V předchozím článku jsme vysvětlovali změny ve výjimkách v oblasti zdravotního pojištění, kdy zaměstnání nevzniká. Přibyly i dvě nové výjimky. Tentokrát se zaměříme na změny u pečujících rodičů a upravené oznamovací povinnosti. 

Pečující rodiče coby státní pojištěnci

Důležitou změnou je úprava § 7 odst. 1 písm. k) zákona o veřejném zdravotním zdravotním pojištění. Aktuálně platí, že za osobu celodenně pečující o jedno dítě do 7 let nebo 2 děti do 15 let je za daných podmínek stát plátcem pojistného, avšak pouze tehdy, kdy nemá příjmy ze zaměstnání. Pokud příjmy  ze zaměstnání nebo z podnikání má (byť i velmi nízké), stát za ni pojistné přestává platit. Taková osoba hradí pojistné ze skutečného výdělku (nevztahuje se na odvod z minimálního vyměřovacího základu). Tím je systém zdravotního pojištění krácen na příjmech. Přestává čerpat platbu od státu, avšak současně není zajištěno placení pojistného alespoň z minima tak, jak je tomu u ostatních pojištěnců, za které stát přestal platit pojistné.

Jestliže bude mít rodič pečující o děti v roce 2026 příjmy ze zaměstnání, bude za něj nově platit pojistné zaměstnavatel i stát, případně si bude platit pojistné i jako podnikatel ze skutečně dosažených příjmů. Půjde o státní kategorii pojištěnců, i když vznikne zaměstnání. Současně se tato změna dostává i do zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Upravují se ustanovení o výjimce z minimálního vyměřovacím základu. Rodiče pečující o dítě nebudou mít stanoven minimální vyměřovací základ již z toho titulu, že je za ně plátcem pojistného stát.

Nižší věková hranice pro péči o děti

Ovšem je tu i jedno zpřísnění. Z důvodu vyšší motivace rodičů k návratu do zaměstnání či k samostatně výdělečné činnosti se upravuje věková hranice dětí, o které osobně pečuje jeden z rodičů, pouze na 7 let. Od roku 2026 se vypouští placení pojistného státem za rodiče pečující nejméně o dvě děti do 15 let věku. Jde o poměrně vysokou věkovou hranici, kdy děti již plní povinnou školní docházku a nevyžadují péči rodičů v takovém rozsahu, jako mladší děti. 

Upravuje se i podmínka tzv. celodenní péče, kterou je při zkráceném úvazku často problematické dodržet. Pravdou je, že dodržení této podmínky je ze strany zdravotních pojišťoven prakticky nekontrolovatelné. Rodiče již nebudou limitování dobou, po kterou mohou být děti v předškolním zařízení (dosud pouze 4 hodiny denně). 

V kategorii jeden rodič na jeden měsíc

Nově se jednoznačně stanoví, od kterého dne lze tento nárok na zařazení do státní kategorie uplatnit, a tedy od kterého dne začíná být za pojištěnce plátcem pojistného stát. Nebude možné toto právo uplatňovat se zpětnou platností, ale nejdříve ode dne, kdy u příslušné zdravotní pojišťovny pojištěnec prohlásil, že je osobou, která pečuje o dítě do 7 let věku. Současně může být v této kategorii pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka, případně osoba, která dítě převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů. 

Nové znění ustanovení § 7 odst. 1 písm. k) zákona o veřejném zdravotním pojištění: Osoby osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmenu c) nebo d) nebo není-li dítě umístěno v zařízení s týdenním nebo celoročním pobytem; za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, a to ode dne, který osoba uvedla v oznámení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy toto oznámení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně. V případě dodatečného určení příslušnosti k českým právním předpisům podle koordinačních nařízení se pojištěnec stává osobou osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku ode dne, který uvedl v oznámení; pojištěnec je osobou osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nejméně do konce kalendářního měsíce, v němž bylo oznámení doručeno příslušné zdravotní pojišťovně.

Oznamování změn při výkonu práce na rodičovské dovolené

Aktuálně zaměstnavatel oznamuje v souladu s ustanovením § 10 odst. 1 písm. c) zákona o veřejném zdravotním pojištění zdravotním pojišťovnám informace o skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné, a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy. 

Na druhou stranu mohou zaměstnanci v souladu se zákoníkem práce čerpat rodičovskou dovolenou pouze po část roku, měsíce, či dokonce po část týdne. Kupříkladu zaměstnaná matka čerpající rodičovskou dovolenou pracuje několik dnů v týdnu či měsíci, fakticky se opakovaně stává a přestává být státním pojištěncem. 

Flexibilní čerpání rodičovské dovolené podle § 196 zákoníku práce: K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci na jeho písemnou žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.

Při důsledném plnění výše zmíněné povinnosti podle § 10 zákona o veřejném zdravotním pojištění by tak zaměstnavatel opakovaně v průběhu jednoho měsíce oznamoval změnu skutečností. Což je administrativně náročné, a navíc je zde důvodná obava ze snížení ochoty zaměstnavatelů zaměstnávat tyto zaměstnance. Tudíž se budou podle nově upraveného znění písmene c) oznamovat zdravotním pojišťovnám pouze skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit za jeho zaměstnance pojistné, které jsou jim přímo známy. U žen na mateřské dovolené a osob na rodičovské dovolené pouze jedenkrát měsíčně po skončení daného měsíce v den splatnosti pojistného, tedy do 20. dne následujícího měsíce. 

Nové znění ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona o veřejném zdravotním pojištění: Zaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o … skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit pojistné za ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené podle § 7 odst. 1 písm. d), a to vždy za celý kalendářní měsíc nejpozději v den splatnosti pojistného za tento měsíc podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

Oznamování změn pojištěncem

Upravuje se také pátý odstavec ustanovení § 10 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Nově je pojištěnec povinen oznámit a doložit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy nastaly, skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné podle § 7 odst. 1 písm. i), j), k), m), n), r), s) a t). Za osoby, které nejsou plně svéprávné, plní tuto povinnost jejich zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník. Aktuálně oznamuje skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj zdravotní pojištění. 

Zdravotním pojišťovnám je v současné době velká část údajů rozhodných pro zařazení pojištěnce do příslušné státní kategorie dostupná od různých institucí. Nebude proto vyžadována absolutní oznamovací povinnosti pojištěnce. Bude oznamovat pouze ty skutečnosti, které si zdravotní pojišťovna nemůže sama od příslušné instituce opatřit, případně takové skutečnosti zdravotní pojišťovně i doloží. 

Na druhou stranu je podle § 12 písm. b) zákona veřejném zdravotním pojištění pojištěnec sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn, a pokud je pojištěncem podle § 7 odst. 1, i tuto skutečnost. Stejnou povinnost má i tehdy, stane-li se pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny, nebo stane-li se nebo přestane-li být pojištěncem podle § 7 odst. 1 v době trvání zaměstnání; tuto povinnost splní do osmi dnů ode dne vzniku skutečnosti, která nastala. Přijetí sdělení podle předchozích vět je zaměstnavatel povinen pojištěnci písemně potvrdit. Zaměstnavatel má právo požadovat na zaměstnanci nebo bývalém zaměstnanci úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením skutečností podle tohoto písmene.