Fastfoody zná naprostá většina českých dětí

18. 1. 2013

Výsledky průzkumu v rámci projektu Obezita není náhoda, který VZP podporuje, jsou varovné. Nejde o to zakazovat dětem fastfood, tento způsob stravování se ale nesmí stát dominantním, píše ve svém článku na stránkách Práva Jiří Vavroň.

Pouze necelá čtyři procenta dotázaných českých dětí ve věku od devíti do patnácti let nebyla ještě nikdy ve svém životě v restauraci typu fastfood. Z pražských dětí tuto zkušenost nemá dokonce pouze půl procenta dětí uvedeného věku.

Vyplynulo to z průzkumu, který se konal v rámci projektu Obezita není náhoda, v němž s podporou Všeobecné zdravotní pojišťovny besedují lékaři ve školách s dětmi o tom, jak a proč vzniká obezita mezi žáky základních škol.

Většina dětí navštíví fastfood poprvé s rodiči, s rostoucím věkem ale do nich děti chodí stále častěji s kamarády nebo samy. Zatímco desetiletí žáci a žačky navštěvují restaurace rychlého občerstvení téměř výhradně s rodiči (95 %), u patnáctiletých se tento poměr výrazně mění – do restaurace jich chodí s kamarády nebo bez doprovodu tři čtvrtiny dotázaných, s rodiči jen 25 %. Devět procent dětí uvedlo, že do takové restaurace jdou vždy, když k tomu mají příležitost, vyplynulo z průzkumu.

Průzkum potvrdil to, co čeští obezitologové, specialisté na výživu a lékaři tvrdí už roky. Nejde vůbec o to jít do fastfoodu, občas si koupit hamburgera. Pouze se nesmí tento způsob stravování stát dominantním. České děti ale obecně jedí nezdravě, málo ovoce a zeleniny, proto mají také problém s nadváhou a obezitou.

Podle expertů se počet obézních dětí od roku 2000 do současnosti zdvojnásobil. To s sebou nese výskyt cukrovky, vysokého krevního tlaku a cholesterolu. Vliv genetiky, tedy toho, že děti choroby zdědily po rodičích, je malý. Většinou jsou tyto choroby u dětí praktickým důsledkem nezdravého životního stylu, minima pohybu a přejídání. Děti podle expertů na výživu jedí příliš mnoho sladkostí, hranolků, chipsů, hamburgerů a uzenin.

Rozhoduje rodina

Podle průzkumů má na stravování dětí vliv reklama, spolužáci, ale hlavně rodina, a zejména to, jaké v ní jsou stravovací zvyky. Klíčové je, zda rodina jí pohromadě, má na jídlo čas, a také to, co se doma vaří a tedy na co je dítě zvyklé.

Podle expertů jsou rychlé snídaně v „letu“, kdy se jednotliví členové rodiny míjejí, v poklusu do sebe nacpou hrst chipsů a ani nedopijí čaj, základem nesprávných stravovacích zvyků.

Děti jedí často nepravidelně, ztrácí povědomí o tom, že by se mohlo v rodině stolovat společně. V řadě domácností se rodina totiž nesejde společně ani k sobotnímu či nedělnímu obědu. Starší děti přesto jedí společně se svými spolužáky – ve fastfoodech. Násilím a příkazy se zdravý způsob stravování neprosadí, shodují se odborníci, rozhodující je nenásilný praktický příklad rodiny, pestrý a chutný jídelníček a společná komunikace při jídle. Jídlo by se mělo stát příležitostí, kdy si rodina společně popovídá, nikdo nespěchá.

Peníze na svačinu

Téměř čtvrtina dětí ve škole podle jiných průzkumů ani nesvačí a jejich prvním jídlem je tak až oběd.

Děti by měly dostávat svačiny udělané doma, nikoli peníze se slovy: „Něco dobrého si kup.“ shodují se experti. Dítě tomuto pokynu ochotně vyhoví. To dobré podle jeho výběru ale děsí lékaře. Svačiny by proto zejména menší děti měly dostávat již z domova. Svačina by neměla být reprezentována obligátním rohlíkem s máslem, ale měla by být nápaditá, pestrá.

Podle ekonomů to není otázka peněz. Zeleninový salát i pomazánka na chlebu z domácí pekárny nepředstavují nijak přemrštěné či extrémně vysoké výdaje.