Pro určení, zda je příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním, nebo vedlejším zdrojem příjmu, není směrodatné prosté porovnání výše příjmů ze zaměstnání s daňovým základem ze samostatné výdělečné činnosti. Už vzhledem k možným výkyvům příjmů OSVČ nelze stanovit jednoznačný klíč pro srovnání výše příjmů, navíc podnikatel může mít i další příjmy (např. z pronájmu), které spolu s příjmy ze zaměstnání sám považuje za hlavní zdroj příjmu. Rozhodující je proto písemné prohlášení, které jako OSVČ učiní při zahájení činnosti a pak vždy v podávaném přehledu o výši daňového základu za uplynulý kalendářní rok.

Posouzení, zda jsou příjmy z podnikání hlavním zdrojem příjmu, je při souběhu kategorií OSVČ + zaměstnanec podstatné pro placení či neplacení záloh OSVČ. Jako OSVČ není povinen platit zálohy ten, kdo je zároveň zaměstnancem a prohlásí, že samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jeho příjmů. Pojistné jako OSVČ pak zaplatí najednou do 8 dnů po podání přehledu o výši daňového základu. Pozor si musí dát jen na situaci, kdy by v zaměstnání skončil. Pak se podnikání stává automaticky hlavním zdrojem příjmů a dotyčný musí zálohy hned začít platit, a to ve výši vypočtené v podaném přehledu (alespoň však v minimální výši stanovené pro OSVČ).

Přehled o výši daňového základu OSVČ najdete v interaktivní podobě na našem webu. Ze zadaných dat vám automaticky vypočte (v bodě 6.) výši zálohy pro příští období. Podnikatel, který nemá povinnost zálohy platit, protože je zároveň zaměstnán a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jeho příjmů, si má tuto částku přepsat v kolonce Typ zálohy na nulu. Zaškrtne proto písmeno c) 0 Kč. Podnikatel, který je povinen zálohy platit, protože je sice zároveň zaměstnán, ale neprohlásí, že samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem příjmů, zaškrtne písmeno b) výpočet.

Pro osoby samostatně výdělečně činné je (vedle toho, zda musí hradit zálohy na veřejné zdravotní pojištění) dále podstatné, zda mají povinnost dodržet minimální vyměřovací základ bez ohledu na skutečnou výši svých příjmů. Pokud ano, tak při souběhu OSVČ + zaměstnanec musí být v některé z těchto kategorií plátců vždy odváděno pojistné alespoň v minimální výši. Minimální vyměřovací základ neplatí pro OSVČ, která je zároveň zaměstnancem a odvádí z tohoto zaměstnání pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda. V opačném případě musí dodržet minimální vyměřovací základ jako OSVČ.