Od ledna 2008 se již při posuzování vzniku a zániku zaměstnání nevychází z vazby na nemocenské pojištění, ale rozhodující je, zda z určité činnosti plynou příjmy zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů.

Zaměstnáním se od ledna 2008 rozumí činnost, ze které plynou zaměstnanci od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů.

Zaměstnancem je fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle § 6 zákona o daních z příjmů.

Zaměstnavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky.

Zákon stanovuje několik výjimek, kdy zaměstnancem není osoba, jíž plynou nebo by měly plynout příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů. Kromě případů, kdy plynou pouze příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, je vyjmenováno šest výjimek, kdy nevznikne účast na veřejném zdravotním pojištění. Jedná se o:

• žáky nebo studenty, kteří mají pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků za práci z praktického výcviku,
• osoby činné na základě dohody o provedení práce.
  
  

Vedle těchto skupin jsou dále mezi výjimkami  případy, kdy zůstala do určité míry zachována vazba na nemocenské pojištění. U těchto čtyř případů je podmínkou pro uznání výjimky dosažení pouze takového měsíčního příjmu, který je nižší než tzv. započitatelný příjem. Započitatelným příjmem v roce 2008 je částka 400 Kč. Mezi zmiňované  výjimky dále patří:

• osoby, které v pracovním poměru vykonávají sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele (tzv. zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc) a v kalendářním měsíci nedosáhnou započitatelného příjmu,
• členové družstev, kteří nemají pracovněprávní vztah k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, a nedosáhli v kalendářním měsíci započitatelného příjmu,
• osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, které v kalendářním měsíci nedosáhly započitatelného příjmu,
• dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, kteří v kalendářním měsíci nedosáhli započitatelného příjmu.

Všechny ostatní osoby, které mají příjem podle § 6 zákona o daních z příjmů, patří do okruhu zaměstnanců bez ohledu na to, zda jsou či nejsou účastny nemocenského pojištění. Dojde tím k rozšíření okruhu zaměstnanců, například o:

• členy statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob (členové představenstva, členové správních a dozorčích rad atd.),
• volené či jmenované funkcionáře právnických osob, sdružení, spolků atd.,
• osoby činné na základě mandátní nebo příkazní smlouvy,
• neuvolněné zastupitele,
• členy společenství vlastníků bytových jednotek,

pokud tyto osoby mají příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů.

Vznik a zánik povinností zaměstnavatele

Od 1. ledna 2008 je novelizováno ustanovení § 8 odst. 2 zák. č. 48/1997 Sb., kde je nově stanoveno, kterým dnem vzniká zaměstnavateli povinnost plnit za svého zaměstnance zákonem dané povinnosti. Podle tohoto ustanovení vzniká ve většině případů zaměstnavateli povinnost dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání, tzn. dnem, kdy začal zaměstnanec vykonávat práci, na jejímž základě mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků. Za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce. Pro jednotlivé konkrétní případy je pod jednotlivými písmeny přesně vymezeno období zaměstnání, např. při jmenování do funkce, při členství v družstvu apod.

Vyměřovací základ

Zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů došlo ke změně definice pojmu vyměřovací základ. Od 1. 1. 2008 je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Znamená to, že z toho, co se zaměstnanci zdaňuje podle § 6 zákona o daních z příjmů, se odvádí pojistné, kromě zákonem daných výjimek (§ 3 odst. 2 písm. a) až f) zák. č. 592/1992 Sb.).

Došlo k upřesnění některých příjmů, které se nezahrnují do vyměřovacího základu. Nově se od 1. 1. 2008 nezahrnují odměny při skončení funkčního období náležející uvolněným či neuvolněným zastupitelům.  Text písmena f) § 3 zák. č. 592/1992 Sb. (plnění poskytnutá po skončení zaměstnání, jde-li o plnění poskytnutá k životnímu jubileu nebo jinému výročí nebo k ocenění zásluh, a důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání) byl nahrazen novým textem, podle kterého se do vyměřovacího základu nezahrnuje plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

K dalšímu upřesnění došlo u pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, u něhož je vyměřovacím základem úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s tímto pracovním vztahem, a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů. Výjimkou jsou jen náhrady škody, náhrady výdajů a obecně platné výjimky uvedené v § 3 odst. 2, písm. e) a f) zák. č. 592/1992 Sb.

Maximální vyměřovací základ

Zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů byl zaveden maximální vyměřovací základ u zaměstnanců, a to ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Definice průměrné mzdy je stejná jako při určení minimálního vyměřovacího základu osob samostatně výdělečně činných. Pro rok 2008 bude činit maximální vyměřovací základ  1 034 880 Kč. Maximální vyměřovací základ je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje. Řešení při „stropování“ vyměřovacího základu je odlišné v případě jediného zaměstnání v průběhu kalendářního roku a v případě více zaměstnání, případně při souběhu se samostatnou výdělečnou činnosti.

1) Maximální vyměřovací základ v případě jediného zaměstnání v průběhu kalendářního roku

Zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec dosáhne maximálního vyměřovacího základu (bez ohledu na počet zaměstnání evidovaných pro tohoto zaměstnavatele), přestává odvádět pojistné (13,5 % VZ) za příslušného zaměstnance. Vyměřovací základ je u takového zaměstnance od chvíle dosažení maxima do konce kalendářního roku nulový.

2) Maximální vyměřovací základ v případě souběhů více zaměstnání

Přesáhne-li úhrn vyměřovacích základů zúčtovaných u více zaměstnavatelů částku maximálního vyměřovacího základu, považuje se část pojistného zaplaceného zaměstnancem vypočtená z úhrnu vyměřovacích základů přesahujících maximální vyměřovací základ za přeplatek zaměstnance na pojistném. Přeplatek se zaměstnanci vrací jen na písemnou žádost, na které je zaměstnavatel povinen do 8 dnů (§ 3 odst. 18 zák. č. 592/1992 Sb.) potvrdit zaměstnanci úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné.

3) Maximální vyměřovací základ v případě více zaměstnání, které na sebe navazují

U zaměstnance, který má více zaměstnavatelů v průběhu kalendářního roku, se postupuje stejně bez ohledu na to, zda jednotlivá zaměstnání jsou v souběhu, nebo na sebe navazují. Tzn. že i v případě navazujících zaměstnání, kdy nebylo v jednotlivých zaměstnáních dosaženo maximálního vyměřovacího základu, ale zaměstnanci je známo, že úhrnem vyměřovacích základů od obou zaměstnavatelů dosáhl maximálního vyměřovacího základu, může zaměstnanec o vrácení přeplatku požádat až po skončení kalendářního roku.

Pokud by zaměstnanec v průběhu kalendářního roku změnil zdravotní pojišťovnu, musel by žádost podat u každé z nich a každá by vracela pojistné v poměru podle délky pojištění.