Postup vašeho zaměstnavatele při plnění oznamovací povinnosti nebyl správný. Za den nástupu do zaměstnání se pro účely zdravotního pojištění považuje den, od kterého dle pracovní smlouvy zaměstnanci vznikl pracovní poměr. Nikoli den, kdy zaměstnanec do zaměstnání skutečně nastoupil. Zaměstnavatel vás tedy měl přihlásit od 1. 5. Den nástupu do zaměstnání je zároveň dnem vzniku povinnosti zaměstnavatele hradit pojistné za zaměstnance.

Další část odpovědi záleží na tom, jestli jste "čistý" zaměstnanec, nebo si ještě přivyděláváte samostatnou výdělečnou činností jako OSVČ.

Pokud jste jen zaměstnaná, tak za 1. 5. pojistné nedoplácíte a pozdější přihlášení zaměstnavatelem pro vás jako pro zaměstnance nemá žádné důsledky. A to ať šlo o změnu zaměstnání (jedno skončilo 30. 4. a do druhého jste nastoupila 2. 5.), nebo o první zaměstnání, kdy jste do svého nástupu např. studovala či byla nezaměstnaná a pojistné za vás platil stát. Pojistné za květen za vás prostě hradí zaměstnavatel a není podstatné, že zaměstnání nebude trvat celý kalendářní měsíc. V době, kdy nejste zaměstnaná ani nepodnikáte ani za vás pojistné nehradí stát, jste sice považována za tzv. osobu bez zdanitelných příjmů (OBZP), ale OBZP platí pojistné vždy jen za celé kalendářní měsíce, tj. nedoplácí jednotlivé dny.

Jiná situace však je v případě, kdy byste v souběhu se zaměstnáním měla jako "vedlejší" ještě samostatnou výdělečnou činnost. Jestliže při zaměstnání podnikáte a hlavním zdrojem příjmů je vaše zaměstnání, nemusíte jako OSVČ platit zálohy na pojistné ani nemusíte dodržet minimální vyměřovací základ. Podmínkou však je, že souběh samostatné výdělečné činnosti a zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc. Jediný den výpadku tedy může způsobit nutnost změnu ohlásit pojišťovně a za daný měsíc zaplatit jako OSVČ zálohu na pojistné.