Které konkrétní pilotní projekty aktuálně pod VZP běží nebo se připravují?

V tuto chvíli ještě nemáme v ostrém režimu hodnocení žádný konkrétní projekt. Dosavadní fázi jsme využili především k otestování a doladění samotného mechanismu řízeného vstupu. Pro tento účel jsme pracovali s již zavedenými typy inovací, u nichž je doložený klinický přínos a současně dostatečná regulatorní a legislativní připravenost – například s využitím umělé inteligence v diagnostice nebo s modely kombinujícími zdravotnické prostředky a telemetrii pacienta.

Nešlo tedy o předběžný výběr technologií, kterým by VZP slibovala úhradu. Šlo o referenční případy, na kterých jsme mohli prakticky ověřit celý proces: jaké podklady má žadatel dodat, jak posuzovat klinický a ekonomický přínos, bezpečnost, připravenost poskytovatele, práci s daty, nastavení KPI, finančního rámce i podmínek pro případné ukončení projektu.

Kdy jste příjem a hodnocení žádostí zahájili?

Ostrý příjem a hodnocení žádostí jsme spustili 21. září. V první fázi se chceme zaměřit zejména na inovace, které mohou mít významný pozitivní dopad na efektivitu zdravotního systému. Jde o ty, které dokáží zlepšit výsledky péče, zvýšit dostupnost, uvolnit kapacity zdravotníků nebo snížit celkové náklady při zachování či zvýšení kvality péče. Během října pak plánujeme spustit tematickou výzvu pro onkologii. A postupně na každý kvartál vyhlašovat další tematické výzvy dle priorit VZP.

Co bude rozhodující pro to, zda se konkrétní inovace posune dál?

Vstup do tohoto procesu automaticky neznamená vznik úhrady. Smyslem je transparentně a na datech rozhodnout, zda má konkrétní inovace pro pojištěnce a systém dostatečnou hodnotu a za jakých podmínek má smysl ji případně dále ověřovat nebo financovat.

Podle jakých konkrétních kritérií budete vyhodnocovat úspěšnost pilotního projektu?

Každý pilot má předem stanovené cíle a KPI (klíčový ukazatel výkonnosti, pozn. red.) v několika oblastech. Sledujeme klinický přínos a bezpečnost, dopad na pacienta a kvalitu života, dopad na dostupnost péče a kapacitu zdravotníků, skutečné náklady a rozpočtový dopad a také praktickou implementovatelnost – tedy například na adherenci pacientů, zapojení poskytovatelů, technickou spolehlivost a schopnost integrace do běžného workflow.

Před spuštěním musí být v realizačním protokolu definovaná cílová skupina, zapojení poskytovatelé, délka projektu, finanční rámec, úhradový mechanismus, KPI, datový plán, reporting i předem známá pravidla pro takzvané stop, hold a go. Pilot tedy může být nejen rozšířen, ale také upraven, pozastaven nebo ukončen, pokud výsledky neodpovídají očekávání.

Celý článek na zdravotnickydenik.cz