Zdravotní pojištění cizinců

1. Osoby s trvalým pobytem v ČR

Zdravotní pojištění cizincůZe zákona je v České republice povinně zdravotně pojištěna každá osoba, která má na území ČR trvalý pobyt, tzn. i cizinec, pokud ovšem podle evropských nařízení nepodléhá právním předpisům jiného státu EU/EHP/Švýcarska. Zdravotní pojištění vzniká těmto osobám získáním trvalého pobytu na území ČR a zaniká úmrtím pojištěnce nebo jeho prohlášením za mrtvého nebo ukončením trvalého pobytu na území ČR.

2. Osoby bez povolení k trvalému pobytu v ČR

a) Cizinec ze zemí mimo EU/EHP/Švýcarsko bez trvalého pobytu může být na území ČR účasten veřejného zdravotního pojištění podle zákona jako zaměstnanec zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR, případně splní-li kritéria zakotvená v evropských nařízení (např. je nezaopatřeným rodinným příslušníkem živitele pojištěného podle nařízení v českém systému veřejného zdravotního pojištění), případně je občanem jednoho ze států, se kterými má ČR uzavřenu mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, která upravuje i oblast zdravotního pojištění (seznam těchto smluv naleznete na stránkách Kanceláře zdravotního pojištění www.kancelarzp.cz v sekci Mezinárodní smlouvy).

Stejně jako nástupy a ukončení zaměstnání ostatních zaměstnanců je zaměstnavatel povinen oznámit zdravotní pojišťovně i vznik a ukončení účasti v nemocenském pojištění zaměstnance, který je cizincem bez trvalého pobytu. Zdravotní pojišťovna vystaví pro tohoto pojištěnce průkaz zelené barvy. Ostatním osobám, které vstoupí do systému veřejného zdravotního pojištění z jiného důvodu, pak průkaz žluté barvy nebo klasický EHIC.

Cizinec bez trvalého pobytu má v měsících, kdy není účasten ve veřejném zdravotním pojištění z titulu zaměstnání, možnost uzavřít si smluvní zdravotní pojištění.

b) Cizinec z EU, EHP a Švýcarska bez trvalého pobytu v ČR může být účasten českého veřejného zdravotního pojištění opět jak ze zákona z titulu zaměstnání, tak na základě evropských nařízení (např. jako OSVČ vykonávající samostatnou výdělečnou činnost pouze na území ČR, nezaopatření rodinní příslušníci osoby z EU, která v ČR pracuje, ve výjimečných případech pak i ekonomicky neaktivní osoby, které dostatečným způsobem prokážou faktické bydliště a těžiště svých zájmů v ČR, aj.).

c) V souvislosti s výdělečnými pobyty je třeba zmínit, že na základě smluv s USA, Japonskem a Albánií se tamní pojištěnec zaměstnaný či podnikající v ČR stává účastníkem zdejšího systému zdravotního pojištění (a naopak). Obdobný princip zakládá i mezinárodní smlouva ČR s Izraelem, Tureckem, Makedonií, Srbskem a Černou Horou, která se však aplikuje pouze na občany (nikoli všechny pojištěnce) ČR a dané země. Podotýkáme, že tento postup se netýká turistických pobytů, včetně studia.

3. Zvláštní případy

V některých zvláštních případech se považují zákonem vymezené skupiny osob za cizince s povoleným trvalým pobytem. Jedná se o:

  • azylanty po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu,
  • děti, narozené azylantkám po dobu než bude rozhodnuto o azylu nebo jiném druhu pobytu dítěte,
  • cizince svěřené do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu, je-li alespoň jedna fyzická osoba, jíž je cizinec svěřen, přihlášena k trvalém pobytu na území ČR nebo se na území ČR nachází ústav, ve kterém je dítě umístěno,
  • děti cizinců od okamžiku narození do právní moci rozhodnutí o povolení pobytu, jde-li o děti rodičů, kteří mají povolen trvalý pobyt a podají v zákonem stanové lhůtě žádost o udělení povolení k pobytu dítěte,
  • cizince požívající dočasné ochrany,
  • cizince, kteří obdrželi rozhodnutí o neudělení azylu, ve kterém byla vyslovena překážka pro vycestování podle zákona o azylu; takovému cizinci udělí Policie vízum k pobytu do 90 dnů, které cizince opravňuje k pobytu na území po dobu 15 pracovních dnů ode dne udělení víza,
  • cizince, kterým bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu v případech uvedených v § 32 odst. 2 zákona o pobytu cizinců, ve znění pozdějších předpisů (např. pokud vycestování brání překážka na jeho vůli nezávislá); dobu platnosti víza stanoví Policie na dobu nezbytně nutnou, nejdéle na dobu 1 roku,
  • cizince, kterým bylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu, pokud jejich pobyt na území bude delší než 1 rok a trvají-li důvody, pro které bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území.