Ženu začnou sužovat přetrvávající bolesti v pánevní oblasti, v podbřišku mimo menstruační cyklus, silně bolestivá menstruace, bolesti při pohlavním styku, přidávají se potíže s otěhotněním ústící až v neplodnost, zažívací obtíže, často se také objeví krev v moči či stolici. Obtíže trvají a odhalit příčinu se daří průměrně po sedmi až deseti letech a po obíhání lékařů mnoha specializací. Mezitím však na ženě snadno ulpí nálepka hypochondra, neboť nulové vyšetřovací nálezy spolu s poklesem a výpadky v pracovním nasazení si nejen někteří lékaři, ale také část spolupracovníků ani rodiny jinak vysvětlit nedovedou.

Po vyslovení diagnózy endometrióza je jasno. Vnitřní děložní sliznice, jež se odlučuje při menstruaci, se začala usídlovat mimo dělohu a zakládat ložiska kdekoli v oblasti břicha a pánve: na vaječnících, na povrchu dělohy, střev, močového měchýře. Mezitím však partnerský život žen s touto chorobou skomírá. „Nezvládl mé neustálé bolesti při styku ani mou nekončící únavu. Takže jsem sama navrhla rozchod,“ popisuje nikoli výjimečný scénář v reportáži Záhadná nemoc v časopise Reflex jedna z nich.

Ztráta výkonnosti a skomírající ženství zasahuje ženu na nejcitlivějších místech, takže její psychika často reaguje depresivními stavy. A takto endometriózou „okrádaných“ žen žije u nás okolo čtvrt milionu.

Když si lékař není jistý

Příčin, proč je diagnostika endometriózy tak obtížná, je hodně a všechny souvisejí s rafinovaností projevů choroby. „Paradoxně za námi přicházejí pacientky s téměř miniaturním nálezem a trpí neskutečnými bolestmi, a naopak často tak trochu náhodou zjistíme masivní postižení u ženy, která žádné potíže nemá,“ zmiňuje Hana Hrušková, lékařka z poradny pro endometriózu na pražské klinice U Apolináře.

Tuto chorobu nelze jednoznačně prokázat jinak než laparoskopickou operací. Žádné jiné vyšetřovací postupy ji neukazují, takže žena podle vyšetření vypadá zdravá, i když není. „Ne všechna ložiska jsou vidět a dají se vyhmatat. Není všeobecně problém s tím, stanovit diagnózu endometriózy vaječníku, protože tu většina gynekologů vidí na ultrazvuku. Ale diagnostika hluboké infiltrativní endometriózy anebo těch drobných lézí na peritoneu může opravdu trvat dlouho,“ vysvětluje primář gynekologie frýdeckomístecké nemocnice Martin Němec.

Jak dále dodává, leckdy dojde při vyšetření k záměně endometriózy s potravinovou alergií nebo intolerancí a dost často lze endometriózu zaměnit se syndromem pánevní kongesce nebo s celkovou nervozitou ženy. „Je prokázáno, že veškeré tyto stavy, kdy se necítí komfortně, se potom u žen projeví v malé pánvi takovou neurčitou bolestí, stahem svalů pánevního dna, který sám o sobě je bolestivý. Ne všechny bolesti v podbřišku jsou způsobeny endometriózou.“

A tak žena, která správně začala u gynekologa, může „zběhat“ ortopedii, chirurgii, alergologii, gastroenterologii, může být dokonce odeslána i na parazitologické vyšetření. Některá vyšetření a zákroky nejsou vůbec příjemné a ona nakonec stejně zase skončí u gynekologa. O tom, jak se něčemu takovému vyhnout a projít co nejkratší „cestu pacienta“, aby mohla být co nejdříve určena diagnóza a zahájena léčba, píšeme v textu Léčba endometriózy.

Kudy proti nemoci

Co nejvčasnější diagnóza endometriózy je opravdovou výhrou. „Žena, která chodí několik let s bolestmi a jíž gynekologové říkají, že jí nic není, že si vymýšlí, trpí psychicky tím, že neví, co jí je, možná si myslí sama o sobě, že je blázen,“ zdůrazňuje dr. Němec. „Našim pacientkám se paradoxně uleví, když se dozvědí diagnózu. Konečně jim totiž někdo věří, že si nevymýšlejí,“ říká dr. Hrušková.

Může se pak zlepšený psychický stav propisovat i do samotné léčby?  Do chirurgického odstranění ložiska, což je jediná kauzální léčba tohoto onemocnění, ne. Stejné je to se symptomatickou léčbou v podobě analgetik nebo hormonů, jimiž „léčíme pouze její důsledky, nikoli příčinu“, jak vysvětluje gynekolog Eduard Kučera z Ústavu péče o matku a dítě. Podle něj lze vyléčit zhruba polovinu pacientek a terapeutický úspěch je už jen to, že se nemoc nezhoršuje.   

Avšak na bolesti lze vyrukovat také rehabilitací, psychoterapií, psychosomatikou a akupunkturou. „To je takový, řekl bych, velmi důležitý komplement léčby. Nedá se říct, že by to endometriózu vyléčilo, ale velice to pomůže ženám po psychické stránce, i rekonvalescence po operaci je při využití těchto metod rychlejší a ženy se dříve dostanou do větší psychické pohody,“ popisuje své zkušenosti dr. Němec.

Začnu si pomáhat sama

Podle něj je vynikajícím prostředkem, jak čelit bolestem při endometrióze, placebo – psychické vyladění pacientky „čemu věřím, to mi pomůže“. Jeho roli může sehrát „de facto jakákoli fyzická denní činnost, protože ta vyplavuje endorfiny a trošku vás zabaví jiným způsobem než jenom tím, že se fixujete na svoje pravidelné bolesti“.   

O sofistikovaných, „vlastnoručně“ vypracovaných formách placeba vypovídají ženy z reportáže zmíněné v úvodu. Reakcí Gabriely Belfínové na nemoc bylo zahájení studia vyšší odborné školy sociální spolu s chutí začít pomáhat druhým, což se nakonec stalo jejím povoláním. „Nedávno jsem byla na praxi v léčebně dlouhodobě nemocných a došlo mi, že endometrióza není zas tak hrozná. Sice někdy mě bolesti ochromí tak, že se nedokážu ani postarat o malého, ale jinak můžu žít jako všichni ostatní. Někdo má odstáté uši, jiný křivá záda a já mám tohle,“ prozradila o sobě v roce 2009.
Renáta Baitoukou, citovaná na začátku, rozhodně nechtěla, aby ji kdokoliv litoval, a také začala studovat. Přeřazení na vyšší životní rychlostní stupeň u ní vyústilo do podnikání a sportování. „Myslím, že tak jako se u nevidomých tříbí ostatní smysly, tak mě bolest naučila zvládat víc aktivit. Nejsem na tom špatně, mám zdravou dceru, daří se mi v práci, jen mám endometriózu,“ uvedla rezolutně.
Časté jsou však také opačné případy, kdy psychika nepomáhá nemoci čelit, ale podporuje a udržuje ji. O to hlouběji do života ženy a jejího prožívání se pak musí jít, má-li se dostavit terapeutický úspěch. Ale takový příběh přineseme jindy.

© Všeobecná zdravotní pojišťovna