Žádost ze dne 23. 5. 2019
VZP ČR obdržela žádost o poskytnutí následujících informací:
Z jakých prostředků jsou Vaši klienti poškození nežádoucími účinky léčiv léčeni? Znamená to tedy, že zdarma léčíte poškození vzniklá v důsledku léčiv, přestože za tato poškození jsou odpovědné farmaceutické firmy? Pokud to děláte dobrovolně je logické, že se následně nedostává na ostatní skupiny pacientů. Např. bílé výplně budou tedy zjevně dostupné všem pacientům. Pak je Vaše odpověď dobrá zpráva pro ty, kterým péči nedostatečně hradíte, aby se otočili na soudy a žádali plnou úhradu péče. Je tato péče uvedená v úhradové vyhlášce tak aby bylo jasné, do jaké míry bude hrazena? Jsou nastaveny diagnózy, pod kterými je možné léčbu nežádoucích účinků léčiv vykazovat zdravotním pojišťovnám. Vypadá to totiž, že farmaceutické firmy tím, že nemají předplacenou péči u zdravotních pojišťoven, předem staví do neřešitelné situace v případě nežádoucích účinků léčiv klienty svých léčivých přípravků a to by byl opravdu velký problém. Jak to tedy je?
VZP ČR žadateli k danému sdělila, že oblast nakládání s léčivými přípravky je regulována zákonem č. 378/2007, o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého musí být každý léčivý přípravek registrován. V rámci této registrace Státní úřad pro kontrolu léčiv (nikoliv VZP ČR) ověřuje účinnost léčivého přípravku, jeho bezpečnost, jakost a rovněž to, zda prospěch z použití léčivého přípravku za podmínek vymezených souhrnem údajů o přípravku převyšuje rizika spojená s jeho použitím. V rámci České republiky funguje systém farmakovogilance, kterým je zabezpečován dohled nad léčivými přípravky směřující k zajištění bezpečnosti a co nejpříznivějšího poměru rizika a prospěšnosti léčivého přípravku. VZP ČR pak hradí zdravotní péči v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dle něhož pak mimo jiné i v rámci možností daných ust. § 55 zmíněného zákona uplatňuje náhradu nákladů na hrazené služby vynaložené v důsledku protiprávního jednání vůči jejímu pojištěnci. V podrobnostech lze pak uvést, že VZP ČR uplatňuje tuto náhradu nákladů vůči třetí osobě ve vztahu k úhradě hrazených služeb, kterou vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci VZP ČR.