Dostupnost specializované péče je dobrá, ale praktičtí lékaři nejsou vždy dostatečně informováni, kde se která specializovaná péče poskytuje. A v komunikaci mezi specialisty a praktiky stále převažuje listinná forma, což vede k neúplnosti elektronické zdravotní dokumentace. Vyplynulo to z průzkumu uskutečněného mezi praktickými lékaři zapojenými do programu AKORD.

Praktičtí lékaři zapojení do programu kvality péče AKORD vyplňovali jednoduchý dotazník, ve kterém se vyjadřovali, jak jsou z jejich pohledu dostupné jednotlivé odbornosti specializované péče, jakým způsobem se k nim dostávají zprávy od specialistů a jaké jsou čekací doby. Z 1700 praktických lékařů jich odpovědělo zhruba 70 procent.

Lékaři si posílají zprávy poštou

„V programu AKORD mají praktičtí lékaři závazek pacienta v případě potřeby objednat ke specialistovi a někdy s tím mají problémy, protože se jim nedaří navázat ten správný kontakt. Obvykle jde o specialisty z oborů, k nimž praktický lékař neodesílá své pacienty tak často,“ uvádí MUDr. Pavel Vepřek, který má AKORD ve VZP na starosti. Nejhorší situace je z pohledu praktiků v oblasti angiologie, nefrologie a hematologie, kde si deset procent praktických lékařů myslí, že je tato péče hůře dostupná. Nejlepší dostupnost je naopak u chirurgie, ORL a vnitřního lékařství. „Jde ale o dojem praktických lékařů, nikoliv o analýzu skutečné dostupnosti,“ upozorňuje P. Vepřek. „Ukázalo se, že není až tak problém s plošnou dostupností péče jako s tím, že lékaři nemají na některé specialisty kontakt a nemají čas po nich pátrat. V programu AKORD se proto mohou obrátit na koordinátora, který jim kontakt na příslušného odborníka sežene.“

Horší situace je u vzájemné komunikace praktických lékařů a specialistů. Podle průzkumu si totiž lékaři mezi sebou nejčastěji (ve více než polovině případů) posílají zprávy o pacientově stavu poštou, naopak jen minimálně používají elektronickou cestu. „Elektronická komunikace představuje zlomek případů, v některých oborech není zaznamenán ani jeden v celé republice. Jako druhou možnost specialisté obvykle volí posílání zpráv po pacientovi, překvapivě je to ale méně, než jsme čekali,“ říká P. Vepřek. „Každopádně 99 procent zpráv dostane praktický lékař na papíře, což v době počítačů není dobrý výsledek. Vinou toho není elektronická dokumentace u praktických lékařů kompletní, protože obsahuje pouze jejich vlastní záznamy, zatímco informace, které získá od specialistů, má praktik jen v papírové podobě v běžné dokumentaci.“ Nejčastěji dostávají praktičtí lékaři data v elektronické podobě od kardiologů či onkologů. „Zřejmě je to díky tomu, že v nemocnicích fungují dobré informační systémy a není problém poslat výsledky zabezpečenou formou přes e-mail,“ dodává P. Vepřek.

Je třeba zlepšit komunikaci

Podle P. Vepřeka by situaci mohlo zlepšit plánované zapojení specialistů do AKORDu, kde se s povinností elektronické komunikace počítá. Fungovala by přitom obousměrně: specialista by už ve chvíli objednávání pacienta dostal od praktického lékaře informaci o pacientově stavu a důvodu, proč ho k němu posílá. „Musíme co nejrychleji rozšířit dobrou komunikaci mezi specialisty a praktiky. Jen tak bude možné říkat, že o pacienta pečují společně,“ zdůrazňuje P. Vepřek. „Když se nám podaří praktiky a specialisty pospojovat, bude to mít příznivý vliv na kvalitu jak primární, tak specializované péče.“

Lékaři měli v průzkumu také uvést délku čekacích dob u specialistů, dotazník ale nepátral po tom, zda ji považují za přiměřenou, či nikoliv. Podle P. Vepřeka zjištěné údaje ukazují, že čekací doby nejsou závažným problémem. „Tam, kde je to nutné, například na chirurgii, berou pacienty obratem, nejdelší čekací doby pak jsou v endokrinologii, imunologii či kardiologii. Jde o případy, u nichž není třeba urgentní zásah, většinou se jedná o konzultaci při řešení dlouhodobých obtíží,“ uvádí.

Infoservis č. 19/2010