Zde by studenti měli zpozornět, protože musí splňovat několik podmínek, aby zůstali zařazeni v kategorii státní pojištěnec. Zatímco v měsíci, kdy student složí poslední státní závěrečnou zkoušku, může být výdělečně činný, tak pro „druhý“ měsíc (tzn. měsíc po něm následující) platí několik podmínek – nesmí po celý tento „druhý“ měsíc vykonávat výdělečnou činnost ani nesmí pobírat podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Pokud by student vykonával výdělečnou činnost celý tento kalendářní měsíc, bude vyřazen z kategorie státních pojištěnců.

Možnosti absolventa vysoké školy – z pohledu zdravotního pojištění:

• nastoupí do zaměstnání – pojistné hradí v roli zaměstnance a také ho za něj odvádí zaměstnavatel
• začne podnikat – pojistné platí sám jakoosoba samostatně výdělečně činná
• přihlásí se na úřad práce – pojistné za něj platí stát
• nepřihlásí se na úřad práce (a není za něj plátcem pojistného stát z jiného důvodu) – pojistné si musí platit sám jako OBZP

Období mezi bakalářským a magisterským studiem

Absolvent bakalářského studia je považován za nezaopatřené dítě i po dobu od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se stane studentem téže nebo jiné vysoké školy. Podmínkou je, že toto studium bezprostředně navazuje na skončení studia na původní vysoké škole – nejdéle po dobu tří kalendářních měsíců.

Pokračování ve studiu s odstupem času

Pokud by se absolvent rozhodl pokračovat na vysoké škole až s odstupem času (kdy např. pracuje nebo podniká), bude za něj stát opět plátcem pojistného (a to od chvíle, kdy začne studovat) po dobu jeho vysokoškolského studia, maximálně však do 26 let.

Oznamovací povinnost pojištěnce

Absolvent má vůči zdravotní pojišťovně oznamovací povinnost – musí oznámit zdravotní pojišťovně všechny skutečnosti, které mají vliv na platbu pojistného na zdravotní pojištění, a to do 8 dnů. Výjimkou je případ, kdy pojištěnec nastupuje do zaměstnání – za zaměstnance oznamuje nástup do zaměstnání jeho zaměstnavatel.