„Našich šest miliónů klientů se snažíme motivovat i tím, že jim letos nabízíme v různých programech až 2,5 tisíce korun na nejrůznější preventivní aktivity,“ říká ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.

* Začněme třeba klíšťovou encefalitidou – před pár dny vyšla statistika, podle které bylo loni Česko se 406 hlášenými případy na prvním místě v Evropě, co se počtu nakažených týče. Jak si to vysvětlujete?

Ten dotaz by měl mířit spíše na lékaře, ale pokud mohu citovat jejich názor, pak příčinou je relativně nízká proočkovanost lidí v Česku. Očkování proti klíšťové encefalitidě u nás využívá asi jen 23 procent lidí, zatímco jinde v Evropě je to mnohem víc. Například v mnohem větším Německu bylo loni jen 277 nakažených.

* Dobře, ale co s tím vaše zdravotní pojišťovna bude dělat?

Snažíme se lidi k očkování motivovat jednak osvětou a pak také tím, že jim na něj přispíváme až 500 korun. Snad se nám to daří – zatímco předloni si příspěvek na očkování proti klíšťové encefalitidě od VZP vyzvedlo 13 751 klientů, loni už jich bylo více než 98 144. Nabídku jsme loni rozšířili i na děti a totéž platí i pro letošek.

* Další alarmující zpráva z nedávné doby – ročně zemře v Česku přes 27 tisíc lidí na zhoubné nádory. Může i tady prevence pomoci?

Určitě. Velkou roli hraje při vzniku rakoviny životní styl. To znamená třeba skladba jídelníčku, dostatek pohybu, to, jestli člověk kouří… Dva roky stará studie například říká, že bezmála 6 procent nových případů rakoviny mužů v Česku souvisí s nadváhou. U žen je to dokonce 12 procent. O vlivu kouření na rakovinu už nikdo nepochybuje.

A zase – VZP se snaží lidi motivovat k nápravě tím, že mohou získat příspěvek až 500 korun na snížení obezity, pokud se svěří do péče odborníka. Obdobně je to s příspěvkem na pohybové aktivity. Nebo mohou dostat pětistovku na nákup léčebných přípravků sloužících k odvykání kouření, pokud ho podstoupí pod lékařským dohledem.

* Ale co když už někdo rakovinu dostane?

Pak je mimořádně důležité, aby byl nádor odhalen co nejdříve. Proto VZP přispívá také na vyšetření kožních znamének dermatoskopem. Melanom, tedy zhoubný nádor kůže, byl mimochodem předloni u klientů VZP nejčastějším druhem rakoviny, léčilo se s ním přes 61 tisíc lidí. Dále chystáme projekt včasného záchytu rakoviny prostaty u vybrané skupiny mužů.

A už déle než rok zveme osobními dopisy na preventivní onkologické prohlídky ty naše klienty, kteří na ně mají ze zákona nárok, ale neúčastní se jich. Loni jsme obeslali 1,2 miliónu lidí a návštěvnost se zvýšila až o 30 procent.

* Takže nějaké příspěvky vyplácíte nejen těm, kdo chtějí nemocem předcházet, ale i lidem, kteří se už s nějakou chorobou potýkají?

Ano. Zejména u některých skupin chronických pacientů souvisí s jejich nemocí i poměrně vysoké finanční náklady. Zdaleka ne všechno jim může samozřejmě pojišťovna kompenzovat, ale snažíme se aspoň trochu pomáhat. Tak třeba celiakům přispíváme na bezlepkové potraviny.

Nemocní do 18 let, respektive do 26 let, pokud studují, mohou dostat příspěvek až šest tisíc korun ročně. V tom nemá VZP konkurenci. Letos nově nabízí pojišťovna příspěvek až 500 korun i diabetikům, kteří ho mohou využít třeba na dezinfekční přípravky vydané v lékárně nebo na náplasti určené pro pacienty se sklonem k diabetické noze.

* Co třeba takové banálnější a rozšířenější nemoci, jako je chřipka? Teď máme čerstvou zkušenost s epidemií…

Také na vakcínu proti chřipce mohou naši klienti získat příspěvek, který jim u běžné očkovací látky zcela pokryje nákupní cenu. Očkování snižuje u dospělých riziko nákazy až o devadesát procent. Pro pojišťovnu je pochopitelně výhodnější přidat lidem na očkování než pak léčit záplavu nemocných. U ambulantní léčby se cena běžně pohybuje od 650 do 1100 korun, u hospitalizovaných případů je to od osmi tisíc do 35 tisíc korun v závislosti na komplikacích.

* Nechávají se lidé očkovat?

Předloni si příspěvek na očkování vyzvedlo bezmála 50 tisíc našich klientů, loni jich ale byla jen zhruba třetina.

* Čím to je?

Lidem do hlavy nevidíme, takže můžeme spíš jen odhadovat. Ale je evidentní, že když na přelomu let 2012 a 2013 byla silná chřipková epidemie, byl následně v roce 2013 zájem o očkování velký. Zatímco když na přelomu let 2013 a 2014 epidemie nepřišla, zájem o očkování pak v roce 2014 výrazně poklesl.

Takže to skoro vypadá, že lidé si na prevenci nevzpomenou, pokud se jim nemoc výrazně nepřipomene. No a my se ve VZP snažíme, aby na prevenci mysleli i bez toho, že by nejdřív museli onemocnět. Protože ne vždy pak musí mít šanci na druhý pokus, jako je to třeba s očkováním proti chřipce.

Kde nejčastěji útočí rakovina

	Pacienti léčení v roce 2013*	Náklady v tisících Kč	Akutní hospitalizace
Kůže	61 581	241 869	4 225
Prsa	51 746	1 648 691	5 606
Trávicí ústrojí	47 753	2 728 814	16 033
Mužské pohlavní orgány	41 113	918 526	5 096
Močový trakt	29 602	887 311	8 729
Ženské pohlavní orgány	23 754	525 572	4 898
Krvetvorná a mízní tkáň	22 633	2 503 911	5 837
Dýchací ústrojí	16 912	786 356	7 058
Štítná a jiné žlázy s vnitřní sekrecí	8 523	75 175	1 172
Ret, dutina ústní a hltan	6 874	256 302	1 643
Oko a centrální nervová soustava	5 126	224 446	1 805
Kosti a kloubní chrupavky	1 839	47 827	387

*Jde o pacienty, kteří byli v roce 2013 léčeni se zhoubným nádorem některého z uvedených orgánů, tedy nikoliv jen o ty, u nichž byla v roce 2013 rakovina nově zjištěna.

Pozn: Součet pacientů ve všech uvedených skupinách je vyšší než celkový počet pacientů s libovolnou onkologickou diagnózou – někteří jsou totiž uvedeni ve více skupinách, protože u nich nemoc postihla více orgánů.

Zdroj: Právo