Protonová lež: Mnichov neumí léčit děti? Naopak, mají více zkušeností, tvrdí odborníci

Michaela Koubová, Zdravotnický deník

Malí čeští pacienti s rakovinou jsou rukojmími VZP, protože jsme široko daleko jediní, kdo je dokáže vyléčit, pojišťovna nám ale nechce platit. Tak by se dalo shrnout tvrzení pražského protonového centra (PTC), které vyšlo v úterní tiskové zprávě. Podle centra totiž v mnichovském centru děti léčit „nedokážou“. Jenže, jak zjistil Zdravotnický deník, to vůbec není pravda. Podle šéfa Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky to nejen že umí, ale mají v tom na rozdíl od Prahy desetiletou zkušenost.

„Kampaň proti PTC, kterou VZP včera odstartovala, má jenom zakrýt skutečnost, která je mnohem horší, než všichni tuší. Proklamace o zajištění léčby v Mnichově, které měly veřejnost uklidnit, je řadě pacientů VZP k ničemu, jelikož toto pracoviště vybudované před více než 10 lety jako prototyp, není schopno léčit určité typy diagnóz = všechny diagnózy dětského věku,“ píše v úvodu úterní zprávy PTC. „VZP prohlašuje, že se chová hospodárně, opak je ale pravdou. Podepsala smlouvu se starým centrem v Mnichově, které dle českých onkologů nedokáže dětské pacienty léčit, a nezajistila smluvně jejich léčbu v Praze, v nejmodernějším centru v Evropě. V kritických případech se však na Prahu obrací a rozhoduje o pacientech individuálně,“ stojí dále ve zprávě.

„Je všeobecně známo, že dětské pacienty mnichovské centrum neléčí,“ potvrdila nám ředitelka strategie PTC Iva Taťounová.

Jenže podle VZP pojišťovna dětské pacienty do Mnichova posílala a s léčbou nebyl problém. Častěji je ale nechává léčit v Praze – ne proto, že by léčba byla lepší, ale proto, že pro pětileté děti je při léčbě lepší být ve vlastním jazykovém prostředí a mít u sebe během ozařování rodinu.

Zdravotnický deník se proto zajímal, které „české onkology“ centrum míní, když se na ně odkazuje ve svých tvrzeních. Iva Taťounová nás odkázala na dětské onkology v motolské nemocnici, kde je jedno ze dvou pracovišť pro malé pacienty s rakovinou v ČR. Právě odtud lékaři posílají do PTC dětské pacienty, na rozdíl od pracoviště v Brně, které za celou dobu existence pražského protonového centra neposlalo na zdejší léčbu jediného malého pacienta. Profesor Jan Starý, přednosta Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF a FN Motol, se ovšem k problému odmítl vyjádřit. „Nebudu se do těchto mediálních sporu zapojovat,“ napsal ZD. Na dotaz PTC, který další onkolog by slova v tiskové zprávě PTC mohl potvrdit, jsme ale příliš nepochodili. „Profesor Starý je v tomto největší autorita, takže vyjádření vám může dát buď on, nebo někdo jím pověřený. My vám ale nemůžeme dát tip na nikoho jiného, koho se na to můžete zeptat,“ řekla mluvčí PTC Jana Kulhánková.

Zeptali jsme se tedy předsedy Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky ČLS JEP profesora Jiřího Petery. „Nemyslím si, že je důvod zpochybňovat úroveň léčby v protonovém centru v Mnichově, už proto, že mají desetileté zkušenosti, tedy delší, než PTC v Praze. Nejsem si vědom, že by čeští onkologové tvrdili, že v Mnichově nedokáží dětské pacienty léčit. Naopak, lékaři z PTC v Praze nemají předchozí zkušenosti s radioterapií u dětí a její specifickou problematikou,“ říká profesor Petera. Jeho názor potvrzuje i přednosta Kliniky dětské onkologie ve FN Brno profesor Jaroslav Štěrba. „Čeští dětští onkologové vůbec tento problém nediskutovali. V minulosti bylo několik českých dětí v Mnichově ozářeno, a to naprosto standardním způsobem. Nechápu tedy, kteří čeští onkologové toto mohli říct,“ uvádí profesor Štěrba.

Miliardové dluhy a předražená léčba

PTC navíc v tiskové zprávě obvinilo VZP, že vedle „hazardování se zdravotním stavem pacientů“ tím, že s centrem neuzavřela smlouvu, neúměrně plýtvá svěřenými finančních prostředky. „Pokud by totiž měla VZP uzavřenou smlouvu s PTC, tak jako ostatní zdravotní pojišťovny, ušetřila by na léčbě u pouhých dvou případů minimálně 800 tisíc korun,“ píše centrum.

„Chápeme, že Protonové centrum v Praze má problém se splácením miliardových úvěrů, to by však nemělo řešit na úkor českých pacientů. Pokud má PTC dojem, že VZP plýtvá penězi za péči, kterou ono samo poskytuje, pak je řešení jednoduché. Ať přestane účtovat za jedno ozáření dospělého člověka 39 tisíc korun a za ozáření dítěte 55 tisíc korun, a vrátí se k částce, kterou všem klientům účtovalo do loňského září, tj. 26 tisíc korun. To by také odpovídalo evropským cenám. Bylo by rovněž seriózní, kdyby PTC přistoupilo na návrh smlouvy v mantinelech, které stanovila Správní rada VZP na základě analýzy z hospodářsky nejvyspělejších zemí světa (OECD). Opak považujeme za zneužívání nemocných k uzavření smlouvy s VZP za nevýhodných podmínek,“ reaguje mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Správní rada pojišťovny na konci ledna – kdy ostatně měli zástupci PTC pojišťovně předložit kompromisní návrh smlouvy, což dosud neučinili – podpořila dosavadní postup ředitele VZP Zdeňka Kabátka při vyjednávání o smlouvě s PTC. Rozsah mandátu uděleného správní radou řediteli v srpnu 2014 se tak nezměnil – smlouva by měla být uzavřena s ročním limitem 50 milionů korun za ozařování protonem. Pacientovi přitom musí být terapie doporučena jako nezbytná některým ze třinácti českých Komplexních onkologických center a diagnózy mají vycházet ze seznamu doporučených diagnóz stanovených Společností radiační onkologie, biologie a fyziky.

„Na jakou konkrétní cenu za jednoho pacienta, resp. za frakci je VZP ochotna při jednání s Protonovým centrem v Praze jít, nebudeme předem zveřejňovat – při vyjednávání o ceně by pak byla VZP proti protonovému centru v nevýhodě. Nicméně mohu říct, že nehodláme akceptovat cenu, která bude tak dramaticky nadsazené v porovnání s cenou, za kterou je možné naprosto stejnou léčbu „pořídit“ v sousedním státě EU,“ dodává Tichý.

V současnosti tak VZP hradí protonovou léčbu v PTC podle počtu ozáření, které klient podle lékařů potřebuje. Do konce loňského října se přitom průměrná léčba za jednoho pacienta pohybovala v Praze kolem 706 tisíc korun. Na podzim pak centrum jednostranně zvýšilo cenu frakce na 39 tisíc korun za dospělého a 55 tisíc korun za dítě. „Léčba dětí je obecně proti dospělým dražší kvůli anestezii a dalším věcem,“ zdůvodňuje Iva Taťounová.

„V protonovém centru v Mnichově platí VZP za léčbu jednoho klienta na základě memoranda uzavřeného v roce 2013 tzv. balíčkovou cenu – platíme tedy za klienta bez ohledu na to, kolik potřebuje frakcí 19 600 Euro, což je podle aktuálního kurzu kolem 550 tisíc korun,“ konstatuje mluvčí VZP.

Demagogická tvrzení OZP

Zatímco se jednání o smlouvě PTC a VZP protahuje, k zaměstnaneckým pojišťovnám, které už smlouvu mají, se nyní přidala další. Vedle Vojenské zdravotní pojišťovny a České průmyslové zdravotní pojišťovny se s centrem dohodla také Oborová zdravotní pojišťovna.

„Očekáváme, že se léčba protonovým zářením dříve nebo později dostane na seznam schválených zdravotních výkonů. Proto jsme se už pro letošní rok rozhodli, že našim klientům dáme jistotu, že pokud jejich zdravotní stav bude léčbu protony vyžadovat, pak jim ji Oborová zdravotní pojišťovna standardně proplatí,“ řekl pro ČTK ředitel OZP Ladislav Friedrich s tím, že ačkoli je samotná léčba v protonovém centru poměrně nákladná, může v delším měřítku u některých pacientům naopak náklady na léčbu snížit, protože díky šetrnějšímu výkonu odpadají výdaje na léčbu sekundárních následků ozáření, které doprovázejí klasické léčebné metody.

Odborná společnost ale toto tvrzení vyvrací. „Že protonová léčba snižuje náklady na léčbu postradiačních komplikací, je nepodložené a demagogické tvrzení. Žádné důkazy nejsou, je to pouhá spekulace,“ oponuje profesor Petera.

A jaká je smluvní cena oproti nesmluvní? „Smluvní ceny mají všechny pojišťovny stejné – není to tedy tak, že by ČP ZP měla jiné než OZP. Pojišťovny si ale nepřejí, abychom tyto ceny zveřejnili. Mohu pouze říci, že jsou oproti nesmluvní ceně mnohonásobně nižší,“ uvádí Taťounová.

Jak obejít pojišťovny

PTC ovšem neuzavírá smlouvy jen se zaměstnaneckými zdravotními pojišťovnami, ale snaží se kontaktovat také nemocnice. „Obdrželi nabídku ke spolupráci podepsanou PTC Praha. Šlo spíše o nezávaznou smlouvu ohledně indikačních seminářů, školení atd. Můj, a to prosím zdůrazňuji čistě osobní názor je ten, že jde o další snahu centra vytvořit tlak na zdravotní pojišťovny, resp. VZP, aby posílaly pacienty na terapii. Něco ve smyslu „nemocnice nás chtějí, jen ty zlé zdravotní pojišťovny ne“. Zapadá to do kontextu trvalé mediální kampaně, které centrum vede. Stanovisko Nemocnice Jihlava je takové, že respektuje současný stav, kdy indikaci k léčbě protony indikuje kvalifikovaný radiační onkolog v komplexním onkologickém centru. Vzhledem k nákladnosti léčby považujeme za výsostní právo plátce kontrahovat výkon u poskytovatele, kterého si zvolí. Z tohoto důvodu, jsme na nabídku také nereflektovali,“ sdělil Zdravotnickému deníku ředitel jihlavské nemocnice Lukáš Velev. Podobnou nabídku pak podle informací ZD obdržela např. i Nemocnice České Budějovice.