„U popálenin jsou data každý rok již několik let po sobě podobná. Častěji jsou popálenými muži než ženy, což platí i pro mladší klienty do 18 let věku,“ říká Miroslav Jankůj, náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči, a dodává: „Náklady na léčbu hospitalizovaných klientů s popáleninami vzrostly za pět let skoro o 40 procent.“

U dětí převládají popáleniny z opaření (až v 90 % případů), u dospělých pak dominují úrazy plamenem. To vše je spojeno v létě s grilováním, jde o pády do ohniště a vždy o případy spojené s ohněm.

„Co se týká poměru pacientů, tak dlouhodobě máme zhruba dvě třetiny dospělých pacientů a jednu třetinu dětských pacientů. Děti nejsou schopny vyhodnotit nebezpečí a rizika okolí, to je role nás dospělých. Naprostá většina termických úrazů je proto preventabilních. Obecně pak mohu uvést, že nejhoršími místy na těle z pohledu popálenin jsou obličej, krk a ruce, tedy ty komunikativní a funkčně nesmírně důležité partie těla,“ doc. MUDr. Robert Zajíček, Ph.D., přednosta Kliniky popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. LF UK v Praze, a dodává: „Apeluji na dodržování základních bezpečnostních pravidel pro práci i pro odpočinek. Přilévání akcelerátorů hoření do ohně, neopatrná manipulace s elektrickým zařízením pod napětím, horká káva na stole v blízkosti dítěte atd., to jsou jen některé příklady. Vždy je nutné dbát na bezpečnost dospělých i dětí.“

Příčiny popálenin a opaření jsou nejvíce horkou vodou a párou, následují popáleniny plamenem, elektrickým proudem a poleptání chemickými látkami. Úrazy vznikající v důsledku popálení jsou u dětí do tří let způsobené převážně dotekem s horkou plochou (například sáhnutí na rozpálená kamna, plotnu, žehličku) a opaření vařící vodou.

První pomoc při popáleninách

• přerušit účinky tepla (sejmout oděv při opaření, uhasit hořící oděv; pevně lnoucí části oděvu nesvlékat);
• zajistit ochlazení popálených ploch chladnou vodou (15–25 °C) – lokální bez omezení do úlevy od bolesti (minimálně 10 minut), rozsáhlé (nad 20 %) jen krátkodobě a jednorázově;
• zakrýt popálené plochy sterilním materiálem (v případě nedostupnosti jinou čistou textilií);
• sejmout náramky, prsteny, náušnice apod.

A co nedělat:

• neaplikovat celkové intenzivní chlazení;
• nepřikládat ledové obklady;
• nestrhávat puchýře nebo přiškvařený oděv;
• nepoužívat masti, zásypy, dezinfekci nebo nestandardní krytí ploch věcmi z domácnosti, například bílek, sádlo, zubní pastu apod.

V roce 2003 byl klinikou popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady založen spolek Bolíto, jehož smyslem je pomáhat zvládat situaci i po odchodu z nemocnice dětem s popáleninami. Jak dodává Robert Zajíček, je mylná představa laiků, že po pomoci na popáleninové klinice budou pacienti vypadat stejně jako před úrazem. „To je velmi často nereálná varianta. Popáleninové trauma je spojeno s následky, nejčastěji jsou to jizevnaté změny kůže, které se ale mohou dále projikovat do celé životní trajektorie našich pacientů. I proto je součástí našeho týmu psycholog, který s pacienty i s jejich rodinami pracuje intenzivně, a nejen tady u nás, ale i po propuštění z nemocnice.“

Viktorie Plívová
tisková mluvčí