Jste zde:

Hlavní je se nebát. Pozvánky na screening budou chodit do schránek další tři roky

8. 4. 2015

Příjemné překvapení – tak shrnují dosavadní výsledky projektu adresného zvaní na prohlídky jeho autoři. Ke zvýšení účasti na kontrolách došlo hlavně u rakoviny tlustého střeva a konečníku, v jejichž výskytu je ČR na vrchních příčkách žebříčku evropských zemí. Díky dopisu ve schránce se však počty pacientů, kteří kontrolu podstoupili, zvedly za loňský rok jen u VZP o více než sto tisíc. Ti, kteří zvolili jednodušší „papírkovou“ metodu vyšetření, by ovšem navzdory negativnímu výsledku neměli usnout na vavřínech. Ačkoliv screening většinou na začínající onemocnění poukáže, výjimečně se může stát, že ho nerozpozná. Proto by i lidé, kteří kontrolu podstoupili, měli věnovat pozornost podezřelým příznakům.

Že jsou Češi chroničtí nechodiči na preventivní prohlídky, potvrdila analýza VZP provedená při příležitosti včerejšího Světového dne zdraví. Podle ní si zajde na bezplatnou preventivní kontrolu u praktika, na kterou má každý nárok jednou za dva roky, méně než 40 procent pojištěnců. Nejméně lidí chodí na prohlídky v Praze, kde možnost využívá méně než jedna třetina klientů VZP. Tento trend se snaží zvrátit adresné zvaní na prohlídku rakoviny tlustého střeva, prsu a děložního čípku.

„Problém České republiky je, že rakoviny přibývá. Jedním z důvodů je to, že lidé chodí pozdě – ve třetím či čtvrtém stadiu, kdy je léčba velmi náročná jak po zdravotní stránce, tak i ekonomicky. Proto se ministerstvo rozhodlo situaci změnit a upozornit lidi na to, aby chodili včas, tedy v prvním či druhém stadiu, kdy se dá nemoc vyléčit. Před třemi roky se tedy začal připravovat projekt se záměrem, že bude podpořen evropskými prostředky, což se podařilo. Od počátku loňského roku tak všechny zdravotní pojišťovny obesílají své klienty, kteří nechodí na preventivní vyšetření. Loni v březnu pak byla zahájena celorepubliková informační kampaň, která má zvaní podpořit,“ vysvětluje Tomáš Jung z ministerstva zdravotnictví, který má projekt na starosti.

Větší dopad než anonymní letáky

Informační kampaň nemohl přehlídnout snad žádný Pražan, který někdy popojel městskou. Jan Čenský, Chantal Poullain a Ilona Svobodová na ní už přes rok vybízejí své blízké, aby si zašli na preventivní kontrolu. To samé pak mohli udělat i návštěvníci celorepublikové roadshow, která včera dorazila také do Prahy. „Celá řada lidí nemusí pozvánku reflektovat. Když se ale zúčastní osvětové akce, kde názorně vidí na modelu tlustého střeva, čemu mohou předejít, tak to určitě má na část populace větší vliv než no name letákové akce,“ podotýká Zdeněk Linke, primář Onkologické kliniky 2. LF a FN Motol.

„S odezvou projektu jsme spokojení. Když jsme projekt dva roky připravovali, nikdo si neodvážil odhadnout úspěch – zda se účast zvedne o tři procenta, o pět procent… Když si tady povídám s lidmi, co tu procházejí, sami řeknou: ano, to je ten projekt prevence,“ pochvaluje si Tomáš Jung s tím, že zvýšit povědomí o projektu výrazně pomohla také Česká televize, která bez finančních nároků umožnila odvysílat výrazně víc spotů.

Podle čísel z prvního loňského čtvrtletí vyslyšelo adresnou pozvánku na vyšetření rakoviny tlustého střeva přes 14 procent těch, kdo ji do schránky dostali. „Zatím se zdá, že si lidé začínají uvědomovat, že zdraví je zásadní a mají se o něj starat, takže na vyšetření začínají chodit. U rakoviny tlustého střeva máme tragická čísla, ve výskytu jsme třetí v Evropě – před námi jsou jen Slováci a Maďaři. Je tedy důležité, že má tlusté střevo odezvu, protože stav je kritický a onemocnění je hůře léčitelné,“ zdůrazňuje Tomáš Jung.

Screening nemusí odhalit vše

Zdá se tedy, že první krok k nižším číslům ve statistikách úmrtnosti na onkologická onemocnění Češi udělali. Na druhou stranu je ovšem třeba říct, že jednoduchá papírková metoda, při níž se stolice otestuje na přítomnost krve, není všespásná – může totiž občas vyděsit člověka, kterému ve skutečnosti nic vážného nehrozí, anebo uklidnit toho, kdo už by se měl chystat na zákrok.

„Screeningové vyšetření pro širokou populaci by mělo být dostupné a levné. Je bohužel pravda, že existuje řada falešně pozitivních výsledků, tedy příměs krve ve stolici z krvácejících hemoroidů, po zánětech konečníku či z důvodu dietních chyb. Tyto případy pak končí kolonoskopií, kde se falešná pozitivita ozřejmí. Na druhou stranu je třeba říci, že papírková metoda není všespásná, polypy totiž nemusí krvácet nebo krvácí jen krátkodobě. Jde tedy sice o dobré iniciální vyšetření, ale mnohde ve světě se zvažuje druhá metoda, a to právě jednorázové endoskopické vyšetření. Při negativní kolonoskopii se pak další vyšetření doporučuje až za deset let,“ vysvětluje Zdeněk Linke. Kolonoskopie je podle něj sice pro pojišťovny dražší a pro pacienty nekomfortnější, ale je přesnější. Ovšem na to, aby metodu náhle chtěla využít široká populace, stejně není zdravotnictví připraveno – a to nikde ve světě. I pacienti, kteří prošli screeningovým vyšetřením na okultní krvácení s negativním výsledkem, by tak měli věnovat pozornost příznakům, jako je občasná krev ve stolici, vznik průjmu, zácpy a nejčastěji jejich střídání, nebo bolesti břicha.

Hlavní je se nebát

Jisté ovšem je, že by se neměli pacienti vyhýbat screeningu, protože mají strach z pozitivního nálezu. „Choroba či přednádorové stadium je vyřešeno operačně nebo někdy jen endoskopickou metodou. Člověk je pak dále vyšetřován a případné druhotné výskyty takových nálezů jsou pak také zavčas podchyceny. Screening tak sice zvýší iniciální záchyt, ale pak se naopak sníží procento pacientů s pokročilými chorobami,“ dodává primář Linke.

I když projekt adresného zvaní končí již v polovině letošního roku, díky pětileté udržitelnosti budou pojištěnci dostávat pozvánky i nadále. Že je čas na preventivní prohlídku, by pojišťovna měla informovat pacienta ve vybrané věkové skupině (kolorektální karcinom 50 až 70 let, rakovina prsu ženy 45 až 70 let, rakovina děložního čípku ženy 25 až 70 let) během pěti let celkem dvakrát. „Budou se přitom hledat ještě další cesty k tomu, jak systém nastavit, aby lidé byli zvaní,“ uzavírá Tomáš Jung.

Zdroj: Zdravotnický deník

Autor: Michaela Koubová