MF DNES: Protonová léčba není zázrakem na všechno

 2. 12. 2014 | Z médií, Zdravotní péče

Jak je to s přínosem protonové terapie? Jde opravdu o univerzální způsob léčby rakoviny, který skoncuje s touto smrtelnou nemocí? Zdravotnická redaktorka deníku MF Dnes Lenka Petrášová se tématu věnovala v několika článcích, hovořila s předními odborníky a popsala i některé pacientské příběhy. VZP přináší její texty v nezměněné podobě a bez jakýchkoliv úprav.

Protonová léčba není zázrakem na všechno

Mladá fronta DNES, Lenka Petrášová

PRAHA – Čeští pacienti s rakovinou mají už přes rok za humny soukromé protonové centrum. A kvůli masivní reklamě na ně a také příběhu britského chlapce s nádorem Ashyi Kinga vyžadují protonovou léčbu od lékařů i ve chvíli, kdy se pro jejich nemoc nehodí.

„Lidé mají pocit, že proton je zázračný a účinkuje na všechno,“ říká onkolog Jaroslav Štěrba, který neustále čelí žádostem rodičů o protonovou léčbu dětí.

Pravda je taková, že loni prošlo protonovým ozařováním ať už v Česku, či v zahraničí celkem dvacet klientů největší české zdravotní pojišťovny. „Čtyři z těchto pacientů už bohužel nežijí,“ řekl mluvčí VZP Oldřich Tichý.

I tato malá statistika svědčí o tom, že protonová léčba nerovná se zázrak a jistota vyléčení. Je to jen jedna z mnoha metod léčby nádorů. A obvykle za ní musí následovat ještě chemoterapie.
„Prošli jsme si se synem celých pětadvacet ozařovacích frakcí a teď, rok poté, se lékařům na kontrole něco nezdá, takže jdeme čtvrtého na magnetickou rezonanci a uvidíme, jestli se nádor nevrátil,“ říká matka dvaadvacetiletého syna, který se léčil s rozsáhlým nádorem uvnitř dutin.
Jako jedni z mála neměli naordinovánu žádnou další léčbu, což také pacienti vyžadující protonovou léčbu často nevědí: že protonovým zářením léčba nekončí, ale spíš začíná.

Chci proton a připlatím si! Lékaři před tím varují

Mladá fronta DNES, Lenka Petrášová

Pacienti s rakovinou vyžadují od lékařů léčbu protonem i tehdy, když pro ně není vhodná. Mnozí se kvůli tomu i zadlužili.

PRAHA – Na rakovinu se bohužel umírá a bude umírat. I přesto, že v Česku funguje protonové centrum, které umí ozářit i nádory, s nimiž si tradiční terapie tak dobře neporadí.

Přesněji: poradí, ale s většími dopady na organismus.

Problém je, že pacienti s nádory získali dojem, že jedině protonová léčba je dokáže zachránit. A za tuto naději – ne vždy oprávněnou – si jsou ochotni i tvrdě zaplatit.

„Máme pacienta, kterému jsme nepodepsali, že je pro něj protonová léčba jedinou možnou terapií. Prostě to není pravda. Jenže on nám nevěřil, šel se do protonového centra léčit sám a teď dluží půl milionu korun za ozařování. Pojištovna totiž léčbu neproplatí, pokud ošetřující onkologové nenapíší, že jde o jedinou možnou terapii. A tak to v tomto případě není, to s čistým svědomím nemůžeme podepsat, stejně by mu pomohlo normální ozařování,“ říká onkolog a ředitel brněnského Masarykova onkologického ústavu Jan Žaloudík. Podle něj zdaleka nejde o jediného pacienta, který se kvůli protonové léčbě zadlužil.

Koupel v neutronech Muž, který už teď dluží půl milionu, se přitom v ústavu léčí dál, terapie zdaleka neskončila. „Ozáření protonem totiž zdaleka neznamená, že je nádoru konec. Naopak, je to spíš začátek cesty a u mnoha pacientů musí následovat ještě chemoterapie a další léčba,“ zdůrazňuje Jan Žaloudík.

Že proton není všespásný, velmi překvapilo matku dvaadvacetiletého pacienta s nádorem dutin, který už prorůstal do mozku. Podle lékařů by operaci s největší pravděpodobností nepřežil, takže jediná možná léčba bylo ozařování protonem.

„Zaskočilo nás, když nám lékaři sdělili, že účelem ozáření protonem není rozpad nádoru, ale aby se nádor dál nešířil,“ říká žena, jejíž syn loni prošel pětadvaceti ozařovacími frakcemi v Mnichově. „A to jsme tam byli jedni z mála, kdo měl ten nejkratší proces ozařování, obvykle u agresivních nádorů mladých lidí lékaři ordinují 30 frakcí,“ dodává.

Syn prý léčbu snášel dobře, jen ke konci už byl unavený a hučelo mu v uších. „Na jedno oko vidí trochu rozostřeně, protože nádor už zasáhl zrakový nerv,“ popsala matka.

Zda bude mít tento protonový příběh šťastný konec, se teprve uvidí. Při kontrole po roce se totiž ukázalo, že něco nemusí být v úplném pořádku, takže tento týden musí syn na magnetickou rezonanci. Ta ukáže, zda se nádor nevrátil.

A že se nádory někdy vracejí i po ozáření protonem, to dokazuje i příběh dvou dětí, které měl v péči další brněnský onkolog, Jaroslav Štěrba z tamní fakultní nemocnice.
„Půl roku po ozáření protonem za mnou přišli rodiče dítěte na konzultaci. A dítě má bohužel velmi časnou recidivu nádoru, navíc ve stejném místě, které bylo ozařováno,“ říká Štěrba.

Druhé z dětí, které se v nemocnici léčilo, už kvůli návratu nádoru zemřelo.
Speciálně u dětí je podle Štěrby nutná léčba nádorů systémovou terapií celého těla a pouhé ozáření protonem nestačí.

„Ozařování je jen jedním z kroků v řadě – na prvním místě je operace, pak ozařování a pak obvykle následuje chemoterapie,“ říká onkolog Štěrba. I proto se zatím podle něj nedá odhadnout, jaký konec bude mít mediálně sledovaný příběh britského chlapce Ashyi Kinga, jehož rodiče po ozáření protonem odmítli lékaři naordinovanou chemoterapii.
„O protonu se mluví jako o zázraku, ale už se neříká, že má taky možná rizika. Mohou se objevit dosud neznámé účinky léčby. Protonová léčba sice méně ozáří okolí nádoru, ale zase koupe člověka v neutronech – v těle vzniká sekundární záření neutronů a nikdo neví, co to může za deset let v organismu způsobit,“ upozorňuje onkolog Štěrba a opakuje, že proton je jen jednou z metod a součástí léčby.

Protonová terapie má ostatně za sebou i šťastné příběhy. Šestiletý syn Jana Hrdličky prošel šesti týdny ozařování protonem. „Musel samozřejmě podstoupit operaci, ale až na drobné poruchy pozornosti a soustředění a na to, že mu vypadaly vlasy a zatím nedorostly v takové kvalitě, jaké měl dřív, se zdá, že je v pořádku,“ říká otec.

Reklama na proton je i na pivních táccích. Jenže na rakovinu se umírá

Mladá fronta DNES, Lenka Petrášová

PRAHA – Rodiny s nemocnými dětmi za Jaroslavem Štěrbou chodí jako za poslední nadějí a skoro vždycky začnou stejnou větou: „Pane doktore, my chceme jít na ten proton...“ Na to přednosta kliniky dětské onkologie z Fakultní nemocnice v Brně odpovídá také pořád stejně: „No jistě, proton je na všechno, včetně nešťastné lásky...“

* Protonová léčba je v Česku dostupná už druhým rokem a pacienti si často myslí, že je to všelék, který je zbaví rakoviny. Jak tuto léčbu vnímáte vy?

„Jde jen o jeden z kroků v řadě mnoha jiných, které je nutné při léčbě rakoviny udělat. Zvlášť u dětí je léčba nádorů vždycky systémová záležitost, obvykle se neobejde bez chirurgického zákroku, chemoterapie, imunoterapie... Proto tu léčbu také řídí onkolog, ne ten radioterapeut s protonem, který jen ozařuje. A proto je chyba, když pacienti nejprve zamíří do protonového centra a teprve potom přijdou k nám, ať jim jen podepíšeme papír pro pojišťovnu, že je pro ně léčba vhodná. Tak to nemůže fungovat. Jenže to je těžké, když reklamní masáž na protonové centrum pronikla už i na podtácky na pivo.“

* Jaké jsou výsledky této léčby?

„Osobně mi prošly rukama dvě děti, jimž se nádor i přes protonovou terapii vrátil, a to velmi brzy. U rakoviny to tak bohužel je: umírá se na ni a bude se umírat. Je otázka do diskuse, zda ty děti dostaly dostatečnou ozařovací dávku, když se nádor vrátil tak časně. Jestliže měsíc po ukončení ozařování se mi nádor vrátí na stejné místo, tak je něco někde špatně. U protonové léčby mi obecně vadí, že se diskutuje o pozdních následcích ozařování, ale ten pacient se toho pozdního následku hlavně musí dožít. Cílem léčby je proto přežití pacienta. Pak se bavme o všem ostatním. Teprve druhým krokem je kvalita přežití.“

* Jak jsou rodiče přístupní takové diskusi?

„Je to těžké. Ale vždy jim vysvětlíme: Jestliže ozáříme dítě silnější dávkou, pravděpodobnost přežití bude o deset procent vyšší, ale to dítě za to zaplatí deseti procenty IQ. A ptáme se: Co chcete? Je to vždy komplikovaná záležitost a vytáhnout z komplikované léčby rakoviny, která je případ od případu jiná, jen léčbu protonem je špatně.“

* Stále se mluví o pozitivech protonové léčby, že je šetrnější k okolním tkáním, ale existují i nějaká negativa?

„Ano. Nemluví se o tom. I proton má svá rizika. Mohou se po letech objevit neznámé účinky spojené s proudem neuronů, který při protonovém záření vzniká. A my ještě nevíme, co to u těch lidí za deset let může způsobit. Takže jde o zajímavou novinku, kterou bychom měli využívat a studovat v některých pečlivě vybraných případech, ale udělat z protonové léčby lék na všechny nádory je chyba.“