PRAHA Existuje studie, která říká, že na zdraví lidí se podílí z poloviny životní styl, z 20 procent to, kde člověk žije, a z 10 procent dědičnost. Pouhých dvacet procent zdravotního stavu může ovlivnit sama medicína.

Olomoucký lékař Oto Košta to vyzkoušel ve vlastní ordinaci.

Po celý rok sledoval skupinku vybraných pacientů a upozorňoval je, že moc kouří, pijí nebo jsou obézní. Pečlivě jim vysvětloval, proč je důležité, aby se víc hýbali, a jedli jinak. A u těch, kde se slova minula účinkem, nasadil léky na snížení krevního tlaku a hladiny cholesterolu. Tam, kde nezabraly, se pídil po tom, proč: nasadil jiné, nebo pacienta rozebral tak důkladně, až se dotyčný přiznal, že pilulky nebere, jak má.

Načež se po roce ukázalo, že se skoro všem pacientům tlak i vyšší cholesterol dostaly do normálu. U třiceti procent lidí jen díky samotné změně životosprávy.

„Teď bych chtěl totéž zkusit ve spolupráci s ostravskou pobočkou Všeobecné zdravotní pojišťovny jako pilotní projekt, kde bychom vybrali větší vzorek lidí a sledovali ještě i hladinu cukru v krvi,“ říká.

A VZP se tomu nebrání.

„Jsme ve fázi vzájemných diskusí o tom, jak sledovat kvalitu péče v segmentu praktických lékařů, jaký je přínos prevence. Nevylučujeme možné partnerství na nějakém budoucím projektu,“ říká mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Aby ne: Státní zdravotní ústav minulý týden spočítal, kolik by se ušetřilo, kdyby u nás prevence fungovala pořádně.

„Efektivní primární prevencí by bylo možné v brzké době dosáhnout snížení závažných chronických onemocnění přinejmenším o 5 procent. Přineslo by to úspory okolo 25 miliard za rok. Jenže přesvědčit českou populaci o výhodách zdravého životního stylu se nedaří. Přestože je střídmost levnější, volí ji stále menší část populace,“ uvádí Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.

Ústav také vůbec poprvé zveřejnil emotivní dokument, kde nabádá Čechy, aby se vzpamatovali a žili zdravěji: „O tom, zda své stáří prožijeme plnohodnotně, zda se vůbec dokážeme jen dívat z okna, jak někdo venčí psa, o tom rozhodujeme už dnes,“ píše se tu.

Lepší prevenci? Ano, ale...

Oto Košta o svém testu, a nejen o něm, napsal knihu. Je to jakýsi breviář praktického lékaře, který má ostatním pomoci zařídit si a vést ordinaci. A v knize taky poctivě přiznává, na jaké limity lékař naráží, když se chce věnovat pacientům tak, aby se nejen léčili, ale i vyléčili. Ten první je čas.

„Na jednoho praktika připadá zhruba 1 660 lidí, což představuje v průměru 46 až 47 ošetřených pacientů denně. To znamená deset minut na každého z nich,“ popisuje.

„Ve své ordinaci provádím 70 preventivních prohlídek za měsíc, takže i já, a to mě oblast prevence velmi zajímá, jsem schopen jen s největším úsilím dodržet kalendář pravidelných preventivních prohlídek pacientů,“ vysvětluje. Na prevenci má totiž lékař pojišťovnou vyměřený delší čas – půl hodiny. Což však málokdo dodržuje, protože by nestihl vyšetřit ostatní čekající pacienty a vyřídit všechnu nutnou administrativu.

Druhé omezení je finanční. Lékaři mají limit na počty vyšetření i na to, když pacienta odesílají k dalším specialistům. A také mají limit na léky: ty lepší – modernější – jsou pochopitelně dražší, proto nejsou moc motivováni je předepisovat.

FAKTA

Zdraví Čechů

Své poznatky z léčení českých pacientů doktor Oto Košta uveřejnil ve své knize Management úspěšné ordinace praktického lékaře.

Preventivní prohlídky

Důležitých preventivních prohlídek, které mohou odhalit zdravotní problémy v zárodku, se u nás účastní v předepsaných intervalech jen 20 až 30 procent obyvatel. Přitom dvacet procent Čechů v produktivním věku má dlouhodobé zdravotní problémy.

Vysoký tlak

Zvýšeným krevním tlakem, který když se neléčí, končí obvykle mrtvicí, u nás trpí 37 procent lidí (42 % mužů, 31 % žen). Jenže definici hypertenze zná jen 35,5 procenta praktických lékařů, takže řada pacientů mnohdy ani není správně léčena. Ukázal to výzkum univerzity v německém Kolíně nad Rýnem na více než 11 tisících praktických lékařů v Německu. Na zdraví lidí se přitom odrážejí i drobné kroky: pouhé omezení soli ve stravě znamená snížení krevního tlaku.

Cukrovka

Dvacet procent lidí s cukrovkou o své nemoci vůbec neví, mimo jiné proto, že na preventivní prohlídce jen 50 procent z nich podstoupí vyšetření hladiny cukru v krvi. Vyšší hladinu cholesterolu má v Česku 37 procent lidí nad 40 let, což mimo jiné přispívá k rozvoji cukrovky.

Zdroj: Mladá fronta DNES
Autor: Lenka Petrášová