VZP otevírá dveře technologickým inovacím. V medicíně pomohou pacientům i v diagnostice, pohlídají organizaci péče a výši výdajů

 21. 9. 2026 | Tiskové zprávy

Technologické inovace postupují v medicíně velmi rychle vpřed, ne vždy se ale dostávají tam, kde mají sloužit, tzn. do systému, ordinací nebo k pacientovi. Obdobně jako v jiných oborech i ve zdravotnictví prudký technologický vývoj předbíhá možnosti legislativního procesu. „Technologie jako AI v diagnostice, vzdálený monitoring pacientů nebo nové modely organizace péče tu jsou a neustále vznikají nové.

Zdravotní pojišťovny jako plátci péče ale nemají nástroj, jak zajistit jejich vstup do systému. Metodiku, která by nám jasně řekla, jak je posuzovat a vybírat, kolik za ně platit,“ vysvětluje Ivan Duškov, ředitel VZP ČR.

VZP po inspiraci u německého projektu agentury DiGA přichází s vlastním řešením. Jde o řízený vstup inovací do systému, a to transparentní a kontrolovanou cestou, bezpečnou pro pacienta a efektivní pro plátce zdravotní péče, tedy zdravotní pojišťovnu. „Nenahrazujeme standardní cesty, nesuplujeme běžné mechanismy, které využívá Ministerstvo zdravotnictví či Státní ústav pro kontrolu léčiv při posuzování zdravotnických prostředků. Přicházíme s vlastním řešením pro ty technologické nástroje, které dnes cestu do systému nemají,“ vysvětluje Ivan Duškov, ředitel VZP ČR.

VZP bude průběžně přijímat návrhy prostřednictvím výzvy určené výhradně inovacím s výrazným pozitivním dopadem na rozpočet veřejného zdravotního pojištění a fungování zdravotního systému. Vedle ní bude pojišťovna vyhlašovat cílené oborové výzvy zaměřené zejména na prioritní oblasti onkologie, kardiologie, neurodegenerativních onemocnění a diabetologie. „Jedná se o tzv. čtyři jezdce apokalypsy. Diagnózy, které naši civilizaci a její zdravotnické systémy ohrožují nejvíce. První z těchto výzev bude věnována onkologii,“ vysvětluje Ivan Duškov. Prioritní výzvy včetně podmínek pro podání žádostí budou zveřejňovány také na webu inovace.vzp.cz.

Desítky inovací ročně

Návrhy mohou podávat výrobci technologií, výzkumná centra, univerzity, start-upy apod. Kolik je možné očekávat úspěšných projektů, zatím není zcela zřejmé. Zkušenost ze SRN ukazuje mimořádný zájem, projekt zde funguje již několik let. „Ani v sousedním Německu ale nelze mluvit o tom, že by každý druhý projekt prošel. Obdobnou situaci očekávám i u nás, minimálně v prvních fázích bude poměr zamítnutých vyšší než těch, které pustíme do systému. Na prvním místě je bezpečnost pacienta, ochrana dat, efektivita navrhovaného řešení, přínos medicínský i ekonomický. Pokud se po prvním roce fungování projektu dostaneme na desítky nových nástrojů, budu spokojen,“ doplňuje ředitel VZP ČR.

Portál inovace.vzp.cz

Dne 21. září spouští VZP Portál inovací, uživatelé zde najdou metodiku a příručku pro žadatele, která je procesem přihlášení provede. Při úspěšném průchodu schvalovacím procesem, doporučujícím stanoviskem a finálním rozhodnutím tak nové technologie mohou dostat zelenou pro (dočasnou) úhradu. Po dobu 6–24 měsíců budou testovány například u vybraných odborností či v některých regionech, následně bude jejich přínos hodnocen dle předem stanovených kritérií. V případě pozitivního výsledku budou zařazeny do systému trvale.

Proces má jasná pravidla a nepodkročitelné podmínky

Návrh přijde přes Portál inovací VZP – doloženy musí být všechny relevantní podklady, ověřuje se úplnost a relevance. Návrh musí splňovat 8 nutných podmínek, jako je klinická bezpečnost, ochrana osobních údajů, kybernetická bezpečnost, jasná klinická odpovědnost, dostupnost dat pro hodnocení, připravenost poskytovatele atd. Posuzování hodnoty inovace zahrnuje zejména klinický a ekonomický přínos, dopad na dostupnost a organizaci péče, měřitelnost výsledků a význam pro strategické priority VZP.

Výsledkem řízení nemusí být jen ano či ne

Pokud projekt projde zdárně procesem, tedy není zamítnut a je doporučen k realizaci, může nastat několik variant:

  1. Podmíněný vstup, tzn. projektu je stanovena dočasná úhrada, jsou definovány podmínky a délka jeho testování a také souhrn dat, která budou hodnocena pro jeho úspěšnost a následné vpuštění do běžných úhradových mechanismů (tzn. po odzkoušení bude trvale zařazen mezi používané metody).
  2. Pilotní ověření, resp. vstup do systému bez dočasně stanovené úhrady. Pokud se při následném vyhodnocení ukáže přínos projektu, může být zahrnut do systému úhrad.
  3. Doporučení ke standardnímu legislativnímu procesu pro stanovení úhrad. Jedná se o případy prostředků, na něž se vztahují již platné postupy (hodnocení a stanovení úhrady).

Kdo bude hodnotit

Posuzování bude v rukou interní komise složené z odborných zástupců VZP, následně externí hodnoticí komise. V ní zasednou zástupci odborných společností ČLS JEP (stálí členové i oborově přizvaní), odborníci z ministerstva zdravotnictví, pacientské organizace, akademická sféra, mladí lékaři a nezávislí odborní experti.

Schválení do čtyř měsíců

Délka procesu je stanovena na maximálně 120 dní. Předkladatel návrhu dostane v rámci procesu jednu příležitost pro doplnění žádoucích podkladů (pokud je nepředloží kompletní). V případě zrychleného režimu (Fast Track) to může být maximálně 90 dní od podání přihlášky. To se může týkat projektů již vysoce připravených a prioritních inovací, nesnižuje to ale nároky na bezpečnost a přínos inovace.

Financování zajistí rozpočet Inovace

VZP má připraven rozpočet Inovace, pro rok 2027 předpokládá čerpání až do výše 300 mil. Kč (pozn.: jedná se o předpoklad, dosud nebyl schválen zdravotně pojistný plán 2027).

Pokud je projekt zamítnut

Faktické naplnění definovaných podmínek k přihlášení projektu neznamená automatické schválení, nezakládá právní nárok na úhradu. Každý návrh je detailně posuzován interními i externími odborníky, vedením VZP. Pokud je projekt zamítnut, lze jej do systému znovu přihlásit, a to nejdříve po 6 měsících a s novými skutečnostmi. Odvolání proti rozhodnutí může žadatel podat do 15 dnů, a to v případech, kdy došlo ke zjevnému pochybení nebo nesprávné interpretaci podkladů ze strany hodnotitele.   

Q&A řízený vstup inovací

  1. Proč VZP vůbec vytváří vlastní mechanismus pro inovace?

Protože u části nových technologií – zejména digitálních řešení, AI, telemedicíny nebo nových modelů péče – neexistuje dostatečně rychlá a předvídatelná cesta od prvních důkazů k reálnému použití. VZP proto vytváří jednotný rámec, který umožní inovaci odborně posoudit, ekonomicky vyhodnotit a tam, kde je to vhodné, omezeně ověřit v praxi. Nejde o obcházení standardních procesů, ale o jejich doplnění tam, kde dnes vzniká mezera.

  1. Není to jen další vrstva byrokracie?

To by bylo selhání projektu. Smyslem je naopak sjednotit to, co dnes často probíhá roztříštěně – klinické, ekonomické, právní, technické a datové posouzení – do jednoho procesu s jasnou odpovědností. U zralých a prioritních inovací může být navíc použit Fast Track, tedy rychlejší proces bez snižování bezpečnostních požadavků.

  1. Je to první takový systém v ČR?

V této podobě jde o první takto komplexně koncipovaný plátcovský mechanismus tohoto typu v ČR. Právě proto je fér říci, že první verze nebude definitivní. Budeme ji průběžně upravovat podle zkušeností z reálných žádostí a pilotů – transparentně a tak, aby změny neznevýhodňovaly již běžící projekty.

  1. Není nebezpečné pouštět do systému technologie, které ještě nemají dost důkazů?

Bezpečnost se neověřuje až během pilotu. Nejdřív musí návrh projít nepodkročitelnými podmínkami – regulatorní způsobilostí, klinickou bezpečností, právní přípustností, GDPR, kyberbezpečností, jasnou klinickou odpovědností, dostupností dat a připraveností poskytovatele. Pilot je určen k ověření přínosu a hodnoty, nikoli k experimentování se základní bezpečností.

  1. Co když se v pilotu ukáže bezpečnostní problém nebo technologie nefunguje?

Projekt musí mít předem definovaná Stop/Hold/Go pravidla. Závažný bezpečnostní problém, neplnění KPI, nedodávání dat nebo nepřiměřený ekonomický dopad mohou vést k omezení, pozastavení nebo ukončení realizace. Smyslem řízeného vstupu je právě schopnost včas říci nejen „ano“, ale také „stop“.

  1. Kdo ponese odpovědnost za chybu AI?

Metodika vyžaduje, aby byly předem jasně definovány klinické role a odpovědnosti. U AI řešení musí být zajištěn odpovídající lidský dohled a musí být popsáno, kdo výstup interpretuje a kdo podle něj činí klinické rozhodnutí. VZP tím nenahrazuje odpovědnost poskytovatele, výrobce ani regulatorní pravidla.

  1. Jak VZP zajistí ochranu dat a kyberbezpečnost?

Ochrana osobních údajů a kybernetická bezpečnost patří mezi Hard Gates. Bez doložení právního základu zpracování, odpovídajících bezpečnostních opatření a přijatelné úrovně kybernetického rizika návrh nemá pokračovat do plného odborného hodnocení.

  1. Proč s tím VZP nepočká na novou legislativu?

Protože technologický vývoj ani potřeby pacientů nečekají. VZP se drží své stávající působnosti a procesu dává jasné právní hranice. Pokud se legislativa změní, framework se jí přizpůsobí; cílem není vytvořit paralelní právní režim.

  1. Proč existuje trvalá i tematická výzva?

Trvalá výzva zachytí kvalitní průřezové inovace mimo právě otevřenou klinickou prioritu. Tematické výzvy naopak umožní VZP koncentrovat kapacity a srovnatelně posoudit více řešení v oblasti, kterou považuje za strategickou. Příkaz ředitele počítá s oběma režimy.

  1. Proč má trvalá výzva požadavek na zhruba 5% pozitivní dopad do rozpočtu?

Smyslem trvalé výzvy je přijímat mimo tematická kola zejména inovace, které mají významný a měřitelný přínos pro systém. Pracovní 5% hranice je jednoduchý vstupní filtr ekonomické relevance, nikoli automatické rozhodovací pravidlo o úhradě. Každý návrh se stejně posuzuje v kontextu velikosti populace, klinického přínosu a reálného budget impactu.

  1. Proč začínáte tematickou – dočasnou výzvou pro onkologii?

Onkologie kombinuje vysokou klinickou potřebu, nákladovost péče a rychlý rozvoj digitální diagnostiky, monitoringu a podpory rozhodování. Je proto vhodným prvním tematickým testem procesu. Od 1. 11. 2026 má začít čtvrtletní výzva pro DHT v onkologii; následovat má kardiologie a poté podle priorit VZP diabetes a neurodegenerativní onemocnění.

  1. Proč je každá tematická výzva otevřená jen kvartál?

Čtvrtletní okno dává dostatečný čas pro přípravu návrhů a zároveň umožňuje VZP vytvořit srovnatelnou kohortu žádostí, soustředit odborné kapacity a pravidelně posouvat další strategické oblasti. Nejde o jednorázovou soutěž; mimo tematické kolo zůstává otevřená trvalá výzva.

  1. Co když se po roce ukáže, že pravidla nebyla nastavena ideálně?

S tím musíme počítat. Jde o první verzi nového systému a budeme ho průběžně zpřesňovat podle reálných zkušeností. Klíčové je, aby změny byly transparentní, zdokumentované a předvídatelné; pravidla se nemají účelově měnit uprostřed konkrétního případu.

  1. Proč VZP nyní nepřijímá žádosti přímo od poskytovatelů zdravotních služeb?

V první fázi programu chceme mít u každé inovace jednoznačně určený subjekt, který odpovídá za technologii, její regulatorní a technickou dokumentaci, ekonomické podklady a podmínky případného širšího nasazení. Poskytovatelé zdravotních služeb přitom zůstávají klíčovými partnery pro klinické ověření, nastavení péče, sběr dat a hodnocení výsledků. Tím oddělujeme odpovědnost za samotnou inovaci od místa jejího pilotního ověření a omezujeme riziko duplicitních či čistě lokálních projektů. Po vyhodnocení první fáze může VZP okruh žadatelů rozšířit i o poskytovatele, zejména u organizačních a procesních inovací.

Audiozáznam k tiskové zprávě

Přepis zvukového záznamu

VZP otvírá dveře technologickým inovacím. V medicíně budou pomáhat léčit, hlídat zdravotní stav chronických pacientů při odhalování nálezů, které lidské oko nemá šanci najít a podobně. S technologickými novinkami se VZP už dnes mohou hlásit univerzity, vývojáři i startupové firmy. VZP očekává, že by příští rok mohlo díky tomu přibýt desítky nových technologií ve zdravotnictví. Na jejich zavádění největší pojišťovna vyhradila 300 milionů korun.


Viktorie Plívová

tisková mluvčí