Program časného záchytu karcinomu plic cílí na skupinu vysoce rizikových pacientů, tedy bývalé či současné silné kuřáky ve věku 55–74 let, kteří kouřili alespoň 20 cigaret denně po dobu minimálně
20 let. Tito lidé nejsou dosud léčeni ani sledováni pro plicní onemocnění.

V období od zahájení projektu v roce 2022 do konce prvního kvartálu letošního roku bylo praktickými lékaři nebo pneumology osloveno 29 762 klientů VZP ČR, z nich pak se zapojením do screeningu souhlasilo 18 979. Rizikový nález byl potvrzen u 381 z nich, nejčastěji ve věkových skupinách 70–74 let (127 případů) a 65–69 let (111 případů). Výrazně více nálezů bylo u mužů než u žen. Rizikový nález automaticky neznamená potvrzení onkologického onemocnění, to vyvrátí či potvrdí až další vyšetření.

Nejvyšší účast na programu časného záchytu karcinomu plic byla zaznamenána v Praze (5751 klientů), Ústeckém kraji (3892), Středočeském kraji (3811) a Jihomoravském kraji (2849). Naopak nejnižší zájem měli pojištěnci v Olomouckém (739), Plzeňském (927) a Karlovarském kraji (928).

Do programu může pacienta zapojit jeho registrující praktický lékař. Ten posoudí anamnézu a pacienta pošle ke specialistovi – pneumologovi. Ten provede fyzikální vyšetření, testy plicních funkcí a doporučí nízkodávkové CT (LDCT) vyšetření na akreditovaném radiologickém pracovišti. Vše probíhá bezplatně a je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.

Praktický lékař nejprve vyhodnotí rizikový profil pacienta. Pokud spadá do cílové skupiny, je odeslán ke specializovanému pneumologovi, který provede základní fyzikální a funkční plicní vyšetření. Klíčovým krokem je následné nízkodávkové CT (LDCT) vyšetření, které umožňuje zachytit karcinom plic v raném stádiu – často ještě předtím, než se projeví symptomy.

Kouření jako největší rizikový faktor

„Nejde o strašení, ale o realitu. Kouření zabíjí a včasná diagnóza může být rozdílem mezi životem
a smrtí. Program časného záchytu rakoviny plic je tu od toho, aby zachránil co nejvíce životů, ale nesmí zůstat nevyužitý,“ uvedl Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči.

Rakovina plic zůstává jedním z nejčastějších a nejzávažnějších onkologických onemocnění. V České republice na ni ročně onemocní přibližně 6600 osob, přičemž více než 85 % případů souvisí přímo
s kouřením. Na světě tato diagnóza každoročně usmrtí zhruba 1,8 milionu lidí.

Podle dat Evropské komise je kouření hlavní příčinou předčasných úmrtí v EU (téměř 700 tisíc lidí). Polovina kuřáků umírá v průměru o 14 let dříve než nekuřáci. Kouří přitom stále 26 % obyvatel EU
a 29 % mladých lidí ve věku 15–24 let.

Znepokojivý je také trend narůstajícího užívání alternativních forem tabáku, jako jsou elektronické cigarety nebo zahřívaný tabák. I když jsou často vnímány jako méně škodlivé, podle Světové zdravotnické organizace a aktuálních vědeckých poznatků, nadále přetrvává riziko onkologických onemocnění, pouze mění svou podobu.

Prevence jako cesta k delšímu životu

Program časného záchytu karcinomu plic je jedním z klíčových nástrojů prevence, jehož cílem je zachytit onemocnění ve fázi, kdy je léčba ještě efektivní. Zapojení do screeningu je snadné, bezplatné a hrazené ze systému veřejného zdravotního pojištění.

„Pokud bychom zachytili více případů v raném stadiu, kdy je léčba možná, mohlo by to výrazně snížit úmrtnost. Screening je silným nástrojem, ale jen pokud jej lidé skutečně využívají,“ dodává Jan Bodnár.