1. Osoby s trvalým pobytem v ČR

Ze zákona je v České republice povinně zdravotně pojištěna každá osoba, která má na území ČR trvalý pobyt, tzn. i cizinec, pokud ovšem podle evropských nařízení nepodléhá právním předpisům jiného státu EU/EHP/Švýcarska, nebo nepodléhá dle mezinárodní smlouvy předpisům druhého smluvního státu. Zdravotní pojištění vzniká těmto osobám získáním trvalého pobytu na území ČR a zaniká úmrtím pojištěnce nebo jeho prohlášením za mrtvého nebo ukončením trvalého pobytu na území ČR.

2. Osoby bez povolení k trvalému pobytu v ČR

a) Cizinec ze zemí mimo EU/EHP/Švýcarsko bez trvalého pobytu může být na území ČR účasten veřejného zdravotního pojištění podle zákona jako zaměstnanec zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR, případně splní-li kritéria zakotvená v evropských nařízeních (např. je nezaopatřeným rodinným příslušníkem živitele pojištěného podle nařízení v českém systému veřejného zdravotního pojištění), případně je občanem jednoho ze států, se kterými má ČR uzavřenu mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, která upravuje i oblast zdravotního pojištění (seznam těchto smluv naleznete na stránkách Kanceláře zdravotního pojištění kancelarzp.cz v sekci Mezinárodní smlouvy).

Stejně jako nástupy a ukončení zaměstnání ostatních zaměstnanců je zaměstnavatel povinen oznámit zdravotní pojišťovně i vznik a ukončení účasti  ve zdravotním pojištění zaměstnance, který je cizincem bez trvalého pobytu. Zdravotní pojišťovna vystaví pro tohoto pojištěnce průkaz zelené barvy. Ostatním osobám, které vstoupí do systému veřejného zdravotního pojištění z jiného důvodu, pak průkaz žluté barvy nebo klasický EHIC.

Cizinec bez trvalého pobytu má v měsících, kdy není účasten ve veřejném zdravotním pojištění z titulu zaměstnání, možnost uzavřít si smluvní zdravotní pojištění.

b) Cizinec z EU, EHP a Švýcarska bez trvalého pobytu v ČR může být účasten českého veřejného zdravotního pojištění opět jak ze zákona z titulu zaměstnání, tak na základě evropských nařízení (např. jako OSVČ vykonávající samostatnou výdělečnou činnost pouze na území ČR, nezaopatření rodinní příslušníci osoby z EU, která v ČR vykonává výdělečnou činnost, popřípadě pobírá dávky nahrazující příjem, např. důchod, ve výjimečných případech pak i ekonomicky neaktivní osoby, které dostatečným způsobem prokážou faktické bydliště a těžiště svých zájmů v ČR aj.).

c)  V souvislosti s výdělečnými pobyty je třeba zmínit, že na základě smluv ČR s USA, Japonskem, Tureckem, Severní Makedonií, Srbskem, Černou Horou, Albánií, Tuniskem a  Sýrií se tamní pojištěnec zaměstnaný či podnikající v ČR stává účastníkem českého systému zdravotního pojištění (a naopak). To zároveň znamená, že se musí ve své zemi původu odhlásit ze zdravotního pojištění. Podobný postup platí i v případě asociační dohody se státy Maghrebu (Alžírsko, Maroko, Tunisko) – pokud je osoba z uvedených států zaměstnána v některém ze států EU (samozřejmě včetně ČR), tak je účastna v systému zdravotního pojištění dané země EU (a naopak). Obdobný princip zakládá i mezinárodní smlouva ČR s Izraelem, která se však aplikuje pouze na občany (nikoli všechny pojištěnce) ČR a Izraele. Podotýkáme, že tyto postupy se netýkají turistických pobytů, včetně studia.

3. Zvláštní případy

V některých zvláštních případech se považují zákonem vymezené skupiny osob za cizince s povoleným trvalým pobytem. Jedná se o:

• azylanty po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu,
• děti, narozené azylantkám po dobu než bude rozhodnuto o azylu nebo jiném druhu pobytu dítěte,
• cizince svěřené do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu, je-li alespoň jedna fyzická osoba, jíž je cizinec svěřen, přihlášena k trvalém pobytu na území ČR nebo se na území ČR nachází ústav, ve kterém je dítě umístěno,
• děti cizinců od okamžiku narození do právní moci rozhodnutí o povolení pobytu, jde-li o děti rodičů, kteří mají povolen trvalý pobyt a podají v zákonem stanové lhůtě žádost o udělení povolení k pobytu dítěte,
• cizince požívající dočasné ochrany,
• cizince, kteří obdrželi rozhodnutí o neudělení azylu, ve kterém byla vyslovena překážka pro vycestování podle zákona o azylu; takovému cizinci udělí Policie vízum k pobytu do 90 dnů, které cizince opravňuje k pobytu na území po dobu 15 pracovních dnů ode dne udělení víza,
• cizince, kterým bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu v případech uvedených v § 32 odst. 2 zákona o pobytu cizinců, ve znění pozdějších předpisů (např. pokud vycestování brání překážka na jeho vůli nezávislá); dobu platnosti víza stanoví Policie na dobu nezbytně nutnou, nejdéle na dobu 1 roku,
• cizince, kterým bylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu, pokud jejich pobyt na území bude delší než 1 rok a trvají-li důvody, pro které bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území.

4. Děti narozené v ČR cizinkám s povolením k dlouhodobému pobytu

Od 2. 8. 2021 jsou novorozené děti cizinců s povolením k dlouhodobému pobytu v ČR povinně pojištěny v systému zdravotního pojištění (viz zákon 274/2021 Sb., kterým se mění zákon o pobytu cizinců na území ČR a další související zákony, mj. zákon o veřejném zdravotním pojištění a zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění).

Změna se týká dětí narozených na území ČR, jejichž matka má v okamžiku porodu povolení k dlouhodobému pobytu v ČR a otec nemá trvalý pobyt. Dítě bude účastníkem systému veřejného zdravotního pojištění ode dne narození. Pojištěno bude nejméně dva měsíce, konkrétně do konce měsíce, v němž dosáhne věku 60 dní. Pro další pobyt dítěte je pak potřeba uzavřít komerční zdravotní pojištění (pokud dítě nezíská jiné oprávnění k pobytu).

Narození dítěte je podle zákona povinen oznámit jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník do 8 dnů ode dne narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Není-li matka dítěte v ČR zdravotně pojištěna, oznámí narození dítěte zdravotní pojišťovně, u které je pojištěn otec dítěte v den jeho narození. Nejsou-li rodiče v ČR zdravotně pojištěni, oznámí narození dítěte Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR.

Pojistné za tyto novorozené děti platí zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník na účet příslušné zdravotní pojišťovny jednorázově za celé rozhodné období.

Pojistné je splatné od prvního do posledního dne rozhodného období. Vyměřovacím základem je dvojnásobek minimální mzdy za rozhodné období. V roce 2023 tak činí pojistné 4 672 Kč.