„Loni jsme na ně vynaložili přesně 1,373 miliardy korun,“ uvedl například Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny, jež obhospodařuje tři pětiny trhu. Tato obří suma přitom dosahuje skoro poloviny částky, již VZP stojí veškeré zdravotnické prostředky na poukaz, jako jsou například berle, elektrické vozíky či sluchadla. A ještě jedno srovnání: celkové roční náklady, které vydá tatáž pojišťovna na ozařování onkologických pacientů, dosahují zhruba 1,3 miliardy korun. Ohromující číslo překvapuje ale i z dalšího důvodu.

Místo plen jiné zboží?

„Podle kvalifikovaných odhadů celkové spotřeby trhu by VZP měla vydávat na pleny zhruba 800 milionů korun. Celý trh dohromady pak 1,3 miliardy korun,“ upozorňuje prezident České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků (CzechMed) Miroslav Palát. To znamená, že zhruba půl miliardy korun, které VZP vydává za poukazy na absorpční pomůcky, mizí neznámo kde. Část výdejen či distributorů zdravotnických pomůcek tak za tyto poukazy domovům důchodců zřejmě vydává místo plen jiné zboží.

„Člověk nemusí být zrovna detektiv, aby mu došlo, že je nejspíš něco v nepořádku. Nebylo by ale vhodné vinit kohokoliv z nepravostí, když mu je nelze jednoznačně prokázat. Takže bych se raději omezil jen na konstatování, že ten rozdíl je opravdu velmi, ale velmi zvláštní,“ komentoval zjištění Tichý. Na dotaz LN, co s tím hodlá pojišťovna udělat, ale pouze obecně odpověděl, že „ani při maximálním využití všech kontrolních mechanismů nelze zneužití prostředků zabránit se stoprocentní jistotou“.

Aby si CzechMed své odhady potvrdil, zpracoval je i pro jiný typ pomůcek - tentokrát pomůcek pro pacienty s vývodem střeva. A výpočty firem se velmi dobře trefily do částek, jež za uvedené prostředky pojišťovny vydávají.

Něco může napovědět i studie, již na vzorku jihočeských pacientů v roce 2010 zpracovávali zaměstnanci VZP ve spolupráci s místními lékaři. Srovnávali nákladovost seniorské populace, která žije v domovech důchodců či v léčebnách dlouhodobě nemocných, s těmi, kdo zůstávají ve svých domovech. Ve výdajích právě za prostředky proti inkontinenci jim vyšly dramatické rozdíly. Náklady seniorů žijících doma byly sotva desetinové oproti výdajům u klientů sociálních institucí.

Oponenti studie ale upozorňují, že lidé umístění v ústavech mají četnější a hlubší problémy s inkontinencí než lidé, kteří jsou samostatní. Přesto se tím vysvětluje jen část propastného rozdílu, který je velký i u lidí nad pětaosmdesát let. V této věkové skupině je totiž inkontinence již častým jevem.

Marné snahy o úspory

„Vzniká podezření, že někdo za poukazy pořizuje jiné výrobky než inkontinenční pomůcky, protože firmy jich na trh tolik nedodaly,“ upozorňuje Palát. Podle něj by měla VZP v této oblasti zesílit svoji revizní činnost. Obdobně to fungovalo i v lékárnách, kde se jako platidlo používal recept. „Zákazník si pak mohl za cenu léku vybrat něco jiného, třeba kosmetiku,“ popisuje předseda sdružení Občan Pavel Vepřek.

Celkovou částku vynaloženou za inkontinenční pomůcky považují za vysokou i urologičtí lékaři. „Inkontinence je pacienty podceňována a tento problém je tabuizován. Nechají si předepsat pleny třeba od praktického lékaře, ale nejdou na specializovanou diagnostiku. Přitom příznak je u mnohých pacientů léčitelný,“ vysvětluje urogynekolog Lukáš Horčička ze sdružení Incoforum.

Pojišťovny či resort zdravotnictví se v minulosti několikrát pokusily omezit výdaje za vložky, pleny či plenkové kalhotky. Lidé si je měli hradit z příspěvku na péči. Po bouři nevole se ale vždy od těchto plánů ustoupilo. „Lidí trpících inkontinencí je hodně, pomůcky jsou pro ně drahé a zároveň jsou to všechno voliči. Proto se vždy nakonec couvlo,“ říká Vepřek. Inkontinencí, což je stav, kdy dochází k nechtěnému, samovolnému úniku moči, trpí sedm až deset procent české populace. Celkem může jít až o více než milion lidí.

Jak odhadl urolog Roman Zachoval, na speciální vyšetření nepřijde zhruba polovina z nich. Někteří se stydí, další považují inkontinenci za normální jev, pro jiné je pohodlným řešenímnošení vložek, další nevědí, že příznak lze léčit, či se bojí operace. „Mnoho z nich přitom můžeme problému zbavit. V úvahu přichází konzervativní léčba, užívání léků či operace,“ upřesňuje Horčička. Odhaduje, že minimálně polovinu trpících lze léčbou problému s únikem moči zbavit zcela. A tím i závislosti na drahých plenách.

***

Plenky za miliardy

1,375 miliardy korun vydala loni VZP za inkontinenční pomůcky.

1,3 miliardy korun dosáhly loni celkové roční náklady VZP na ozařování všech onkologických pacientů. To je zhruba 15 tisíc pacientů.

Léčba inkontinence: 22 až 25 tisíc korun stojí operace, 800 korun stojí pět návštěv fyzioterapie.

Zhruba 2 miliardy korun ročně představují výdaje všech zdravotních pojišťoven za inkontinenční pomůcky.

1,4 miliardy korun je objem celého českého trhu s inkontinenčními pomůckami dle kvalifikovaného odhadu jejich dodavatelů. 

Limity pojišťoven pro hrazení inkontinenčních pomůcek

Pro lehkou inkontinenci: vložky - nárok je na nejvýše 150 kusů měsíčně za cenu maximálně 450 korun

Pro střední inkontinenci: vložné pleny - nárok je na nejvýše 150 kusů měsíčně za cenu maximálně 900 korun

Pro těžkou inkontinenci: plenkové kalhotky - nárok je na nejvýše 150 kusů měsíčně za cenu maximálně 1700 korun

7 až 10 % obyvatel Česka je inkontinentních

Zhruba třetina z nich trpí těžkou inkontinencí moči.

Více než polovina z nich nejde na specializované vyšetření inkontinence.

Autor: Marcela Alföldi Šperkerová
Zdroj: Lidové noviny