1. Doporučujeme co nejdříve telefonicky, popř. osobně kontaktovat nejbližší pobočku VZP ČR dle místa trvalého bydliště, popř. dle místa/sídla podnikání. Požádejte o informaci o aktuální výši svého dluhu a upřesnění, čeho se dluh týká (nejčastěji to bývá neuhrazené pojistné a penále; řada plátců pojistné sice hradí, ale v nesprávné výši). Důležité je také vědět, zda se dluh skládá jen z pohledávek dosud nevyměřených exekučními tituly (platebními výměry a výkazy nedoplatků), nebo i z pohledávek již vyměřených exekučními tituly.
2. Je možné i to, že se následným šetřením zjistí pochybení v evidenci na straně VZP ČR, kdy plátce může doložit, že platby na pojistném/penále uhradil. Tyto situace nebývají sice časté, ale samozřejmě nelze je zcela vyloučit. V takovém případě VZP ČR následně předmětný dluh/nedoplatek z evidence odstraní, a to zcela či částečně podle předložených dokladů.

3. Pamatujte si základní zásadu:nežli je uhrazeno zcela pojistné tak dlužníku neustále nabíhá sankce v podobě penále, a to za každý den prodlení.  Výše penále se stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.
4. Začněte situaci okamžitě řešit s VZP ČR. Nejhorší možný postup je „dělat mrtvého brouka“. Pokud máte k dispozici potřebné finanční prostředky, svůj závazek bez zbytečného odkladu uhraďte na příslušný účet VZP ČR. Pozor na to, že pro platby pojistného je jiné číslo účtu než pro platby penále a pokut. A nezapomeňte při platbě uvést i správný variabilní symbol!
5. Když je dluh na pojistném zcela uhrazen, může dlužník za podmínek uvedených v § 53a zákona č. 48/1997 Sb. požádat o prominutí dosud pravomocně nevyměřeného penále. Na prominutí penále není právní nárok. Dlužník žádající prominutí penále nesmí být k datu rozhodování o jeho žádosti v likvidaci, nesmí být na něj podán insolvenční návrh a musí mít zcela uhrazeno pojistné, jinak bude jeho žádost zamítnuta.
6. Pakliže nemáte na uhrazení celého dluhu finanční prostředky, můžete podat Žádost o povolení placení dlužného pojistného a penále ve splátkách. Žádost se podává písemně (doporučujeme využít předepsaný formulář, který je umístěn na internetových stránkách VZP ČR),  a to konkrétní  regionální pobočce VZP  ČR dle adresy trvalého bydliště /sídla podnikání dlužníka, popř. adresy pobytu cizince na území ČR. S příslušnou pobočkou VZP ČR se rovněž řeší všechny detaily týkající se uzavření Žádosti. Na povolení placení dlužného pojistného a penále ve splátkách není právní nárok. Splňuje-li dlužník všechny předpoklady, rozhodne VZP ČR o povolení placení dlužného pojistného a penále ve splátkách rozhodnutím o povolení splátek. Vedle splátek dluhu musí dlužník samozřejmě hradit i běžné pojistné. Pokud dlužník nedodrží podmínky stanovené rozhodnutím, je VZP ČR oprávněna vydané rozhodnutí o povolení splátek zrušit. Poznámka: Žádosti o povolení splátek nelze vyhovět, jestliže bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka nebo dlužník vstoupil do likvidace. Rovněž v případě již zahájené exekuce vedené soudním exekutorem, nebude placení dlužného pojistného a penále ve splátkách povoleno; dlužník však může řešit případné uzavření splátkového kalendáře přímo s příslušným soudním exekutorem. VZP ČR zruší rozhodnutí o povolení splátek, jestliže dlužník vstoupí do likvidace nebo bylo-li vydáno rozhodnutí o jeho úpadku.
7. Pokud budete ignorovat výše uvedené postupy, vystaví VZP ČR na neuhrazený dluh tzv. exekuční titul – platební výměr nebo výkaz nedoplatků. Ten může být následně (po nabytí vykonatelnosti) předán k exekučnímu vymáhání.
8. Když už obdržíte od VZP ČR platební výměr nebo výkaz nedoplatků, znamená to nebezpečí brzkého zahájení exekučního řízení. Exekuční řízení dlužník odvrátí, jestliže uhradí dluh ve výši uvedené v exekučním titulu na účet VZP ČR. Pokud je dlužník přesvědčený, že dluh uváděný v exekučním titulu je v nesprávné výši a tuto skutečnost je schopen VZP ČR relevantně doložit, může využít opravné prostředky v podobě odvolání nebo námitek, a to ve lhůtách uvedených na platebním výměru a výkazu nedoplatků. Pokud je dlužník v rámci jím podaného odvolání/námitek, popř. i jím podané správní žaloby úspěšný, VZP ČR zruší/změní vydaný exekuční titul. Jestliže bude se svými opravnými prostředky neúspěšný, následuje další fáze vymáhání neuhrazených pohledávek.
9. Pakliže dlužník přes předchozí výzvu (která ani není ze zákona povinná) svůj závazek vůči VZP neuhradí, popř. situaci neřeší shora uvedeným postupem, následuje tzv. tvrdá fáze vymáhání dluhu. VZP ČR v rámci daňové exekuce provede majetkovou lustraci dlužníka (účet, mzda, plat, jiné pohledávky dlužníka za jeho vlastními dlužníky) a poté zahájí exekuci vydáním exekučního příkazu ze strany příslušné regionální pobočky VZP ČR. Pokud lustrace není úspěšná, předá VZP ČR případ k dalšímu vymáhání spolupracujícím soudním exekutorům, kteří po svém pověření exekučním soudem zahájí vůči dlužníkovi exekuční řízení v režimu exekučního řádu. Soudní exekutor si provede vlastní majetkovou lustraci dlužníka a nejpozději do 15 dnů ode dne doručení soudního pověření zašle oprávněnému (tj. VZP ČR) vyrozumění o zahájení exekuce. Povinnému (tj. dlužníkovi) zašle exekutor vyrozumění nejpozději s prvním exekučním příkazem, který mu v exekučním řízení doručuje; spolu s vyrozuměním zašle exekuční návrh, kopii exekučního titulu a výzvu podle § 46 odst. 6 exekučního řádu. Poté již následuje fáze samotné exekuce, a to způsobem, která vyplyne z provedené majetkové lustrace dlužníka (např. formou srážek ze mzdy či jiných příjmů povinného, přikázáním pohledávky, prodejem movitých/nemovitých věcí – blíže viz §§ 58 až 73 exekučního řádu.)
10. Práva a povinnosti účastníka řízení v průběhu exekuce blíže stanoví příslušná ustanovení daňového, popřípadě exekučního řádu. Je věcí samotného dlužníka, jak svých práv využije. Průběh exekuce dle exekučního řádu je ve výlučné působnosti pověřeného soudního exekutora, tudíž dlužník musí případné návrhy na zastavení či odklad exekuce adresovat přímo Exekutorskému úřadu, který vede exekuční řízení, nikoli VZP ČR!
11. Exekuce bude ukončena po zaplacení nejen vymáhaného dluhu VZP ČR, ale až dlužník uhradí i exekuční náklady soudnímu exekutorovi (popř. VZP ČR v rámci daňové exekuce). Pro dlužníka tak znamená zahájení exekuce další finanční náklady. V rámci daňové exekuce jsou tyto náklady 2 % z vymáhané dlužné částky, nejméně však 500 Kč; výši odměny a hotových výdajů v případě soudních exekutorů upravuje vyhláška č. 330/2001 Sb. (exekuční tarif).
12. Sledujte pravidelně došlou poštu, a to včetně datové schránky, pokud ji máte zřízenou. Právě nevyzvedávání pošty bývá častým kamenem úrazu, kdy různé výzvy či exekuční příkazy plátce ignoruje, nevyzvedává, a poté se diví, že bylo zahájeno exekuční řízení. Pokud si plátce korespondenci (listinnou, digitální) zaslanou do jeho datové schránky, popř. na trvalé bydliště/sídlo, nebo jím určenou korespondenční adresu, nevyzvedne v zákonné lhůtě, uplatní se tzv. fikce doručení, bez ohledu na skutečnost, že se s daným dokumentem přímo neseznámil.
13. VZP ČR má na základě novely zákona č.48/1997 Sb., a dle § 53d, od 1.1.2022 právo rozhodovat o zřizování zástavního práva k věcem u dlužníků na zdravotním pojistném a penále. VZP ČR bude rozhodovat o zřizování zástavního práva výlučně jen k nemovitým věcem zapsaných v katastru nemovitostí nebo rejstříku zástav. Samotné zřízení zástavního práva k nemovitým věcem a jeho zápis do veřejného seznamu má pouze zajišťovací účel, nikoliv účel uhrazovací.  Obecně platí, že hodnota zástavy nesmí být ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky. Dlužník, který obdrží rozhodnutí o zřízení zástavního práva může podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání k Rozhodčímu orgánu VZP ČR, prostřednictvím regionální pobočky VZP ČR, která předmětná rozhodnutí vydala. Po zápisu zástavního práva do katastru nemovitosti/rejstříku zástav VZP ČR může v budoucnu, pokud dlužník neuhradí své závazky zajištěné zřízeným zástavním právem, přistoupit k případnému výkonu rozhodnutí, tj. prodeji zastavené nemovité věci, který se řídí příslušnými ustanoveními občanského soudního řádu, popř. exekučního řádu. Proto upozorňujeme všechny zástavní dlužníky, aby své závazky vůči VZP ČR řešili co nejdříve, neodkládali je a předešli tím případným následným problémům. Nejoptimálnějším důvodem zániku zástavního práva pro dlužníka je uhrazení předmětného dluhu, přičemž VZP ČR v praxi umožňuje úhradu dluhu i v případných splátkách.

A čtrnáctá rada na závěr: Neodkládejte řešení svých problémů s platbami pojistného. Kontaktujte vždy co nejdřív naše informační centrum na čísle 952 222 222 nebo navštivte nejbližší pobočku VZP ČR. Jsme tu pro vás a vynasnažíme se vám pomoci.