Protonová léčba: v cizině méně častá

 20. 8. 2013 | Z médií

Léčba rakoviny protonem není pro každého. V různých zemích se takto léčí pouze několik desítek pacientů ročně. Soukromé české centrum chce léčit 1 500 lidí ročně.

Protonová léčba je dnes v Česku díky reklamním kampaním brána skoro jako synonymum zázračného uzdravení se z rakoviny. Jenže pravda je mnohem složitější.

Stačí se podívat na to, kolik pacientů se tak léčí v cizině, kde s touto léčbou mají letité zkušenosti.

MF DNES se podařilo získat statistiky s počty pacientů léčených touto metodou v různých evropských zemích. Vyplývá z ní, že například v Británii se loni léčilo protonovou terapií 146 pacientů. Při počtu 65 milionů obyvatel by to v přepočtu na Česko znamenalo dvaadvacet pacientů do roka. Nikoliv 1 500, což je počet pacientů, který od Všeobecné zdravotní pojišťovny požaduje soukromá společnost, jež v Praze na Bulovce vybudovala protonové centrum. Podobně jako v Británii jsou na tom i ve Francii. Tam je počet lidí léčených protonem 78 na 10 milionů obyvatel. A lékaři tvrdí, že o moc větší počet pacientů ani není možný.

„Tato terapie je nepochybně zajímavá, ale pouze pro zhruba deset procent pacientů nemocných rakovinou, kteří se jdou léčit ozařováním,“ říká radiolog Jiří Petra.

„Lámal jsem si hlavu, jak zpřístupnit protonovou terapii lidem u nás a zároveň jak zabránit jejímu zneužití, protože jde o velmi nákladnou péči,“ říká lékař. „Jediná cesta je podobná tomu, co mají v Anglii a co dnes už funguje i u nás: o tom, že je pacient vhodný pro protonovou léčbu, by měl vždy rozhodnout multidisciplinární tým. V Anglii na to mají národní board (skupinu), kde se rozhoduje o každém pacientovi zvlášť,“ popisuje Petera.

Oněch 1 500 pacientů, které chce soukromá společnost léčit v Česku, je podle něj nereálné číslo.

„Společnost radiační onkologie protonové centrum považuje za zajímavý výzkum. Je to něco jako zkušební vědecká metoda. Ovšem testovat by se mělo na větší populaci, než je Česká republika,“ říká a dodává: „U nás může centrum uspět jedině ve spolupráci s ostatními zeměmi, jinak to není racionální projekt ani pro pacienty, ani pro veřejné finance.“ Podle něj totiž terapie přinese zlepšení nemoci jen u deseti procent pacientů, u ostatních jsou to podle něj neúčelně utracené peníze. „Toto prohlášení jsme jako společnost radiační onkologie sepsali před deseti lety na základě tehdejších výzkumů a podepisujeme jej i teď. Což je zvláštní, protože obvykle se za takovou dobu výzkum pohne hodně dopředu. Tady se to však nestalo a stále chybí důkazy a data, že léčba protonem je opravdu lepší,“ říká radiolog.

Lékaři se však shodují, že jsou některé nádory, u nichž je léčba protonem výhodnější. Například jde o nádory v oblasti míchy, o basaliomy nebo nádory centrálního nervového systému. „Neexistují jasné indikace k této léčbě, jde vždy o individuální zvažování u každého pacienta, co je pro něj nejlepší přínos,“ říká Petera.

Diskuse o protonové léčbě nyní běží všude. Zastánci říkají, že má svůj smysl, byť je několikanásobně dražší než léčba běžnou radioterapií. „I proto je to stále spíš zajímavý výzkum, nikoliv standardní léčba,“ míní Jiří Petera.

Jinými slovy: za velké náklady není stále prokázán jasný přínos pro pacienta vzhledem k jeho přežití. „Jsou to velké náklady na neověřené výsledky,“ dodává radiolog. A jak je to v Česku?

Nejvíc pacientů léčených protonem má Všeobecná zdravotní pojišťovna. „Co se týče klientů VZP, byla tato terapie od začátku roku poskytnuta čtyřem z nich v Protonovém centru v Praze a dalším šesti v Protonovém centru v Mnichově,“ vysvětluje mluvčí VZP Oldřich Tichý. Důvodem, proč VZP využívá raději služby mnichovského centra, je cena výrazně nižší než v pražském centru. Zatímco v Mnichově platí paušálně za každého pacienta 490 tisíc korun a i s tlumočníkem a s ubytováním pro pacienta a jednoho doprovázejícího člověka se náklady vejdou do 600 tisíc, pražské centrum se v dosavadních cenových nabídkách pohybovalo od 720 tisíc do 996 tisíc korun.

Protonové centrum naopak tvrdí, že jde o nejmodernější léčbu nádorů. Hlavní lékař protonového centra Jičí Kubeš však připustil, že výzkumy chybí.

„Díky protonu se neozáří okolní tkáň jako u léčby běžnou radioterapií, takže jde o léčbu šetrnější k organismu,“ vysvětluje Kubeš.

O to, zda musí VZP „dodat“ soukromému centru požadovaný počet 1 500 pacientů, se v září povede rozhodčí soud.

***

FAKTA

Jak se kde léčí?

Počet pacientů léčených protonovou terapií v přepočtu na 10 milionů obyvatel

Země

počet

Anglie

19,6

Francie

78,8

Německo

89,5

Itálie

11,9

Polsko

1,9

Švédsko

59,9

Švýcarsko

111,5

Česko (nyní)

*10

Česko (záměr)

**až 1 500

* údaj za loňský rok
** tolik pacientů chce mít nové centrum

Zdroj: Mladá fronta DNES
Autor: Lenka Petrášová