„Z vašeho rozboru krve mi vychází, že máte prediabetes.“ „Co to znamená, pane doktore?“ „Hlavně to, že vaše hladina krevního cukru sice ještě nedosáhla úrovně diabetu 2. typu, ale jste takříkajíc na cestě.“ „Takže nejsem nemocný?“ „Jak bych vám to nejlépe vysvětlil… Nejste, protože hranice pro diabetes 2. typu jste ještě nedosáhl, nicméně už nyní se ve vašem těle odehrávají patologické změny. A jestli proti nim nic nepodniknete, po letech s pravděpodobností hraničící s jistotou vyústí do vážného poškození ledvin, očí, cév a srdce se vším, co s tím souvisí. Ovšem zařadíte-li zpátečku, časem se dostanete na normální hodnoty glukózy v krvi a s nimi budete zdráv jako předtím. Je jen na vás, kterou cestu si zvolíte.“

Kdyby všichni obyvatelé české kotliny chodili na pravidelné preventivní prohlídky k praktickému lékaři nebo jim náhodně změřil krevní cukr jiný odborník, odehrál by se podobný dialog zhruba půlmilionkrát. Tolik u nás žije lidí, kteří o svém zakleknutí do startovních bloků diabetu 2. typu nevědí. Vesměs proto, že prediabetes většinu z nich nijak nezlobí a lékař nepatří k lidem, k nimž by se s radostí hrnuli na návštěvu. Zkusme si o tom u příležitosti pátečního Světového dne diabetu něco málo říci.

Pohyb a strava – lék nad léky

Skutečností, o nichž se v souvislosti s dvojkovým diabetem a jeho raným stadiem neví, je víc. Například, že právě ordinace praktického lékaře se nezadržitelně mění v místo, kde si člověk prediabetes nejlépe ohlídá. Co se v ní nabízí?

Na lehce zvýšenou hladinu glukózy v krvi nejúčinněji zabírá změna životního stylu. Zařazení silového i vytrvalostního pohybu do běžného životního rozvrhu spolu s úpravou stravy směrem k menším kalorickým dávkám a větším dávkám zeleniny ji dokáže spolehlivě srazit na zdravou úroveň. Praktický lékař tuhle nejzdravější ze všech terapií naordinuje na prvním místě. Dodá i recept, jak a kolik čeho dávkovat, a vysvětlí, co prospěšného to s tělem udělá.

Ovšem ani ti, kdo si terapii nedokáží představit bez pilulky, nepřijdou u praktika zkrátka. Může jim předepsat metformin, lék, který zvýší citlivost jejich jaterních buněk k inzulinu a zvýší efektivitu, s níž organismus zpracovává glukózu, což pohyb dělá také, ovšem bez nežádoucích účinků. Jestliže se prediabetes „drží za ruku“ s hypertenzí, což je velmi časté, předepíše lék na vysoký tlak. Ovšem pochopitelně ani s vydanými recepty nezapomene praktický lékař zdůraznit důležitost pohybu a stravy.    

Do třetice se prediabetes snoubí s obezitou. Na poli boje s tímhle epidemicky rozšířeným „nežádoucím účinkem“ moderního životního stylu se nedávno odehrála malá revoluce. Jsou jí léky na hubnutí. Praktik je může předepsat, hrazeny u prediabetu však nejsou. Jejich předností není jen zhubnutí, ale u prediabetiků, kteří je berou, „se zhruba o 90 procent sníží riziko toho, že se posunou do úrovně diabetu“, jak uvádí diabetolog prof. Martin Prázný. Ani při jejich užívání však praktický lékař nezapomene zatlačit na stravu, a především pohyb, jehož nezastupitelnost pro lidské zdraví jsme rozebrali nedávno.

Všechno, co praktik s prediabetickým pacientem probere a co mu naordinuje, přehledně seřadí. Tohle „rozkrájení terapie na stravitelná sousta“ nebylo v minulosti běžné. Epidemičnost prediabetu a diabetu 2. typu si jej vynucuje a pokrokové změny na poli terapie jej umožňují. Patří sem i možnost doporučit pacientovi služby nutričního terapeuta nebo psychologa, pakliže mu kroky na cestě ke zdraví připadají příliš obtížné. To ale zdaleka není vše.

Proč se praktický lékař stává nenahraditelným

Padla zde zmínka o malé revoluci. V běhu je však ještě jedna, větší. Jde o změny v obsahu prohlídek u praktického lékaře, jenž dnes navíc může pracovat s diagnostikou, jakou ještě donedávna neměl, a s některými léky, jež dříve mohl nasazovat pouze diabetolog, kardiolog, psychiatr nebo lékař zabývající se osteoporózou.  

Jak to souvisí s prediabetem? Od nezachycené a neléčené zvýšené hladiny glukózy v krvi se začíná odvíjet patologický pochod. Pomalu se rozvíjí diabetes 2. typu a s ním mikrovaskulární obtíže, jež vedou k poruchám zraku a funkce ledvin s nejzazšími možnostmi v podobě oslepnutí a ledvinného selhání. Vznikají také makrovaskulární obtíže, jež jsou podhoubím celé škály kardiovaskulárních onemocnění od ischemické choroby přes anginu pectoris až po srdeční či mozkový infarkt a srdeční selhání.

V posledních letech zavládla odborná shoda, že tento tzv. kardio-renálně-metabolický (KRM) syndrom je v podstatě jedna choroba s mnoha příznaky a vyústěními. Protože jsme každý fyzicky trochu jiný, nemusí se KRM nejprve projevit prediabetem, ale například vysokým tlakem. Ať tak či onak, zavčas zachycený prediabetes či hypertenze přináší ohlídání raných stadií a včasnou, a tudíž maximálně účinnou terapii veškerých od neléčeného prediabetu se odvíjejících strašáků.

A ze všech lékařských odborníků je to jedině praktický lékař, jenž má možnost nedívat se na pacienta jako na čistokrevného hypertonika nebo dyslipidemika či diabetika. Jen on k němu může přistupovat z pohledu komplexního kardiovaskulárně-metabolicko-renálního rizika. Výsledkem pravidelných prohlídek je pak škálování tohoto rizika a zpracování léčebného plánu na dva roky do příští preventivní prohlídky.

Plány jsou na světě od toho, aby se plnily. U mnoha pacientů míra jejich plnění připomíná socialistické pětiletky, což zná každý praktický lékař. U prediabetika tomu v minulosti nahrávala skutečnost, že „pan doktor“ mu nemohl nabídnout víc než stručné vysvětlení jeho stavu, tlak na změnu životního stylu a odeslání k diabetologovi. Ten předepsal léky, ovšem soustředil se na pouhé snížení hyperglykémie a s vysvětlováním širších souvislostí se nezaobíral, protože musel léčit a neměl na delší výklady čas. Výsledkem bylo, že prediabetikovi šly informace jedním uchem tam a druhým ven, na životosprávě nic nezměnil a spoléhal čistě na moc chemie. Obrazně řečeno přešlapoval se svou hyperglykémií na místě, kdy už sice nešel vstříc nemoci, ale ani plnému zdraví.

Současnost vnáší do ordinace praktického lékaře komplexnost – vyšetření, vysvětlování obtíží i důsledků a do jisté míry i terapie. Dopad informací na prediabetikovo ucho zesiluje fakt, že se mu zároveň dostává léčby a že v ní má určitou možnost volby. Taková, byť nevelká kompetence v něm probouzí pocit odpovědnosti a vtahuje jej do terapeutické hry jako aktivního aktéra. Tak se z léčebného plánu stává vyznačená cesta, po níž se prediabetik může vydat ke zdraví.

© Všeobecná zdravotní pojišťovna