Jsou to zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a také přeshraniční pracovníci (zaměstnanci i OSVČ). Společně s nimi jsou zde pojištěni i jejich nezaopatření rodinní příslušníci. Dále jsou v ČR účastni zdravotního pojištění žadatelé o důchod a důchodci, kterým je vyplácen důchod z českého důchodového zabezpečení, bydlící v jiném státě EU. S nimi jsou opět pojištěni i jejich nezaopatření rodinní příslušníci. Nezaopatřenost RP se posuzuje podle zákonů státu, v němž mají bydliště.

Ze zdravotního pojištění jsou naopak v souladu s Nařízeními vyňaty osoby s trvalým pobytem v ČR, které jsou výdělečně činné v jiném státě EU a vztahují se na ně právní předpisy země, kde pracují. Společně s živitelem jsou v tomto státě pojištěni i nezaopatření rodinní příslušníci, a to i v případě, že mají bydliště v jiném státě než osoba, na kterou jsou pro účely pojištění navázáni. Nezaopatřenost RP s bydlištěm v ČR se posuzuje podle právních předpisů ČR. Vynětí ze systému veřejného zdravotního pojištění v ČR je možné pouze po předložení evropského formuláře ze země výkonu výdělečné činnosti nebo jiného dokladu potvrzujícího výdělečnou činnost v zemi EU.

1.2.2. Dlouhodobý pobyt v cizině

Pojištěnec není povinen platit pojistné na zdravotní pojištění po dobu, kdy je dlouhodobě v cizině. Povinnost platit pojistné zaniká dnem, který pojištěnec uvedl v Prohlášení o dlouhodobém pobytu v cizině (dále jen Prohlášení), ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy bylo toto Prohlášení doručeno pracovišti VZP. Do osmi dnů po zahájení dlouhodobého pobytu v zahraničí je pojištěnec povinen vrátit na pracoviště VZP průkaz pojištěnce.

Pro účely zdravotního pojištění se o dlouhodobý pobyt v cizině jedná, pokud pojištěnec splní následující podmínky.

  • Nepřetržitý pobyt v cizině trvá nejméně 6 měsíců.
  • Pojištěnec učinil písemné Prohlášení a po návratu, současně s opětovným přihlášením u příslušné zdravotní pojišťovny, dodatečně předloží doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce. Pokud pojištěnec nepředloží tento doklad, je povinen doplatit zpětně pojistné tak, jako by k odhlášení nedošlo; od 1. září 2015 se za takové období nevymáhá penále.
  • Od 1. září 2015 se nevymáhá penále ani v případě, kdy pojištěnec neučinil před odjezdem do ciziny písemné Prohlášení, neplatil pojistné a po celou dobu pobytu v cizině nečerpal hrazené služby, pokud dodatečně předloží doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce, které kryje celou dobu dlouhodobého pobytu v cizině. Začátek doby dlouhodobého pobytu v cizině se v takovém případě počítá ode dne uvedeného jako počátek pojištění v dokladu o uzavření zdravotního pojištění v cizině.
  • Od 1. září 2015 je umožněno postupovat podle ustanovení o dlouhodobém pobytu v cizině i v případě, kdy nebyl doložen doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině po celou dobu pobytu.  Jestliže pojištěnec předloží doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině, který nekryje celou dobu, kdy nebyl povinen platit pojistné v České republice z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině, je povinen doplatit zpětně pojistné za každý kalendářní měsíc, ve kterém zdravotní pojištění v cizině netrvalo po celý takový kalendářní měsíc; penále se v takovém případě nevymáhá.

Osoba, která využila výše uvedeného ustanovení, je po celou dobu pobytu v cizině vyňata ze zdravotního pojištění v ČR.

Platí následující pravidla:

  • Pokud jsou splněny podmínky dlouhodobého pobytu v cizině, pojistné na zdravotní pojištění se za tuto osobu neplatí, tj. pojistné neplatí zaměstnavatel, ani pojištěnec sám, ani stát.
  • Písemné Prohlášení může být doručeno i ze zahraničí. Vždy však platí, že povinnost platit pojistné zaniká až od následujícího dne po doručení písemného Prohlášení na pracoviště VZP.
  • Povinnost platit pojistné vzniká dnem návratu z ciziny.
  • Povinnost VZP hradit poskytnuté zdravotní služby končí dnem předcházejícím dni, kdy zanikla povinnost platit pojistné.
  • Povinnost VZP hradit poskytnuté zdravotní služby vzniká dnem, kdy se pojištěnec na příslušném pracovišti VZP po návratu z ciziny opět přihlásí.
  • Další Prohlášení lze zdravotní pojišťovně podat nejdříve po uplynutí 2 celých kalendářních měsíců následujících po dni opětovného přihlášení.

Dlouhodobý pobyt v cizině nelze aplikovat v případě osoby, která je výdělečně činná v některém ze států EU. Na takovou osobu se vztahují v plném rozsahu předpisy z Nařízení, bez ohledu na délku pobytu.

Pokračování

Další odstavce kapitoly 1 - Všeobecné informace:

Další kapitoly: