VZP ČR poskytla žadateli následující odpověď.

1. zdravotní výkony uvedené v seznamu zdravotních výkonů (dále jen SZV), které se týkají zemřelých osob

09527 - PROHLÍDKA ZEMŘELÉHO – MIMO LŮŽKOVÉ ODDĚLENÍ

87110 - PITVA STANDARDNÍ

87111 - PITVA PARCIÁLNÍ (MOZKU NEBO ORGÁNOVÉHO KOMPLEXU)

87113 - PITVA TECHNICKY OBTÍŽNÁ (SLOŽITÉ ANATOMICKÉ VZTAHY: MALFORMACE, OPERACE)

87115 - PITVA ZEMŘELÉHO S INFEKČNÍM ONEMOCNĚNÍM ZAŘAZENÝM DLE VYHLÁŠKY JAKO RIZIKO

87119 - PITVA FIXOVANÉHO MOZKU (NEUROPATOLOGICKÁ)

87121 - PITVA MÍCHY

87115 - PITVA ZEMŘELÉHO S INFEKČNÍM ONEMOCNĚNÍM ZAŘAZENÝM DLE VYHLÁŠKY JAKO RIZIKO

88101 - PROVEDENÍ PITVY NA SOUDNĚ LÉKAŘSKÉM PRACOVIŠTI ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ

09142 - POSOUZENÍ ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI MOŽNÉHO ZEMŘELÉHO DÁRCE K ODBĚRU ORGÁNŮ - INDIKACE ODBĚRU

09144 - POSOUZENÍ ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI MOŽNÉHO ZEMŘELÉHO DÁRCE - KONTRAINDIKACE K ODBĚRU ORGÁNŮ

78880 - PÉČE O DÁRCE ORGÁNU, SPOLUPRÁCE S TRANSPLANTAČNÍM CENTREM Á 1 HOD.

51911 - ORGANIZACE A KOORDINACE ODBĚRU ORGÁNŮ ZEMŘELÉHO DÁRCE A S NÍM SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ Á 120 MINUT

78890 - SIGNÁLNÍ VÝKON INDIKACE ODBĚRU ORGÁNU NEBO ORGÁNŮ OD ZEMŘELÉHO DÁRCE

87123 - ODBĚR ALLOGENNÍHO ŠTĚPU Z TĚLA ZEMŘELÉHO

88101 - PROVEDENÍ PITVY NA SOUDNĚ LÉKAŘSKÉM PRACOVIŠTI ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ

Výkony přepravy – viz kapitola 8 – Přeprava a náhrada cestovních nákladů v SZV

2. Hodnota bodů je určena příslušnou úhradovou vyhláškou na dané období

Pro rok 2021 se jedná o vyhlášky č. 428/2020 Sb. o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2021 a vyhláška č. 242/2021 Sb. o stanovení způsobu zahrnutí kompenzace do výše úhrad za hrazené služby poskytnuté v roce 2021.

Pro rok 2022 se jedná o vyhlášku č. 396/2021 Sb.  o stanovení hodnot bodu, výše úhrad za hrazené služby a regulačních omezení pro rok 2022.

V případě, že úhrada hrazených služeb není uvedena v příslušné úhradové vyhlášce, je úhrada stanovena na základě jednání jednotlivých zdravotních pojišťoven se zástupci poskytovatelů. V případě zemřelých pacientů se v tomto případě jedná o:

• Koronera: s nasmlouvaným výkonem č. 10 a 09527. Hodnota bodu VZP pro rok 2021 = 1 Kč nebo kombinace výkonu č. 09527 s hodnotou bodu 1 Kč a paušální částkou za přepravu koronera ve výši 538,80 Kč za jeden výjezd.
• Pohřební služby – vždy se hradí jen jízda se zemřelým
• Smluvní zařízení – nepřetržitý provoz: hodnota bodu VZP pro rok 2021: 1,13 Kč
• Nesmluvní zařízení: hodnota bodu VZP pro rok 2021: 0,96 Kč

Pro rok 2022 nebyla hodnota bodu pro koronera a pohřební služby zatím určena.

3. Náklady na chladící box v době 48 hodin po úmrtí

Přepravu zemřelých pojištěnců na pitvu a z pitvy a přepravu zemřelých dárců z místa pitvy do místa pohřbu zajišťují převážně pohřební služby, s nimiž jsou rovněž uzavírány smlouvy o poskytování a úhradě těchto služeb, na základě, nichž zajišťují přepravu zemřelých svými dopravními prostředky podle podmínek dohodnutých ve Smlouvě (pro tyto případy určen výkon přepravy 50 – Přeprava k pitvě a z pitvy). Pojišťovna těmto poskytovatelům hradí účelně vynaložené náklady na přepravu zemřelých v souladu se zákonem č. 48/1997 Sb., vyhláškou MZ ČR č. 134/1998 Sb., kterou se vydává Seznam výkonů s bodovými hodnotami a platnou úhradovou vyhláškou.

Při své činnosti odpovídají tito poskytovatelé (pohřební služby) za plnění věcných a technických podmínek stanovených zvláštním zákonem pro zajišťování přepravy zemřelých, kterým je zákon č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

V souvislosti s žádostí o poskytnutí informací je třeba upozornit na ustanovení § 4 odst. 4 a 5 zák. č. 256/2001 Sb., dle nichž jestliže došlo k úmrtí ve zdravotnickém zařízení nebo v zařízení sociálních služeb, nese poskytovatel zdravotních služeb, který poskytuje jednodenní nebo lůžkovou péči nebo poskytovatel sociálních služeb po dobu 48 hodin od úmrtí náklady spojené s uložením lidských pozůstatků. Byla-li provedena pitva, počítá se lhůta 48 hodin od jejího ukončení. Pokud bylo v době výše uvedených 48 hodin zajištěno pohřbení, nese poskytovatel náklady spojené s uložením lidských pozůstatků jen do doby zajištění pohřbení. Po uplynutí této lhůty nese náklady spojené s uložením lidských pozůstatků ve zdravotnickém zařízení nebo zařízení sociálních služeb a s jejich přepravou nebo uložením u jiné osoby vypravitel pohřbu (tj. fyzická nebo právnická osoba sjednávající pohřbení do 96 hod. od oznámení úmrtí nebo obec zajišťující pohřbení). Pokud po uplynutí 48 hodin od úmrtí nemůže poskytovatel zajistit uložení lidských pozůstatků ve vlastním zařízení, zajistí jejich uložení u jiného poskytovatele nebo u provozovatele pohřební služby, přitom si mají počínat tak, aby náklady spojené s přepravou a uložením lidských pozůstatků do pohřbení výrazně nepřevýšily obvyklé provozní náklady příslušného poskytovatele zdravotních nebo sociálních služeb za jejich chlazení, popř. mrazení.

V této souvislosti uvádíme i obsah komentáře k těmto ustanovením zák. č. 256/2001 Sb. dle ASPI:

K odst. 4  Odstavec 4 upravuje povinnost k úhradě nákladů vznikajících uložením lidských pozůstatků, přičemž se vztahuje pouze na případy, v nichž k úmrtí dojde ve zdravotnickém zařízení nebo zařízení sociálních služeb. K tomuto ustanovení Nejvyšší soud uvedl, že: „Cílem tohoto ustanovení je řešit nejasnou situaci v hrazení nákladů spojených s uložením (popř. i přepravou) lidských pozůstatků do doby, než je sjednáno pohřbení, a umožnit zdravotnickým zařízením a ústavům sociální péče využívat kapacity jejich chladicích zařízení k ukládání lidských pozůstatků pouze po minimální nezbytnou dobu“ (NS 30 Cdo 1712/2018). V tomto rozsudku Nejvyšší soud dodal, že lze sjednat úhradu nákladů spojených s uložením těla v oblasti, která není zákonem o pohřebnictví vůbec pokryta, přičemž se jedná o otázku ryze soukromoprávní.

Dojde-li k úmrtí ve zdravotnickém zařízení nebo zařízení sociálních služeb, náklady spojené s uložením lidských pozůstatků vzniklé v době 48 hodin od úmrtí [srov. komentář k § 4 odst. 1 písm. e)], resp. od provedení pitvy podle údaje uvedeného v pitevním protokolu, je povinno hradit zdravotnické zařízení nebo zařízení sociálních služeb, ve kterých k úmrtí došlo.

Pokud dojde ve lhůtě 48 hodin od úmrtí nebo od ukončení pitvy k zajištění pohřbení, nese zdravotnické zařízení nebo zařízení sociálních služeb náklady spojené s uložením lidských pozůstatků jen do doby tohoto zajištění.

Po uplynutí této lhůty nese náklady spojené s uložením lidských pozůstatků ve zdravotnickém zařízení nebo zařízení sociálních služeb vypravitel pohřbu.

Vypravitel pohřbu nese rovněž náklady spojené s přepravou lidských pozůstatků ze zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb nebo spojené s uložením u jiné osoby.

Jak bylo uvedeno, doba 48 hodin neovlivňuje nakládání s lidskými pozůstatky, ale pouze vymezuje časový úsek, ve kterém náklady související s uložením lidských pozůstatků nese zdravotnické zařízení nebo zařízení sociálních služeb, v nichž k úmrtí došlo. Je-li v kapacitních možnostech daného zařízení, aby lidské pozůstatky v něm byly uloženy i po uplynutí uvedené doby, není takové uložení vyloučeno, náklady spojené s uložením lidských pozůstatků však nese ten, kdo zajistil (sjednal) pohřbení (srov. § 5 odst. 1 zák. o pohřebnictví). Stejně tak, po uplynutí této lhůty, nese vypravitel pohřbu náklady spojené s přepravou lidských pozůstatků nebo uložením u jiné osoby.

K odst. 5 Není-li v možnostech daného zařízení, ve kterém k úmrtí došlo (srov. odstavec 3 komentovaného ustanovení), zajistit uložení lidských pozůstatků i po uplynutí doby 48 hodin, jsou poskytovatel zdravotních služeb nebo poskytovatel sociálních služeb povinni zajistit jejich uložení u jiného poskytovatele zdravotních anebo sociálních služeb, a to za dodržení podmínek stanovených tímto zákonem (např. převoz lidských pozůstatků musí být proveden v souladu s § 8 zák. o pohřebnictví). Náklady vzniklé v souvislosti s převozem a uložením lidských pozůstatků u jiného subjektu pak nese ten, kdo sjednal pohřbení (srov. poslední věta odstavce 4).

Aby náklady související s převozem a následným uložením lidských pozůstatků neúměrně nezatížily osobu povinnou je hradit (tedy toho, kdo sjednal pohřbení), je komentovaným ustanovením poskytovateli zdravotních služeb nebo poskytovateli sociálních služeb uložena povinnost počínat si tak, aby náklady spojené s převozem a uložením lidských pozůstatků výrazně nepřevýšily obvyklé provozní náklady příslušného poskytovatele zdravotních anebo sociálních služeb za jejich chlazení, popřípadě mrazení.

Pokud k úmrtí došlo jinde než ve zdravotnickém zařízení nebo zařízení sociálních služeb, náklady na převoz a uložení lidských pozůstatků nese od doby úmrtí ten, kdo sjednal pohřbení, tedy vypravitel pohřbu.

Ve smyslu § 39 zák. o veř. zdrav. pojištění je hrazenou službou z veřejného zdravotního pojištění i prohlídka zemřelého pojištěnce, pitva, přeprava k pitvě k nejbližšímu smluvnímu poskytovateli, který je schopen určený druh pitvy podle Listu o prohlídce zemřelého provést, a přeprava z pitvy do místa, kde ke smrti došlo, popřípadě do místa pohřbu, je-li toto místo stejně vzdálené nebo bližší než místo, kde osoba zemřela. K vymezení pojmu převoz na pitvu hrazený z veřejného zdravotního pojištění Nejvyšší správní soud uvedl, že: „(-) zahrnuje jak samotný transport zemřelého na pitvu, tak i další úkony, které s transportem logicky a neoddělitelně bezprostředně souvisí. Celý převoz je hrazen z veřejného zdravotního pojištění zemřelého a pohřební služba jej nemůže navíc objednateli účtovat pod položkami, které jsou v ceně služby již zahrnuty“ (NSS 3 As 176/2014-32).

---

V rozsahu informace o bodovém číselníku poskytuje VZP ČR odpověď v souladu s § 6 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, odkazem na zveřejněnou informaci.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, stanovuje v příloze seznam zdravotních výkonů spolu s bodovými hodnotami. Tato vyhláška je spolu se svými přílohami veřejně dostupná. Veřejnou databázi zdravotních výkonů je možné nalézt pod tímto odkazem: https://szv.mzcr.cz/. Poskytnutím odkazu na dálkový přístup k informacím, jejichž poskytnutí požaduje žadatel, tak VZP ČR jakožto povinný subjekt plní svou informační povinnost ve smyslu ustanovení § 4a odst. 2 písm. f) zákona o svobodném přístupu k informacím, v souladu s rozhodovací praxí Úřadu pro ochranu osobních údajů.