Pokud jste měli příjmy z výdělečné činnosti již v předchozím roce, jedná se od 1. ledna o další rok výdělečné činnosti.

Výše měsíční zálohy na pojistné je v dalších letech činnosti stanovena z průměrného měsíčního vyměřovacího základu dosaženého v předchozím roce. Přihlíží se k těm kalendářním měsícům, v nichž byla samostatná výdělečná činnost v předchozím roce vykonávána alespoň po část tohoto měsíce.

Částku pojistného za předchozí rok a částku záloh na následující období si vypočítáte snadno v našem interaktivním formuláři přehledu.

Ve druhém kalendářním roce své činnosti (od lednové zálohy) až do podání svého prvního přehledu OSVČ, v němž si vypočtete zálohy pro další období, stále platíte částku zálohy vypočítanou z minimálního vyměřovacího základu. Pozor ale – z minimálního vyměřovacího základu pro aktuální rok! Částku najdete zde.

Po podání přehledu OSVČ platíte nově vypočítanou částku záloh.

Nově vypočtené zálohy se poprvé platí za měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled OSVČ, a platí se ve stejné výši za všechny další měsíce, až do podání přehledu v následujícím roce.

Pozor: Dojde-li v průběhu období k navýšení všeobecného vyměřovacího základu stanoveného pro účely důchodového pojištění (zpravidla od 1. 1. kalendářního roku), změní se i minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného na zdravotní pojištění. Pokud OSVČ hradí zálohy na pojistné v minimální výši, je povinna hned po nabytí účinnosti změny všeobecného vyměřovacího základu, z něhož se vypočítává minimální vyměřovací základ, hradit zálohy v nově stanovené minimální výši. Totéž platí v případě, že podle svých příjmů v předchozím roce hradí zálohy nižší, než je nově stanovené minimum.