Preeklampsie postihuje přibližně 5 % těhotných žen obvykle po 20. týdnu těhotenství, ale může se rozvinout také až kolem porodu nebo i po něm. Dříve bylo toto onemocnění známé jako „těhotenská toxikóza“. Projevuje se vysokým krevním tlakem a přítomností bílkoviny v moči. Tento stav omezuje průtok krve mezi matkou a placentou, což může vést k nedostatečnému zásobení plodu kyslíkem a živinami. V nejzávažnějších formách může způsobit eklamptické záchvaty (křeče a třes celého těla), krvácení do mozku, odloučení placenty nebo dokonce úmrtí plodu.

Jaké jsou příznaky?

Příznaky preeklampsie se mohou lišit od mírných až po závažné. U některých žen může onemocnění probíhat bez zjevných příznaků. Například vysoký krevní tlak a přítomnost bílkoviny v moči jsou symptomy, které na sobě žena běžně nepozoruje, ale gynekolog je zjistí při pravidelné těhotenské prohlídce. Pokud se však příznaky objeví, mohou zahrnovat především bolesti hlavy, krvácení, poruchy vidění, bolest v podžebří nebo otoky obličeje a končetin.

Jak se diagnostikuje preeklampsie?

Z laboratorních vyšetření lze nejen stanovit její diagnózu, ale také částečně posoudit její závažnost. Screening na riziko preeklampsie a růstové restrikce plodu se provádí na specializovaném pracovišti v I. trimestru těhotenství a zahrnuje laboratorní testy, ultrazvukové vyšetření, anamnézu a hodnoty krevního tlaku. Laboratorní testy zahrnují stanovení koncentrace placentárního růstového faktoru, ultrazvukové vyšetření hodnotí průtok krve děložními tepnami. Při anamnéze pacientky se zjišťuje výška, váha, cukrovka, vysoký krevní tlak, autoimunitní onemocnění, kouření, preeklampsie v minulosti apod. Hodnoty krevního tlaku jsou také součástí vyhodnocení. Při pozitivním výsledku lze riziko onemocnění snížit nasazením kyseliny acetylsalicylové. Dále je možné riziko snížit zdravým životním stylem, jako je vyvážená strava, pravidelná pohybová aktivita a omezení stresu.

I když tento screening není hrazen z veřejného zdravotního pojištění (je nad rámec Zásad dispenzární péče v těhotenství), mohou těhotné ženy využít v rámci fondu prevence VZP příspěvek až 5 000 Kč na různá screeningová vyšetření a další pomůcky do 6 měsíců po porodu.

Jak probíhá léčba?

Léčba preeklampsie závisí na závažnosti stavu a stádiu těhotenství. U mírnějších případů stačí pravidelné sledování krevního tlaku a stavu plodu. V závažnějších případech může být nutná hospitalizace. U nejkritičtějších forem je jedinou možností předčasné vyvolání porodu.

Přestože je těžká forma preeklampsie vzácná a pravděpodobnost eklamptických záchvatů velmi nízká, stále vyžaduje pečlivé sledování zdravotního stavu těhotné ženy. Většina případů preeklampsie se rozvíjí v pozdějších fázích těhotenství, a pokud se objeví riziko pro matku či plod, je nutné těhotenství ukončit co nejdříve. V ideálním případě se těhotenství ukončí, jakmile je miminko dostatečně vyvinuté, což obvykle bývá kolem 37. týdne, kdy je již méně ohroženo nezralostí. Pokud je nutné ukončit těhotenství dříve než v 35. týdnu, podávají se většinou kortikosteroidní hormony pro urychlení zrání plic a dalších orgánů plodu.

Které ženy mají vyšší riziko vzniku preeklampsie?

Riziko vzniku preeklampsie je vyšší u žen, které jsou těhotné poprvé, čekají dvojčata nebo mají vícečetné těhotenství. Dalšími rizikovými faktory jsou nadváha, chronický vysoký krevní tlak, cukrovka, onemocnění ledvin nebo autoimunitní onemocnění. Zvýšené riziko se objevuje také u žen, jež otěhotní ve vyšším věku (nad 35 let), nebo u těch, které mají preeklampsii v rodinné anamnéze či ji prodělaly v minulosti.