„I hospitalizací kvůli vedru bylo více u mužů než u žen. A to téměř jednou tolik, přesně 40 mužů a 26 žen si lékaři museli v nemocnici kvůli následkům vysokých teplot nechat,“ vypočítává Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči, a dodává: „Horké počasí zatěžuje organismus víc, než si řada lidí uvědomuje, a pro zdravotní systém to znamená nejen vyšší náklady, ale i větší tlak na nemocnice.“

Během pěti let se počet lidí, kteří vyhledají zdravotní péči v důsledku vysokých teplot zdvojnásobil, přibylo i těch, kteří musí být kvůli vysokým teplotám umístěni v nemocnici.

Počty klientů VZP léčených na „účinky horka a světla“

V tabulce nejsou zahrnuti pacienti, kteří trpí nemocemi srdce či vysokým tlakem a jimž horké počasí též může způsobit potíže.

V roce 2024 vyhledalo lékařskou pomoc kvůli zdravotním problémům spojeným s vysokými teplotami a slunečním zářením 1 665 klientů VZP ČR. Na léčbu diagnózy „účinky horka a světla“ pojišťovna vynaložila přes 3,6 milionu korun. Péče zahrnovala především rehydrataci a ochlazování, v těžších případech pak pobyt v nemocnici. Mezi nejčastější potíže patří například úpal, úžeh, mdloby, vyčerpání z horka způsobené ztrátou minerálů nebo nedostatkem tekutin.

Kdo je nejvíce ohrožený:

• Lidé nad 65 let věku
• Děti do 4 let
• Těhotné ženy
• Chronicky nemocní (např. kardiaci, astmatici, lidé s vysokým tlakem)

Jak se nejlépe chránit:

• Nosit světlé, prodyšné oblečení, mít pokrývku hlavy
• Dodržovat pitný režim (vypít 2–3 litry)
• Jíst lehká jídla a saláty
• Omezit fyzickou aktivitu a sport
• Vyhýbat se přímému slunci
• Používat opalovací krémy

Viktorie Plívová
tisková mluvčí