Váhal jsem, zda zůstat

6. 9. 2016

Rozhovor s ředitelem VZP Zdeňkem Kabátkem po jeho znovuzvolení.

Ilustrační obrázek

Správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny prodloužila řediteli Zdeňku Kabátkovi mandát na další čtyři roky, do roku 2020. Kromě jiného by chtěl Kabátek více mluvit do zdravotnických změn. Je pro komerční připojištění i rušení lůžek v nemocnicích.

Zdeněk Kabátek byl sice před týdnem potvrzen v čele největší české zdravotní pojišťovny VZP na další čtyři roky, zároveň si ale musel na dálku vyslechnout kritiku od místopředsedy vlády a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Podle něj je Kabátek „představitelem éry českého zdravotnictví, která je protkaná korupcí a úplatky“. Ministr financí navíc tvrdí, že VZP je nejméně efektivní ze všech zdravotních pojišťoven. Kabátek jeho tvrzení odmítá. A vysvětluje, jak vidí budoucnost českého zdravotnictví a co by se v něm mohlo změnit.

* HN: Kritika Andreje Babiše byla hodně ostrá.

Mrzí mě, jaký má na mě názor. Já si ho vážím, odvedl velký kus práce. Snažím se oprostit od všech osobních názorů, které zaznívají na mou adresu. Nic s tím ale asi neudělám.

* HN: On i někteří další vám vytýkají například dřívější těsné vztahy s trestně stíhaným exředitelem Nemocnice Na Homolce Vladimírem Dbalým.

Každý člověk má za sebou nějakou minulost. Stýkal jsem se s lidmi, s nimiž jsem se stýkat musel. Mnohokrát jsem vše ze své minulosti vysvětlil.

* HN: A je něco, čeho litujete, co byste dnes udělal jinak?

Každý dělá chyby. Nejsem člověk, který je výjimkou. Určitě se spousta věcí dala dělat lépe. Jenže pokud o vás někdo nesmyslně píše různé nepravdy, co s tím můžete dělat?

* HN: Přesto ale můžete slavit, protože vás správní rada potvrdila na další čtyři roky ve funkci šéfa VZP.

Ale dlouho jsem přemýšlel nad tím, jestli chci na postu ředitele VZP vůbec pokračovat.

* HN: Vy jako ředitel největší zdravotní pojišťovny v zemi jste nepochybně jedním z nejvlivnějších lidí českého zdravotnictví. Jaký je dnes jeho stav a kvalita poskytované péče?

Zdravotnictví je po stránce toho, co nabízí klientovi, ve velmi dobré kondici. Je na tom velmi dobře, co se týče nejmodernějších technologií, dostupnosti moderních léčebných metod, léků nebo zdravotnických prostředků. V Evropě jsme na špičce.

* HN: A pokud jde o celý systém fungování zdravotní péče?

Co se týká vlastního systému, určitě je třeba řadu věcí zlepšit. Po pětadvaceti letech je možné říct, že jsme neudělali úplně všechno pro to, aby zdravotnictví fungovalo systémově tak, jak by mohlo.

* HN: Co by se tedy mělo především udělat?

My, pojišťovny, i poskytovatelé zdravotní péče se pohybujeme v systému, který je velmi regulován. Je tady vyhláška, která nám určuje, jakým způsobem se máme chovat k úhradám služeb, je nastaveno, jak získávat peníze, je tady nastaveno veřejné pojištění, platba za státní pojištěnce i způsob přerozdělování. To znamená, že systém je poměrně významně regulován a zároveň se tváří jako tržní. To je rozpor, který ve zdravotnictví trvá.

* HN: Co by se tedy mělo změnit?

Vím, že to není jednoduché, ale kdyby pojišťovna mohla nějakým způsobem být tím, kdo službu nakupuje se vším všudy, objednává, hradí a dojednává cenu, tak by se celý systém stal velmi silným nástrojem efektivizace. Pokud ale máte nákladovou část regulovanou úhradovou vyhláškou, stěží můžete něco měnit. Systém ale funguje dobře, nabízené služby jsou kvalitní, máme tady špičkové lékaře, kvalitní zdravotnický personál, to všechno je nezpochybnitelné. Ale určitá míra efektivizace a rozvolnění stávajících podmínek by byla prospěšná.

* HN: Takže připravujete v tomto směru nějaký plán, pokud jde o větší efektivnost zdravotnictví?

Já bych to nenazýval plánem. V žádném případě nemám ambici být lídrem změny, já jsem tu od toho, abych udržel VZP v dobré kondici a kultivoval ji po stránce fungování. Já si nedělám ambice, abychom měnili systém, od toho jsou tady jiní, politici, ministerstva. VZP v tuto chvíli bude fungovat pod mým vedením pragmaticky, bude se snažit ve stávajícím systému nastavit co nejlepší podmínky, dosahovat co nejlepších výsledků, to jsou všechny mé ambice.

* HN: Na nemocnice často míří kritika, že některé přístroje nakupují možná až příliš draze. Nakupují?

Nechci hodnotit nákupy přístrojů, nákup i cena jsou čistě na managementu nemocnic. Nerad bych ale, aby to znělo tak, že podporuji plýtvání, jenom říkám, že odpovědnost je na nemocnicích a my jako pojišťovna nezohledňujeme v úhradách cenu přístrojů, které nakoupily.

* HN: A co můžete ovlivnit vy jako pojišťovna?

Spotřební materiály, jako jsou třeba kardiostimulátory a další věci. Snažíme se, aby cena materiálu byla co nejnižší, protože ho hradíme přímo. Do roku 2013 existovaly problémy, management nemocnic nebyl tlačen k tomu, aby nakupoval co nejlevněji. „Šikovný“ manažer nemocnice samozřejmě trval na nějaké obchodní marži, kterou už nám nevykázal. Takže jsme v roce 2013 řekli dost, my chceme být ti, kteří takový obchod řídí. V tomto je naše role silná, myslím, že jsme udělali velký kus práce, protože ceny se řádově snížily. Kde je naše role, tam jsme velmi aktivní a do budoucnosti chceme být ještě aktivnější.

* HN: V jaké kondici je teď Všeobecná zdravotní pojišťovna?

Mohu říct, že funguje relativně dobře. Máme oporu v ekonomice, protože ta poslední tři roky roste. Byla by velká chyba nevydělávat. (VZP měla v loňském roce přebytek přes miliardu korun – pozn. red.)

* HN: Na čem jste se snažili za vašeho vedení nejvíc zapracovat?

Když jsem v roce 2013 přišel, říkal jsem, že první, co mě zajímá, je ekonomika. Společnost musí fungovat, aby mohla něco měnit. Druhá věc byla změna její image. Když jste přišel v roce 2013 k doktorovi a řekl jste, že jste od VZP, začal nadávat. To jsem chtěl změnit, stejně jako jsem chtěl změnit trend, kdy nám odcházelo 100 tisíc klientů ročně. To byly tři linky, kterým jsme se chtěli věnovat. Ekonomiku jsme nastavili dobře, i když kritici říkají, že jsme ji mohli nastavit ještě lépe. V následujícím období se budeme snažit dokončit tlak na vnitřní rezervy a zároveň chceme začít diskutovat třeba o tom, jakým způsobem může pojišťovna uplatnit svoje názory na strukturu poskytovatelů akutní lůžkové péče.

* HN: Politici se často hádají o to, zda nějaká nemocnice hospodaří špatně nebo dobře. Lze podle nějakých kritérií určit kvalitu té které nemocnice?

Problém ve zdravotnictví je ten, že neplatí jednoduchá černá a červená čísla. Nejde říct, že ten, kdo je v černých číslech, je dobrý a ten, kdo je v červených, je k ničemu. Protože systém ve zdravotnictví skutečně vykazuje určité abnormality, zejména v rámci úhrad akutní lůžkové péče.

* HN: Takže nelze říci, která nemocnice je dobrá, kvalitní, a která je třeba v tom a tom horší?

Myslím si, že by to bylo obtížné a velmi sporné. Dá se posuzovat kvalita manažerů, ale nic to nevypovídá o tom, jestli je nějaký lékař lepší nebo horší. Na to musíte mít rozsáhlé studie. Máme mnoho dat, ale byl bych velmi opatrný v soudech, jestli je nějaká nemocnice lepší nebo horší. Ve zdravotnictví je hodně komplikované posoudit kvalitu služby.

* HN: VZP nedávno informovala milion lidí, že by si měli zajít na kontrolu prevence rakoviny. Využíváte data čím dál víc k tomu, abyste klienty dopředu informovali a řekli jim: „Z různých dat mi vychází, že máte zvýšené riziko třeba infarktu“?

My s tím pracujeme. Je tady projekt screeningu třeba rakoviny tlustého střeva, což je přesně to využití dat. Zjistí se, že v Česku je významný výskyt této nemoci u věkové kategorie 40 plus, předběhli jsme myslím celou Evropu. A samozřejmě to pro pojišťovnu má dva rozměry. Jednak se stará o klienta, což je její primární povinnost, takže mu musí zajistit i prevenci, a jednak se stará o to, aby udržela stabilitu systému. Pro nás znamená klient, kterému je diagnostikována nemoc včas, menší náklady než třeba rozsáhlé léčení nádorových onemocnění, ať už ozařováním nebo chemoterapií.

* HN: Dá se očekávat, že takových onemocnění bude čím dál víc?

Bezesporu. Raketově nám rostou náklady na péči ve specializovaných centrech.

* HN: Proč? Je více lidí nemocných?

Roste to, protože přichází nové léčebné přípravky – příští rok má na trh vstoupit 26 nových léků. Roste nám také počet indikací. Je to takový efekt sněhové koule. Pokud je lék efektivní a pro klienta přínosný, tak nám klient zůstává v léčení. Zároveň přibývají noví klienti.

* HN: Před jakými nemocemi teď varujete klienty nejvíce?

Teď se dělala rakovina tlustého střeva, prsou a děložního čípku. Populace je mimo jiné velmi ohrožena civilizačními chorobami kvůli tomu, jak se většina z nás chová. Samozřejmě že s blahobytem přichází rozvoj těchto nemocí. Pokud se nezačneme chovat efektivněji, tak nás bude v budoucnu hodně strašit třeba diabetes.

* HN: Efektivněji? Tedy je nezbytné, abychom začali žít zdravěji, klidněji?

Je to tak. Pokud by se nám podařilo část odpovědnosti přenést na klienta, tedy že by zdravotní pojišťovny zohledňovaly v přístupu ke klientovi to, jak se chová ke svému zdraví, bylo by to fajn. Souvisí to i s připojištěním. Férově říkám, že v našem systému je jedno, jestli jste náš pojištěnec nebo patříte jiné pojišťovně. Všude tu službu dostanete ve stejné kvalitě. Pokud by se ale do systému dostalo zdravé soutěžení o klienta a opravdová konkurence pojišťoven, byl by o mnoho efektivnější.

* HN: Myslíte si, že zavedení komerčního připojištění, z něhož by si lidé mohli hradit nadstandardní péči, je nevyhnutelné? Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček nedávno v rozhovoru pro HN připustil, že do budoucna vidí nutnost určité míry spoluúčasti pacientů, protože jinak by byl současný koncept financování neudržitelný.

Já s tím mohu jenom souhlasit. Jestliže sestavujeme pojistná práva pro rok 2017, pracujeme s nějakou predikcí, která je poměrně optimistická. Tedy že do systému přiteče 13 miliard navíc, a my tak už teď víme, že těch 13 miliard z toho systému zase odteče směrem k pacientům. Z pohledu dlouhodobé udržitelnosti systému je účast soukromých subjektů nezbytná. Jestli se bude péče vyvíjet takovým způsobem jako dosud a budou tak strmě stoupat náklady, tak je to neufinancovatelné. Takže pro mě je logický vstup soukromých subjektů, tedy komerčního připojištění.

* HN: Co dalšího by se dalo změnit?

Jestli jsou někde slabá místa, tak je to financování nemocnic s akutní lůžkovou péčí. Dlouhodobě tady chybí klasifikační systém, podle kterého by se mohla stanovit úhrada za tuto péči. V tuto chvíli nám data říkají, že přibývá volných lůžek, takže bychom se měli zamyslet nad jejich počtem v nemocnicích.

* HN: Takže otázkou je, jestli nemáme příliš mnoho nemocnic?

Je to věc k diskusi. Teď nechci mluvit za celý systém, ale pravda je, že síť nemocnic akutní lůžkové péče je poměrně robustní a stojí za úvahu, zdali by po smysluplné redukci byla schopná pořizovat stejnou službu za nižší náklady.

* HN: Budete tedy víc tlačit na to, aby lůžková péče byla efektivnější?

Jak jsem říkal, budeme tlačit na vnitřní rezervy VZP a víc se budeme zabývat tím, jak pracovat s velkými čísly, která máme k dispozici. To znamená, jestli jsme schopni s velkými partnery dosáhnout restrukturalizace, která bude přínosná a rozumná. Nejsme tu ale od toho, abychom měnili systém. To je na politicích. My jsme tu od toho, abychom kultivovali vztahy s zdravotnickými zařízeními.

***

Zdeněk Kabátek (46)

Studoval Elektrotechnickou fakultu na Západočeské univerzitě v Plzni. Po vysoké škole začínal v elektrárně Temelín jako technický pracovník a následovně projektový manažer. Z elektrárny přešel do nemocnice v Písku na post vedoucího technicko-provozního úseku a později i člena představenstva. Od roku 2006 pracoval na ministerstvu zdravotnictví, nejdříve jako vrchní ředitel pro přímo řízené organizace a poté pro ekonomiku. VZP vede od roku 2013, podařilo se mu pojišťovnu dostat ze schodku do přebytku. Kabátek je ženatý, má dvě děti. Jeho koníčky jsou jízda na motorce a lyžování.

Zdroj: Hospodářské noviny