Vliv alkoholu na funkci jater

 29. 12. 2025 | ambulantní péče, prevence a očkování

Může konzumace alkoholu vést k nevratnému poškození funkce jater?

Játra jsou jedním z největších orgánů v lidském těle. Nacházejí se v pravé horní části dutiny břišní pod bránicí a u dospělého jedince váží přibližně jeden a půl kilogramu. Tento orgán zastává celou řadu životně důležitých funkcí. Detoxikuje a čistí krev od škodlivin (toxiny, alkohol, léky) a odpadních látek vzniklých při metabolismu. Podílí se na regulaci hladiny cukru v krvi a na zpracování cukrů, tuků a bílkovin, jež přeměňuje na energii, kterou případně ukládá do zásoby. Produkuje žluč nezbytnou pro trávení tuků, dále některé důležité bílkoviny a hormony a funguje jako zásobárna vitamínů a minerálů.

Jak alkohol působí na játra?

Játra jsou orgánem, který v těle odbourává alkohol. Jeho pravidelná a nadměrná konzumace je pro játra velmi zatěžující a je jednou z hlavních příčin jejich někdy i trvalého poškození až možného selhání. Produktem odbourávání alkoholu v těle je acetyldehyd, který může poškodit různé orgány lidského těla. Poškození jater probíhá často nenápadně a bez příznaků. V důsledku zvýšené konzumace alkoholu tak může dojít ke vzniku onemocnění jako jsou například:

Ztučnění jater (steatóza)

V první fázi poškození jater dochází k tzv. steatóze neboli ztučnění jater. Je to stav charakterizovaný nadměrným ukládáním tuku (lipidů) v jaterních buňkách, což narušuje jejich funkci. Nejčastějšími příčinami jsou nadměrná konzumace alkoholu (tzv. alkoholová steatóza). Příčinou mohou být i metabolické faktory (hlavně obezita, cukrovka 2. typu, vysoká hladina cholesterolu) nebo některá další onemocnění, která vedou k tzv. nealkoholové steatóze jater. V raných fázích nemusí pacient pociťovat žádné obtíže, v pozdějších se může steatóza jater projevovat únavou, nevolností, pocitem tlaku v pravém podžebří nebo žlutým zabarvením očního bělma či kůže (žloutenkou). Časem může steatóza jater přejít v závažnější onemocnění, a to až v jaterní cirhózu. Dojde-li k eliminaci alkoholu ve stadiu jaterní steatózy, může se jaterní tkáň plně obnovit. V případě nealkoholové steatózy je kromě vyloučení alkoholu třeba upravit i životní styl (především redukce hmotnosti, pohyb, zdravá a vyvážená strava).

Alkoholická (alkoholová) hepatitida

Alkoholická hepatitida (zánět jaterní tkáně) může vzniknout po jednorázovém nadměrném užití alkoholu u každého člověka. Osoby pravidelně konzumující alkohol však mají riziko jejího vzniku vyšší. Vede k zánětu a otoku jater a může způsobit jejich trvalé poškození. Mezi hlavní příznaky patří jako u steatózy nevolnost, žloutenka, únava, zvětšená a citlivá játra a bolesti břicha. V mírnějších případech nemusí být příznaky zjevné a diagnóza se stanoví např. při pravidelné preventivní prohlídce jaterními testy a lékařským vyšetřením. Těžká forma alkoholické hepatitidy je život ohrožující a vyžaduje okamžitou hospitalizaci a intenzivní léčbu. Poškození jater může být částečně vratné při abstinenci, ale při pokračující konzumaci alkoholu může vést k závažnému selhání jater nebo i smrti. 

Cirhóza jater

Dlouhodobá nadměrná konzumace alkoholu může vést k jaterní cirhóze, což je závažné chronické onemocnění, při kterém dochází k nevratné přestavbě jaterní tkáně a cévního řečiště. Cirhóza se projevuje otoky končetin, krvácivými projevy, poruchami vědomí, hromaděním tekutiny v břiše a postupným selháváním organismu. V této fázi je riziko život ohrožujících komplikací velmi vysoké. Poškozená struktura jater již nelze obnovit. Léčba se zaměřuje na zpomalení dalšího zhoršení onemocnění, odstranění příčin, podpůrnou terapii a řešení případných komplikací. U pacientů s pokročilou cirhózou a selháváním jaterních funkcí se jako jediná možnost léčby zvažuje transplantace jater (za předpokladu alkoholové abstinence). Cirhóza navíc výrazně zvyšuje riziko vzniku zhoubného nádoru jater. U pacientů s cirhózou je proto nutné pravidelné sledování.

Kdy navštívit lékaře?

Od r. 2026 jsou laboratorní jaterní testy součástí vstupní preventivní prohlídky u všeobecného praktického lékaře u všech osob a také preventivní prohlídky od 45 let věku ve dvouletých intervalech u osob s rizikovými faktory chronického jaterního onemocnění, i když jsou bez příznaků tohoto onemocnění. Funkce jater jsou vyšetřeny z krevního odběru, jsou-li hodnoty neobvyklé, lékař může doporučit další testy, jako je například sérologie virových hepatitid, další laboratorní vyšetření, nebo navrhnout doplňková vyšetření, jako je ultrazvuk. V některých případech se provádí i elastografie (pomocí ultrazvuku) pro zjištění tuhosti jater. Všeobecný praktický lékař by měl na základě vývoje klinického stavu pacienta a laboratorního nálezu zvážit i odeslání do specializované ambulance.

V případě zaznamenání některých varovných signálů (dlouhodobá únava a slabost, nechutenství, nevolnost, bolest nebo tlak v pravém podžebří, žloutenka, otoky nohou, hromadění tekutiny v břiše, snadná tvorba modřin, krvácení a zmatenost nebo i poruchy vědomí) je nutné vyhledat lékaře. Tyto příznaky mohou signalizovat vážné poškození jater. Dle závažnosti příznaků je u mírnějších projevů pacient obvykle vyšetřen u všeobecného praktického lékaře, u závažných stavů probíhá často vyšetření a léčba za hospitalizace. Základním předpokladem pro léčbu jaterních onemocnění je vždy vyloučení alkoholu z konzumace. Důležitá je také správná životospráva a pravidelné kontroly u lékaře.