2.4. Plátce pojistného – zaměstnavatel

2.4.1. Vymezení pojmu zaměstnavatel a zaměstnanec

Zaměstnavatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která je plátcem příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR.

Sídlem zaměstnavatele se rozumí:

u právnické osoby:

  • sídlo právnické osoby,
  • sídlo organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku nebo v jiném, zákonem stanoveném rejstříku nebo je uvedena v evidenci příslušného orgánu v ČR;

u fyzické osoby:

  • místo trvalého pobytu;

u zahraniční fyzické osoby:

  • místo podnikání.

Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považují osoby uvedené v § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., kterým plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Zákon stanovuje několik výjimek, kdy zaměstnancem není osoba, jíž plynou nebo by měly plynout příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů. Jedná se o:

  • osoby, které mají pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny,
  • žáky nebo studenty, kteří mají pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků za práci z praktického výcviku,
  • osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění,
  • členové družstev, kteří nemají pracovněprávní vztah k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni a nedosáhli v kalendářním měsíci započitatelného příjmu,
  • osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,
  • dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, kteří v kalendářním měsíci nedosáhli započitatelného příjmu,
  • členy okrskové volební komise při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a členy okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky.

Všechny ostatní osoby, které mají příjem podle § 6 zákona o daních z příjmů, patří do okruhu zaměstnanců bez ohledu na to, zda jsou či nejsou účastny nemocenského pojištění.

2.4.2. Povinnosti zaměstnavatele

Povinnosti, které je zaměstnavatel povinen plnit v oblasti zdravotního pojištění, jsou dány zákonem č. 48/1997 Sb. a č. 592/1992 Sb.

Oznamovací povinnost

Podle zákona č. 48/1997 Sb. je zaměstnavatel povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny:

  • oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení

Zaměstnavatel oznamuje nástup zaměstnance do zaměstnání, ze kterého mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a ukončení takového zaměstnání. Prakticky to znamená, že zaměstnance přihlásí dnem nástupu do zaměstnání a odhlásí dnem skončení zaměstnání. Za den nástupu do zaměstnání se považuje den, od kterého dle pracovní smlouvy zaměstnanci vznikl pracovní poměr (den vzniku povinnosti zaměstnavatele hradit pojistné za zaměstnance). Dnem ukončení pracovního poměru zaniká povinnost zaměstnavatele hradit pojistné za zaměstnance (tj. den ukončení dle pracovní smlouvy).

Jestliže do zaměstnání nastoupí osoba bez trvalého pobytu v ČR (má nárok na účast ve veřejném zdravotním pojištění jen po dobu, po kterou je zaměstnána u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem v ČR), zjistí zaměstnavatel, kterou zdravotní pojišťovnu si zvolila, a u té oznámení provede. Jakmile takový zaměstnanec ukončí zaměstnání, odhlásí se zaměstnavatel za něj od platby pojistného.

  • oznámení o změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud je mu tato skutečnost známa

Při změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem se zaměstnavatel odhlásí od platby pojistného za tohoto zaměstnance u původní pojišťovny a přihlásí se k platbě pojistného u nové pojišťovny, kterou si zaměstnanec zvolil.

  • oznámení o skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné, pokud jsou mu tyto skutečnosti známy

Zaměstnavatel je povinen oznámit za zaměstnance skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit pojistné (odchod do důchodu, odejmutí důchodu, nástup na mateřskou dovolenou, ukončení rodičovské dovolené atd.). Tyto skutečnosti oznamuje i za zaměstnance, kterému poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu. Pokud zaměstnanec zjistí, že zaměstnavatel výše uvedená oznámení neprovedl, je povinen provést oznámení sám.

Při plnění oznamovací povinnosti sdělí zaměstnavatel jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo zaměstnance, případně jiné číslo pojištěnce. Při prvním oznámení nástupu zaměstnance, který nemá na území ČR trvalý pobyt a který ještě nemá přiděleno číslo pojištěnce, sdělí zaměstnavatel pohlaví a datum narození pojištěnce

O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci.

Zaměstnavatel je povinen zdravotní pojišťovně dále:

  • sdělit a doložit obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo osoby a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude placeno pojistné; je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, je povinna sdělit a doložit též jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště,
  • je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, je povinna sdělit a doložit též jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště,
  • oznámit a doložit změnu údajů uvedených v předchozím bodě, ukončení činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace,
  • nejpozději v den splatnosti pojistného předat přehled o platbách pojistného,
  • vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného,
  • na vyžádání předložit účetní a jiné doklady, jež jsou rozhodné pro správné stanovení a placení pojistného, anebo o které pověřený zaměstnanec – kontrolor požádá, a podat k nim ústně nebo písemně požadovaná vysvětlení,

Odvod pojistného za zaměstnance

Zákon č. 592/1992 Sb. ukládá zaměstnavateli povinnost odvádět jak část pojistného na zdravotní pojištění, kterou je povinen hradit za své zaměstnance, tak i část pojistného, kterou je povinen hradit zaměstnanec (viz kap. 2.4.4.).

Povinnost podat přehled o platbách pojistného

Zaměstnavatelé jsou povinni, současně s platbou pojistného, předávat všem zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou pojištěni jejich zaměstnanci, přehled o platbách pojistného. Přehled se odevzdává nejpozději do 20. dne následujícího měsíce.

Pokud zaměstnavatel nesplní některou povinnost danou zákony, může mu být zdravotní pojišťovnou uložena pokuta

  • za nesplnění oznamovací povinnosti do výše 200 000 Kč,
  • při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti až 400 000 Kč,
  • za nepředložení dokladů ke kontrole, případně zatajení dokladů ke kontrole, za jednotlivé nesplnění až do výše 50 000 Kč,
  • při neodeslání záznamů o pracovních úrazech za uplynulý kalendářní měsíc až do výše 100 000 Kč.

Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy bylo zjištěno nesplnění oznamovací povinnosti plátcem pojistného, nejdéle však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.

2.4.3. Povinnosti spojené se zaměstnáváním zaměstnanců z EU

Osoba z členského státu EU je při výkonu zaměstnání pojištěna ve státě, ve kterém toto zaměstnání vykonává. Toto pravidlo je obecně platné, ale existují z něj výjimky, které tato metodika neřeší.

Pro zaměstnavatele je důležité vědět, že zároveň se zaměstnanou osobou (kódy pro přihlášení těchto pracovníků viz poučení k formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele) jsou v souladu s evropskými Nařízeními vždy pojištěni u téže zdravotní pojišťovny i jeho nezaopatření rodinní příslušníci.

Vzhledem k výjimkám se přihlašuje zaměstnavatel v některých případech ke zdravotnímu pojištění za svého zaměstnance v zemi jeho bydliště. Při přihlášení a placení pojistného se pak postupuje podle předpisů daného státu a v souladu s Nařízeními. Při plnění oznamovací povinnosti i placení pojistného by měl být prostředníkem s místní institucí zajišťující zdravotní pojištění sám zaměstnanec.

2.4.4. Odvod pojistného za zaměstnance

Za zaměstnance odvádí pojistné na zdravotní pojištění na příslušný účet zdravotní pojišťovny zaměstnavatel, a to ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu (po zaokrouhlení na 1 Kč nahoru). Zaměstnanci srazí, i bez jeho souhlasu, z platu jednu třetinu této částky, zbývající dvě třetiny uhradí zaměstnavatel ze svých prostředků.

Částku pojistného stanoví zaměstnavatel tak, že z vyměřovacího základu každého zaměstnance vypočte 13,5 % a výsledek zaokrouhlí na celou korunu směrem nahoru. Tím získá pojistné, které odvede zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn. Pokud je zaměstnanec povinen dodržet minimální vyměřovací základ, musí za něj být odvedeno pojistné alespoň ve výši minima, i když je jeho příjem nižší.

Pojistné, které odvede zaměstnavatel zdravotní pojišťovně, je dáno součtem zaokrouhlených částek pojistného jednotlivých zaměstnanců pojištěných u té které zdravotní pojišťovny.

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti (s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům), které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Vyměřovací základ zaměstnance se snižuje o:

  • náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,
  • odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,
  • věrnostní přídavek horníků,
  • plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,
  • jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.

Výše uvedené platí, i pokud byly zaměstnanci zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání.

Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu způsobem stanoveným zákonem upravujícím daně z příjmů. Zaměstnavatel je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného kurz, který použil. 

Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je minimální mzda pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí. Pod pojmem minimální mzda se pro účely veřejného zdravotního pojištění vždy rozumí částka minimální mzdy bez ohledu na délku pracovního úvazku, zařazení zaměstnance, odpracovanou dobu atd.

Minimální vyměřovací základ musí být dodržen pouze v té části měsíce, kdy zaměstnanec nebyl v kategorii, za kterou platí pojistné i stát.

Minimální vyměřovací základ se nevztahuje na zaměstnance, který je po celý kalendářní měsíc:

  • osobou, za kterou platí pojistné i stát,
  • osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkaz ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,
  • osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
  • osobou, která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka osobní a celodenní péče se posuzuje stejně jako u obdobné kategorie, za kterou platí pojistné stát (zvláštní případy, kategorie L). Nedodržet pravidlo o minimálním vyměřovacím základu je však možno pouze u zaměstnance, který je otcem nebo matkou dítěte, případně osobou, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů (vždy jen jedna osoba);
  • osobou, která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí z ní měsíčně zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Vyměřovacím základem u takového zaměstnance je pak jeho skutečný příjem.

Minimální vyměřovací základ se snižuje na poměrnou část v poměru počtu kalendářních dní pokud:

  • zaměstnání netrvalo po celý měsíc,
  • zaměstnanec byl po část měsíce nemocen, nebo měl ošetřování člena rodiny nebo nařízenou karanténu,
  • zaměstnanec byl osobou, za kterou platí pojistné i stát, případně osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením II. nebo III. stupně, nebo osobou důchodového věku bez nároku na důchod, nebo osobou osobně, celodenně a řádně pečující o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let, jen po část kalendářního měsíce.

Pokud je zaměstnanec povinen dodržet minimální vyměřovací základ, musí za něj být odvedeno pojistné alespoň ve výši minima, i když je jeho příjem nižší.

Je-li vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů.

Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů a ani v součtu nedosáhne minimálního vyměřovacího základu, je povinen provést takovýto doplatek pojistného prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci.

Je-li vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně zaměstnavatele, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.

Pro všechny zaměstnance, za které je zároveň plátcem pojistného stát, platí, že minimální vyměřovací základ musí být dodržen pouze v té části měsíce, kdy zaměstnanec nebyl v kategorii, za kterou platí pojistné i stát, a za dobu neplaceného volna se nic nepřipočítává.

Odpočet

Odpočty se provádějí jen u osob, kterým je přiznán invalidní důchod a jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením.

Od 1. srpna 2004 se již neprovádějí odpočty u zaměstnanců, za které je plátcem pojistného stát. Výjimkou jsou (od 30. března 2005) zaměstnanci, kterým je přiznán invalidní důchod a jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců. Pokud mají tyto osoby přiznaný invalidní důchod, tzn. je za ně zároveň plátcem pojistného stát, mají nárok na odpočet. Vyměřovacím základem takových osob je částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát. Odpočet může být uplatněn i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc.

2.4.5. Zaokrouhlování

Zaokrouhlování pojistného provádí zaměstnavatel tak, že z vyměřovacího základu každého zaměstnance vypočte 13,5 % a tuto částku zaokrouhlí na celou korunu směrem nahoru. Tím získá pojistné, které odvede zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn. Pojistné, které odvede zaměstnavatel zdravotní pojišťovně, je dáno součtem zaokrouhlených částek pojistného jednotlivých zaměstnanců, pojištěných u této zdravotní pojišťovny.

2.4.6. Provedení platby pojistného zaměstnavatelem

Pojistné zaměstnance se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. O uskutečněných platbách pojistného je zaměstnavatel povinen vést průkaznou evidenci. Na žádost příslušné zdravotní pojišťovny je povinen předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného, včetně rodného čísla každého zaměstnance. Rozhodné období, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí.

Platby pojistného za zaměstnance pojištěné u VZP provádí zaměstnavatel ze svého účtu na bankovní účet příslušného pracoviště VZP (u kterého je přihlášen do registru zaměstnavatelů), určený pro hromadné plátce.

Číslo konkrétního bankovního účtu, na které zaměstnavatel poukazuje platby pojistného za své zaměstnance, je vyvěšeno na příslušném pracovišti VZP, čísla účtů jsou také zveřejněna na adrese www.vzp.cz.

Jako variabilní symbol uvede zaměstnavatel 10místné číslo plátce ve tvaru IČOaa, jak je popsáno v kap. 3.4.1.

Pokud je zaměstnavatelem fyzická osoba, která má příjmy uvedené v § 7 odst. 1) a 2) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, pojistné za svoji osobu poukazuje jako OSVČ.

Nebylo-li pojistné nebo záloha zaplaceno ve stanovené lhůtě, anebo bylo zaplaceno v nižší částce, než mělo být zaplaceno, je zaměstnavatel povinen za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala, zaplatit penále ve výši 0,05 % dlužné částky. Zdravotní pojišťovna však nemůže vymáhat nedoplatek pojistného, který u jednoho plátce nepřesahuje částku 50 Kč, a penále se nepředepisuje, pokud v úhrnu za jeden rok nepřesáhne 100 Kč.

Výše penále u dlužného pojistného za dobu před 1. lednem 2007 se řídí předpisy platnými před tímto dnem. V období od 1. 1. 1993 do 30. 6. 1993 byla sazba penále 0,1 %, od 1. 7. 1993 do 30. 4. 1995 byla sazba penále 0,3 %, od 1. 5. 1995 do 31. 12. 2006 byla sazba penále 0,1 % z dlužné částky pojistného nebo zálohy na pojistné za každý den prodlení.

Dlužné pojistné jsou zaměstnavatelé povinni doplatit. Doplatek je splatný na účet té zdravotní pojišťovny, u které byli zaměstnanci pojištěni v době, kdy dluh vznikl.

Pokračování

Další odstavce kapitoly 2 - Plátci pojistného:

Další kapitoly: