Příspěvky na klíšťovku trhají rekordy, jsou dostupnější a nově i pro děti

18. 3. 2014

Ilustrační obrázek

Rekordní zájem, překonávající zkušenosti z předchozích let, projevují od začátku letošního roku klienti VZP o příspěvek na očkování proti klíšťové encefalitidě. Je to dáno jednak teplou zimou, kdy nemoci z klíšťat v podstatě téměř nepřestaly hrozit, a pak také tím, že oproti loňsku letos VZP přispívá na očkování i dětem. Od začátku roku do poloviny března už o příspěvek na očkování požádalo bezmála 9,5 tisíce lidí (loni za celý rok 13,7 tisíce) a VZP jim vyplatila 4,7 milionu korun (loni za celý rok 9,2 milionu).

Oproti předchozím letům se letos vyplácení příspěvků zjednodušilo. I to mohlo přispět k tomu, že je o ně mezi lidmi větší zájem. Dříve si museli nejprve vyzvednout voucher, nechat si do něj lékařem potvrdit očkování a pak jít znovu pro peníze na pobočku. Nyní jen přijdou s účtem za očkování a mají nárok na vyplacení příspěvku za vakcínu ve výši až 500 korun. Podmínkou je, že musí být členy Klubu pevného zdraví VZP.

Nejvíce klientů zatím o proplacení příspěvku požádalo v jižních Čechách (1 455), na druhém místě je v průběžném hodnocení Vysočina (1 054) a o třetí se dělí Praha a střední Čechy (shodně 990).

Liberecký, Pardubický a Zlínský kraj se od zbývajících jedenácti regionů odlišují v tom, že v nich příspěvek za očkování čerpaly více děti než dospělí. Ve všech ostatních krajích to bylo naopak. Podrobně ukazuje zájem klientů v jednotlivých regionech a částky, které už jim VZP vyplatila.

Doposud byl ze strany klientů rekordní zájem o příspěvek na očkování proti klíšťové encefalitidě v loňském roce. Zatímco například v roce 2011 o něj zájem projevilo jen 3 378 lidí, loňský rok přinesl nárůst zájmu o 307 %. Čísla ukazují, že lidé jsou si rizik spojených s klíšťaty vědomi a mají také větší zájem se proti nim chránit.

Klíšťová encefalitida je infekční virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány. Nemoc se může projevovat lehkými bolestmi hlavy a zvýšenou teplotou, ale také prudkými bolestmi, vysokými horečkami, dezorientací, ztuhnutím šíje, atd. Vyloučit nelze ani dlouhodobé následky – ochrnutí, poruchy soustředění, snížení intelektuálního výkonu a v krajním případě smrt. Česká republika přitom dlouhodobě patří mezi země s největším výskytem této nemoci v Evropě.

Mgr. Oldřich Tichý
vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí