„Přestože se počet případů snížil téměř o třetinu, náklady na léčbu jsou vyšší o 11 %. Správná péče o srdce není jen o pohybu a zdravém jídelníčku, ale také o životním stylu jako celku. Dlouhodobý stres, nedostatek spánku a absence pravidelných preventivních prohlídek u lékaře mohou výrazně zvýšit riziko infarktu myokardu. Dobrou zprávou je, že i malé změny, například každodenní chůze, omezení soli či zanechání kouření, mají v součtu velký pozitivní efekt na zdraví srdce i kvalitu života,“ říká Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči, a dodává: „Rostoucí náklady na léčbu infarktu myokardu jsou akceptovatelné, protože se jedná o výsledky moderní medicíny, jejíž vývoj ale také něco stojí.“

„Za úbytkem infarktu myokardu je pravděpodobně pokles kouření, lepší strava i lepší preventivní péče. Naopak hrozí srdeční selhání, za kterým je stoupající prevalence obezity, diabetu, hypertenze, chronického onemocnění ledvin. Naději vkládáme do nového systému preventivních prohlídek u všeobecných praktických lékařů a postupné realizace dalších kroků Národního kardiovaskulárního programu,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Právě včasná kontrola krevního tlaku, cholesterolu či cukru v krvi umožňuje odhalit problémy dříve, než se projeví závažnými komplikacemi. Prevence má navíc zásadní ekonomický dopad – každý předejitý infarkt znamená nižší zátěž pro zdravotnický systém i pro zaměstnavatele.

Hospitalizovaní klienti VZP s infarktem myokardu a náklady na jejich léčbu

Infarkt myokardu neboli srdeční mrtvice je civilizační onemocnění, ke kterému dochází, když srdeční sval není dostatečně prokrven. Vzniká tak, že se ucpe či kriticky zúží tepna zásobující srdeční sval. Typicky se projevuje bolestí za hrudní kostí, která může vystřelovat do levé ruky, krku či zad. Příznaky ale mohou být i jiné: nevolnost, bolesti břicha nebo pocity slabosti. Infarktem jsou v mladším věku ohroženější muži, u žen stoupá riziko zejména po menopauze.

Srdeční selhání

Jak uvádí Národní zdravotnický informační portál, mezi příznaky srdečního selhání patří silnější zadýchávání nebo dušnost, která se nejprve objevuje pouze při námaze, později i při běžných činnostech jako chůze, případně i v klidu. Dále například oteklé kotníky, snížená fyzická výkonnost a výdrž, závratě, bolesti na hrudi, bušení srdce nebo rychlý tep, Hlavní příznaky těžšího srdečního selhání vznikají kvůli městnání krve a hromadění tekutin v jednotlivých tkáních nebo špatnému prokrvení.

Podle Světové zdravotnické organizace jsou kardiovaskulární choroby celosvětově hlavní příčinou úmrtí a každoročně si vyžádají téměř 18 milionů životů. Pro zdravé srdce je klíčový aktivní životní styl – pravidelný pohyb, vyvážená strava. Důležité je nekouřit, nepít alkohol a udržovat zdravou tělesnou hmotnost. Kontrola krevního tlaku, cholesterolu a hladiny cukru v krvi by měla být součástí pravidelných preventivních prohlídek.

Transplantace srdce

V roce 2024 podstoupilo 57 klientů VZP ČR transplantaci srdce a náklady na ně přesáhly 173 milionů korun. Transplantaci srdce absolvovalo dítě mladší jednoho roku, nejstarším klientem, který absolvoval tento náročný zákrok, měl vloni 69 let.

První úspěšná transplantace srdce byla v Československu provedena 31. ledna 1984 v pražském IKEM. Od té doby tyto operace zachránily a prodloužily život stovkám pacientů. Každoročně se v Česku provede sedm až osm desítek transplantací srdce, což řadí ČR na přední příčky i při mezinárodním srovnání.

Viktorie Plívová
tisková mluvčí