Kvůli bodnutí hmyzem bylo v roce 2025 ošetřeno 18 520 klientů VZP, což představuje meziroční pokles o téměř desetinu. Nejčastěji lidé řešili reakce na bodnutí běžným hmyzem, jako jsou komáři, ovádi, blechy, štěnice nebo některé druhy mravenců. Těchto případů bylo více než 16 tisíc. Dalších zhruba 2100 klientů VZP vyhledalo ošetření kvůli bodnutí včelami, vosami nebo sršni.

„Lidé by neměli bodnutí hmyzem podceňovat. Zatímco většina reakcí je mírná, u některých pacientů se mohou objevit výrazné nebo i nebezpečné alergické projevy, které vyžadují rychlou pomoc. Z hlediska nákladů patří mezi nejnáročnější případy bodnutí vosami, včelami či sršni, kde se častěji objevují komplikovanější reakce vyžadující specializovanou péči. Celkové náklady spojené s bodnutím byly loni přes 18 milionů korun, oproti 20 milionům korun v roce 2024,“ říká Miroslav Jankůj, náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči. 

Počet pacientů ošetřených po bodnutí hmyzem a náklady na jejich léčbu

Závažné reakce se u alergiků objevují zpravidla během prvních 15 minut po bodnutí hmyzem. Anafylaxe se může projevit dušností, otokem obličeje a hrdla, zrychleným či slabým pulzem, poklesem krevního tlaku, závratěmi, mdlobami, nevolností a zvracením; v nejtěžších případech může dojít až k oběhovému selhání a šoku, tedy tzv. anafylaktickému šoku. Závažnější průběh mívají také atopici. Vyšší riziko hrozí starším lidem se srdečními onemocněními nebo postižením průdušek.

Alergická reakce vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc, která zahrnuje podání adrenalinu i další podpůrná opatření. Mezi pomůcky, které mohou včasným podáním zachránit život v případě těžké alergické reakce, patří adrenalinová pera. Ta VZP hradí více než 17 767 svých klientů, o rok dříve se jednalo o 16 785 klientů. Jejich počet od roku 2014 stoupl více než 2,5krát.

Viktorie Plívová
tisková mluvčí