Bez vitaminu C to v těle skřípe

14. 9. 2020

Ilustrační obrázek

Zanedbávat příjem vitaminů je jako nestarat se o mazání v autě – náš organismus sice zůstane „pojízdný“, leč provoz nebude bez závad. Nejtěžší zdravotní poruchy pak způsobuje nedostatek vitaminu C, dávající o sobě vždy výrazně vědět v průběhu chřipkové sezóny.

První, kdo si velmi tvrdě ověřil význam „céčka“ pro naši tělesnou prosperitu, byli námořníci vydávající se na prahu novověku na dlouhé zámořské plavby. Po třech měsících o slanině, nasoleném skopovém, ovesné kaši a plackách se u nich začaly objevovat první známky kurdějí – nehojící se rány, krvácení z nosu či dásní. Posléze k nim přibývaly další příznaky, jako krvácení pod kůži, do svalů a vnitřních orgánů, otoky kloubů, vypadávající zuby, a po sedmi až devíti měsících už šlo nebohým mořeplavcům o život. Jen za 17. a 18. století jich na kurděje zemřel celý milion.   

Lidstvo trpí dědičnou hypoaskorbinemií

Dnes jsme sice informovanější než staří matrosové, víme, že kurděje jsou avitaminóza C, přesto čím dál častěji čteme zprávy, že v posledních desetiletích téměř vymizelá nemoc se začíná objevovat znovu, a to dokonce i v ekonomicky vyspělých zemích. Ona informovanost totiž většinou nejde dál, než že si na příjem vitaminu C dáváme pozor maximálně na podzim a v zimě, abychom si udrželi obranyschopnost a neskolilo nás nachlazení či chřipka. A spousta z nás nedělá ani to, považujíce ovoce za něco, co se dává dětem, a zeleninu za gastronomickou urážku.  

Je však dobré vědět víc a podle toho se chovat. Prohlubování znalostí o kyselině askorbové, jak zní chemický název vitaminu C, začněme zmíněním faktu, že lodní krysy, neodmyslitelný účastník zámořských výprav, byly i po dlouhých měsících plavby zdravé jako řípy, ač chudý jídelníček prostý jakýchkoli vitaminů včetně „céčka“ s mořeplavci sdílely. Jak je to možné? Organismus krysy si bez ohledu na to, co zvíře žere, vitamin C vyrábí automaticky a v množství, jaké aktuálně v závislosti na své zátěži potřebuje.

Člověk však patří k těm několika málo živočichům, kteří onu schopnost nemají. Ztratil ji před desítkami milionů let, kdy retrovirus ze skupiny, kam patří i HIV, u našeho společného primátího prapředka poškodil gen nezbytný pro tvorbu enzymu měnícího glukózu na vitamin C. Slovy významného amerického biochemika Irwina Stonea „lidé jako druh trpí genetickým onemocněním, hypoaskorbinemií“.

Proč nám matička evoluce potřebný gen neopravila? Nepovažovala to za nutné, neboť náš prapředek žil uprostřed zeleně, obklopen tolika zdroji vitaminu C, že mohla vše pustit z hlavy s tím, že léčba hypoaskorbinemie je přece logická a snadná – soustavná a na sezóně nezávislá konzumace potravin, jež vitamin C obsahují. Účelně a efektivně jednající evoluce netušila, jak neúčelně a neefektivně se lidé budou stravovat v časech, kdy vše ovládne věda a rozum.

K čemu náš organismus kyselinu askorbovou potřebuje

Další zásadní a velmi málo známou skutečností je, jak kyselina askorbová v organismu působí, jinými slovy, čím je mu tak prospěšná. Biochemické děje v živých organismech probíhají mj. na bázi distribuce elektronů, a právě vitamin C, resp. kyselina askorbová, je nejdůležitějším a svrchovaným regulátorem toku elektronů v těle.

Z toho logicky vyplývá, že vitamin C „má prsty“ v prosperitě každé buňky. Jako dárce potřebných elektronů vstupuje například do všech dějů, jež souvisejí s tvorbou buněčné energie, a má tak i zásadní vliv na metabolismus buněk a odbourávání škodlivin. Chrání je před oxidativním stresem, který se podílí na vzniku celé řady onemocnění, včetně diabetu, kardiovaskulárních a onkologických chorob.

A jak se přísun dostatečného množství vitaminu projevuje na úrovni tělesných systémů? Vezměme jen to hlavní:

  • Zabraňuje vzniku kardiovaskulárních poruch a ateroskleróze, udržuje ve správných mezích krevní tlak, podporuje zpevňování cévních stěn.
  • Udržuje na patřičné úrovni fungování imunitního systému, protizánětlivým a protiinfekčním působením zvyšuje odolnost vůči bakteriálním a virovým infekcím. Podporuje i některé mechanismy protinádorové imunity.
  • Podporuje růst tkání a hojení a zabraňuje vzniku osteoporózy, neboť umožňuje syntézu kolagenu, který je základní stavební hmotou pojivových tkání. Je nezbytný pro funkci a tvorbu elastinu a kostní matrix, podporuje stavbu pokožky, kostí a zubů.
  • Výrazně se podílí na jaterním metabolismu, jako nezbytná součást metabolismu železa se podílí na krvetvorbě, pomáhá předcházet vzniku očních chorob spojených se stárnutím.
  • Zvyšuje odolnost vůči stresu a syndromu vyhoření, účinně zabraňuje propuknutí demence a depresí.
  • Má zásadní význam pro ochranu a fungování genetické informace, čímž zabraňuje vzniku vývojových poruch a různých onemocnění.

Tak co? Dostali jste chuť na něco zeleného?

© Všeobecná zdravotní pojišťovna