Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek pro Deník

 4. 2. 2013 | Z médií

Když se blížím ke kanceláři nového ředitele VZP Zdeňka Kabátka, čeká na mě šéf tiskového oddělení Vlastimil Sršeň.

Bere za kliku a podotýká: „Tady bývala koule. Hned jsme ji vyměnili.“ Právě dojmem otevřených dveří pro pacienty se nové vedení naší největší zdravotní pojišťovny liší od toho starého – za necelé dva měsíce ustoupilo od zrušení několika nemocnic, vrátilo do úhrad některé zdravotní pomůcky a zahájilo boj o to, o co v poslední době ve velkém přicházelo – o důvěru klientů.

* Ve čtvrtek předseda České lékařské komory Milan Kubek vystoupil s tím, že opět hrozí protesty kvůli poklesu reálné mzdy soukromých lékařů o dvacet procent. Zároveň jim končí smlouvy s pojišťovnami. Co na jeho tvrzení říkáte?

Ke snižování platů: platí úhradová vyhláška, která říká, z 98 procent výkonů platíme jako dosud, pro zbylá procenta platí tzv. regresní sazba, tedy nižší částka. Snížení příjmů podle mne dvaceti procent nedosahuje, nicméně se nebudu hádat s lékařskou komorou – je to jejich výpočet. Já se ale domnívám, že ono snížení je tak o dvě procenta.

* Hrozí vypovídání smluv?

Ne. Nechceme, aby se opakovala situace, která nastala na konci loňského roku. Šlo o zbytečné vyhrocení a znejistění poskytovatelů péče i pacientů. Nic takového se nebude u ambulantních specialistů opakovat. Jednáme proto se Svazem ambulantních specialistů a jeho předsedou doktorem Jojkem. Budeme mít včas na stole kritéria, která zveřejníme a budou pro všechny stejná. Nevylučuji, že v některých oblastech, kde je ambulancí málo nebo tam nějaká odbornost chybí – tedy třeba v horách, kde je více starších lidí, kteří nemohou dojíždět, pojišťovna umožní vznik nových ordinací.

* Ambulantní lékaři ale VZP v lásce příliš nemají. Zrovna jsem byla u zubařky a ta říkala: Ani mi o nich nemluvte, posílají peníze o dva měsíce později, i když to všechny ostatní pojišťovny zvládají včas. Napravíte se?

Já taky chodím k zubařce, je to moje známá, takže to konstatování slyším v drsnější formě. Když jsem přišel do pojišťovny, jasně jsem řekl, že na pojištěnce můžeme působit jediným hlavním způsobem – prostřednictvím lékařů. V tu chvíli pro ně musíme být důvěryhodným partnerem, tedy včas platit závazky, nikoho překvapovat ani nezvýhodňovat. Tlačím na to, aby se pojišťovna začala ke svým partnerům chovat slušně. Ze závazků po lhůtách splatnosti musíme udělat nulu a řekl bych, že se nám to daří, teď už by peníze měly chodit včas.

* Vaším prvním úkolem na postu ředitele VZP bylo dojednat smlouvy s pojišťovnami. Situaci se vám podařilo urovnat.

Zásadní bylo, abychom měli od 1. ledna zajištěnou péči. Jednání byla zdlouhavá, ale druhá strana měla stejný zájem, a protože k tomu všichni přistoupili zodpovědně, máme dnes smlouvy se 144 ze 151 poskytovatelů akutní lůžkové péče. U ostatních lůžkových zařízení, jako je dlouhodobá péče a rehabilitace, máme smlouvy u 233 z 250 zařízení. Pacienti se nemusí obávat, že by jim někdo odmítl péči.

* Šlo by se vyhrocené situaci vyhnout, kdyby byla ze strany bývalého vedení větší vstřícnost při vyjednávání?

Co by, kdyby, to je složitá otázka. Nemuselo se to stát, kdyby nekončila platnost smluv, kdyby ekonomika stoupala nebo nebyla nutná restrukturalizace lůžek. Mohla se asi udělat spousta věcí, které by situaci eliminovaly, ale po bitvě je každý generál. Hlavní je, že jsme to zvládli.

* Nicméně lůžka se budou škrtat.

To je taková mantra. Prosté škrtání lůžek systém nezachrání. Na první pohled to může vypadat, že jsme na úspory rezignovali, ale tak to není. V rámci uzavřených smluv byl počet akutních lůžek snížen o 2679. Dlouho se tu šířila představa, že panuje válka mezi pojišťovnou a poskytovateli. Ale řada poskytovatelů a krajů je velmi vstřícná a mají zájem na tom, aby byl systém stabilní. To znamená ekonomickou rovnováhu, aniž by se to podepsalo na dostupnosti péče.

* Je tu nějaká časová perspektiva, kdy byste zkusil na zařízení opět zatlačit, aby došlo k redukci sítě?

Nechci na ně tlačit, ale jednat o tom, co je pro obě strany výhodné. Ani jedna se přitom nesmí cítit zatlačena do kouta.

* Takže předpokládáte, že časem může dojít ke zrušení nějaké nemocnice poté, co se na tom domluvíte např. s krajem coby zřizovatelem.

Jen pokud to nebude mít dopad na klienty. Jiná situace je v horách, kde je i malý a ekonomicky problematičtější poskytovatel důležitý, protože doprava je obtížná. Jiné je popojet někde v nížině o dvacet kilometrů. Je to zkrátka individuální a klienti by k péči měli mít stejný přístup.

* Když se podíváme na úhrady nemocnicím, ministr Heger už před časem deklaroval, že by za stejný úkon měla všechna zařízení dostat stejnou částku. Nicméně to zatím nefunguje. Kdy by se podle vás mohla situace změnit?

Z pohledu pojišťovny bychom chtěli, aby sbližování základních sazeb bylo rychlejší, protože to povede k vyrovnání konkurenčního prostředí mezi pojišťovnami. Nicméně chápu pozici ministerstva, které musí postupovat v jednotlivých krocích, aby systém zůstal stabilní. V příštím roce by už ale mohlo být sblížení sazeb stoprocentní.

* Přesuňme se k elektronizaci zdravotnictví. Jak dál naložíte s IZIPem?

V pondělí na správní radě byla problematika probírána a dostal jsem mandát k vyjednávání s akcionářem IZIPu. Vidím pouze dvě cesty. Ta první je, že VZP získá stoprocentní podíl akcií IZIPu, a tak ho ovládne. Stala by se majitelem patentu, informací 2,5 milionu pacientů a sama by si provozovala portál. To by stav vyřešilo jednou pro vždy, ale neslo by to s sebou náklady. Druhou variantou je úplné ukončení spolupráce, odevzdání akcií, zbavení se vlivu a odstřihnutí od IZIPu.

* Nutnost elektronizace ve zdravotnictví ale zůstává.

Určitě. Považuji VZP za toho, kdo by měl být leaderem. Ministerstvo ale nyní připravuje projekty směřující k elektronizaci a já jsem pragmatik, takže by bylo hloupé, aby se aktivity rozdělovaly mezi dva úřady a dělaly se paralelně. Proto s ministerstvem spolupracujeme, a čas ukáže, která cesta bude ta správná.

* Od elektronizace zpět k pacientům. Ti vám teď ve velkém utíkali. Jak je chcete nalákat zpět?

Pro-klientská politika je nezbytná, vždyť padesát tisíc pojištěnců znamená odhadem miliardu. Chceme například pracovat s fondem prevence. Ale jak už jsem říkal, klienta nejefektivněji oslovíme prostřednictvím smluvního lékaře či zařízení. Pokud bude přetrvávat negativní vnímání pojišťovny, nemáme šanci úbytek pacientů zastavit.

* Plánujete přímý kontakt s klientem?

Chceme, aby se pojišťovna stala jakýmsi průvodcem. Přímý kontakt nebude ve smyslu, že bychom chtěli klienty „nakupovat“ či přesvědčovat kampaní. Chceme je získat těmi prvními vojáky v poli – pracovníky na pobočkách. Ti by měli dát najevo, že když má klient problém, nemusí volat známému lékaři či politikovi, ale stačí zavolat na call centrum nebo na pobočku, kde mu bude někdo schopen příjemně a racionálně poradit, co dělat.

* Můžete uvést konkrétní příklad?

Když vaši maminku rozbolí kyčle, ale v nejbližší nemocnici dostane termín za rok, budete moci zavolat na pojišťovnu a zeptat se, zda není jiné řešení. A pracovník by vám měl říci, že v nemocnici o padesát kilometrů dál jsou schopní operaci provést za pět měsíců. V tu chvíli se pojišťovna stane pro klienta nejen tím, komu dává peníze, ale kdo mu dokáže poradit, jak se v systému pohybovat.

* Zmiňoval jste preventivní programy. Jaké s nimi máte do budoucna úmysly?

Chceme zachovat Mořského koníka zaměřeného na děti a diskutujeme o jeho rozšíření o pobyty na horách. Pak jsou tu bonusy, kdy bychom motivovali pojištěnce, aby se o své zdraví starali. Za preventivní prohlídky či očkovací programy by mohli mít nejen finanční motivaci, ale třeba nabídku plně hrazených lázní. To by bylo přínosné i pro segment, který dnes prochází problematickým obdobím. Jsou to ale zatím jen vize, během roku to nezvládneme. Dál se budeme věnovat osvětě v oblasti obezity či drog.

* Dojem z minulého vedení byl takový, že když se mělo šetřit, bylo to na pacientech. Kde vidíte potenciální úspory vy?

V lékové politice, tedy vysoutěžit slevy od dodavatelů u velkých objemů léčiv. Můžeme zaktivnit revizní lékaře, kteří by vyhledávali duplicitní vyšetření, chybné indikace či vykazování složitějších diagnóz, než ve skutečnosti byly. 5500 revizí loni přineslo půl miliardy. Pak jsou tu aktivity, které bez zákonodárců nezvládneme – třeba širší uplatnění aukcí na generická léčiva či přerozdělení prostředků v rámci pojištění. Je tu i úhradová vyhláška, která by zaručila VZP stejné podmínky jako jiným pojišťovnám.

* VZP na podzim vypověděla smlouvu dvěma alzheimerovským centrům. Přemýšlíte o tom, že byste smlouvy obnovili?

Důvod výpovědi nebyl ten, že by pojišťovna péči nechtěla hradit, ale že byly zjištěny zásadní nedostatky při revizích. Nicméně koncem příštího týdne budu mít schůzku se zástupci těchto zařízení, abychom si věci vyříkali. Tato diagnóza je dnes velmi problematická a pacientů přibývá. Péči posílíme jak kapacitně, tak místně.

Zdroj: denik.cz