Výsledky vyhledávání

Pro dotaz "Za zdravým vzduchem" nalezeno 947 výsledků

Je pravda, že jsou praktičtí lékaři odměňováni za provedená očkování proti chřipce a za preventivní prohlídky? Ptám se proto, že mi lékař ani jedno z toho aktivně nenabízí.

Praktičtí lékaři jsou k provádění prevence a očkování finančně motivováni, a to jak úhradovou vyhláškou, tak i Všeobecnou zdravotní pojišťovnou v rámci smluvních vztahů.

Praktici jsou odměňováni tzv. kombinovanou kapitačně-výkonovou platbou, která se skládá ze dvou částí – kapitační platby a platby za provedené výkony. Výše základní kapitační sazby závisí na rozložení a délce ordinační doby a je stanovena tzv. úhradovou vyhláškou, kterou vydává MZ. U všeobecných praktických lékařů (tj. praktických lékařů pro dospělé) činí 54 Kč, 50 Kč nebo 48 Kč na měsíc na jednoho přepočteného pojištěnce. Kapitační platba představuje paušál, který pokrývá některé výkony poskytované zdravotní péče a dále např. administrativní úkony, edukaci pacienta, telefonické konzultace s pacientem aj. Vedle toho je lékař odměňován za vybrané provedené výkony, mezi něž patří právě výkony preventivních prohlídek a očkování, nebo péče o diabetiky a využívání tzv. POCT metod (CRP, INR a jiné), které umožňují podporu rozhodování lékaře přímo v ordinaci (např. o antibiotické léčbě).

V úhradové vyhlášce jsou lékaři motivováni k poskytování preventivní péče takto: pokud všeobecný praktický lékař provedl v roce 2017 preventivní prohlídku u alespoň 30 % svých registrovaných pojištěnců ve věku od 40 do 80 let, bude mu podle úhradové vyhlášky zpětně navýšena kapitační sazba o 0,50 Kč. Totéž platí i pro rok 2018. Pro výkony preventivních prohlídek a očkování (které nejsou zahrnuté do kapitační platby a vykazují se zvlášť) navíc stanoví úhradová vyhláška vyšší bodové ohodnocení, než za jiné výkony vykazované mimo kapitaci.

VZP pak podporuje všeobecné praktické lékaře ještě nad rámec úhradové vyhlášky. Mohou získat další finanční ohodnocení v rámci Programu kvality péče AKORD. To je bonifikační program, jehož prostřednictvím je již několik let sledována kvalita poskytovaných hrazených služeb. Při splnění vstupních podmínek, mezi něž je např. zařazeno kritérium poskytování preventivních prohlídek v předchozích dvou letech či elektronická komunikace jak s VZP, tak s pacienty, získává lékař navýšení hodnoty kapitační sazby o 2–3 Kč v závislosti na rozložení a délce ordinační doby.

Dále v případě splnění tzv. indikátorů dobré praxe v programu AKORD může praktický lékař získat další motivační bonifikaci. Mezi indikátory dobré praxe je zařazeno například poskytování péče o pojištěnce s chronickým onemocněním diabetes mellitus, zajišťování screeningu kolorektálního karcinomu, očkování proti chřipce, dodržování metodiky pravidelného očkování, či racionální preskripce.

Mgr. Oldřich Tichý
vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí

Na výpisu zdravotní péče mám opakovaně položku Telefonická konzultace ošetřujícího lékaře pacientem. Na plicním za 69,30 Kč, na kardiologii za 61,20 Kč. Já jsem si ale jen objednávala recept na léky, a to vždy telefon zvedla sestra, která mi pak také vydá připravený recept. Jinde "konzultace" zapsány nemám, přitom si běžně pro recepty telefonuji. Je toto vykazování v pořádku?

Zmíněný postup v pořádku není. Výkon telefonické konzultace pacienta s lékařem je definován platnou právní úpravou, vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. Touto vyhláškou je určen kód, název i obsah výkonu, jeho časový limit (tento by měl trvat 10 minut) a je stanoveno i jeho bodové ohodnocení. Odlišná výsledná částka za vyšetření je dána rozdílnou hodnotou bodu. Jinak bodové ohodnocení je u zmíněného výkonu pro všechny odbornosti stejné (68 bodů).

Výkon Telefonická konzultace ošetřujícího lékaře pacientem je určen pro telefonický kontakt mezi pacientem a lékařem a musí bezprostředně souviset s problematikou preventivní, diagnostické či léčebné péče. Jen v těchto případech je oprávněně vykazován a hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Musí o něm také být záznam ve zdravotnické dokumentaci. Pro telefonickou komunikaci se sestrou a objednání receptu bez potřeby odborné konzultace s lékařem není výkon určen.

Pokud klient bude VZP o situaci informovat a sdělí své jméno a číslo pojištěnce, je možno oprávněnost vykazování ve vazbě na konkrétního poskytovatele prověřit (mj. zjistit četnost vykazování daného výkonu) a úhradu případně zpětně odmítnout.

Pracuji jako dobrovolník pro organizaci, která má udělenou akreditaci od Ministerstva vnitra. Je to zatím moje jediná činnost, ale od září bych chtěl začít podnikat. Nyní za mě hradí pojistné na zdravotní pojištění stát. Jak to bude od září?

Za osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu na základě smlouvy s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstva vnitra, je plátcem pojistného stát. Podmínkou pro platbu pojistného státem zde je, že se musí jednat o činnost v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin týdně (což zřejmě splňujete) a že dobrovolník není zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou ani za něj není plátcem pojistného stát z jiného důvodu.

Pokud začnete v září podnikat, to znamená, stanete se osobou samostatně výdělečně činnou (dále jen OSVČ), skončí váš nárok na platbu pojistného státem z důvodu dobrovolnické činnosti. Od září budete povinen hradit pojistné na zdravotní pojištění jako OSVČ. Pojistné se hradí formou záloh na pojistné a doplatku.

Osoba zahajující samostatnou výdělečnou činnost hradí v prvním kalendářním roce svého podnikání zálohy na pojistné z minimálního vyměřovacího základu, v dalších letech je výše záloh na pojistné vypočtena z dosažených příjmů. Pokud je takto vypočtená záloha nižší než zákonem stanovené minimum, je OSVČ povinna hradit zálohy na pojistné alespoň v minimální výši. V roce 2015 činí minimální měsíční výše zálohy na pojistné 1 797 Kč.

Zánik nároku na platbu pojistného státem a zahájení samostatné výdělečné činnosti jste povinen oznámit zdravotní pojišťovně. K oznámení těchto změn slouží tiskopis Přihláška a evidenční list pojištěnce. Tento tiskopis včetně poučení a další informace o platbách pojistného najdete na internetových stránkách naší pojišťovny /platci/informace.

Mgr. Oldřich Tichý
vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí

V lázních, kam pojedu v rámci komplexní lázeňské péče, mám zaplatit nejen lázeňský poplatek za pobyt, ale ještě 110 Kč/den jako příplatek za kategorii pavilonu. Ubytování jsem si ovšem sama nevybrala. Mohla by mi zdravotní pojišťovna na uvedený denní poplatek přispět?

Všeobecná zdravotní pojišťovna svým klientům hradí u komplexní lázeňské péče veškeré náklady na vyšetření a léčení, dále stravu a ubytování ve standardní úrovni a také dopravu pacientům, jejichž zdravotní stav neumožňuje přepravu běžným způsobem bez použití zdravotní dopravní služby.  Na příplatek za kategorii pavilonu vám přispět nemůže.

Poplatek za lázeňský pobyt, který náleží obci, kde se lázeňské zařízení nachází, zaplatit musíte, a to podle zákona o místních poplatcích (max. 15 Kč/den). Tomuto poplatku nepodléhají osoby nevidomé, bezmocné a osoby s těžkým zdravotním postižením, které jsou držiteli průkazu ZTP/P a jejich průvodci, dále osoby mladší 18 let a starší 70 let. Pokud jste ale nechtěla přistoupit na nadstandard ve formě příplatku za kategorii pavilonu, za který máte denně hradit navíc 110 Kč, nemohl by vás k tomu nikdo nutit.

Poskytování nadstandardního ubytování a služeb je vždy záležitostí dohody mezi poskytovatelem a pojištěncem – jestliže pojištěnec sám požádá o nadstandardní ubytování a služby, nebo lázeňské zařízení před nástupem na lázeňské léčení tento nadstandard nabídne a pacient s tím souhlasí. Služby nad rámec standardu si hradí sám pojištěnec.

Lázeňská zařízení, která mají s VZP smlouvu, zajišťují na části své ubytovací kapacity našim klientům ubytování v definovaných standardech, bez jakéhokoli doplatku za pojištěncem nevyžadované nadstandardní vybavení ubytovacích kapacit (např. vybavení pokoje televizí, lednicí, případně jednolůžkový pokoj). Standardem je dvoulůžkový pokoj s příslušenstvím (kategorie A) nebo bez příslušenství (kategorie B). Může se ale stát, že tyto standardní kapacity bez doplatku jsou zcela naplněny.

Ve chvíli, kdy jste se dozvěděla, že vám lázeňské zařízení nabízí nadstandardní ubytování, za které si máte připlatit, jste se měla obrátit přímo na toto lázeňské zařízení a vyjádřit svůj nesouhlas. Pomohli by vám i naši odborní pracovníci, kdybyste se obrátila na pobočku VZP. Vašemu požadavku by pak musela být přizpůsobena volba lázeňského domu, případně i lázeňského místa; samozřejmě nikoli libovolně, ale podle indikačního seznamu, který mj. určuje, kde se které choroby léčí. Pokud byla důvodem pro navržený typ ubytování plná obsazenost lázní ve „standardu“, bylo by v některých případech možno vyjednat jiný termín nástupu na léčbu. Stane-li se, že pacient odmítne hradit doplatek za nadstandard a lázeňské zařízení nemá po celou dobu platnosti jeho návrhu volné standardní lůžko, musí jeho návrh odeslat na další uvedené lázeňské zařízení, které může pacienta léčit. Doba platnosti návrhu je u komplexní lázeňské péče tři měsíce od data vystavení návrhu navrhujícím lékařem.

Mgr. Oldřich Tichý
vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí

Stát prý platí pojistné na zdravotní pojištění za dobrovolníky. Za jakých podmínek ho platí a co se musí pro to udělat?

Ano, je pravda, že za dobrovolníky platí pojistné na zdravotní pojištění stát. Musí ovšem jít o osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu na základě smlouvy s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra (viz http://www.mvcr.cz/clanek/seznam-akreditovanych-projektu.aspx). Podmínkou zároveň je, že tato dobrovolnická služba je vykonávána v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu. Dobrovolník nesmí být zároveň plátcem pojistného jako zaměstnanec ani jako OSVČ a ani za něj nesmí být plátcem pojistného stát z jiného důvodu (třeba jako za studenta nebo nezaměstnaného v evidenci úřadu práce). To, že máte nárok na platbu pojistného státem jako dobrovolník, musíte své zdravotní pojišťovně oznámit a také doložit.

Pokud chcete dobrovolničit mimo zmíněný oficiální rámec daný zákonem o dobrovolnické službě (č. 192/2002 Sb.), stát za vás pojistné platit nebude. Kdo tedy v takové situaci není zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou nebo státním pojištěncem, musí si platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů. Pro OBZP je stanoveno pojistné vypočítané z minimální mzdy; od 1. 1. 2016 to představuje 1 337 Kč měsíčně.

Kdybyste jako "neakreditovaní" dobrovolníci chtěli vyjet někam do ciziny, musí být za vás doma placeno pojistné, pokud váš pobyt venku nebude delší než půl roku – jen v případě dlouhodobého nepřetržitého pobytu v cizině byste mohli využít institutu odhlášení z českého systému zdravotního pojištění. To ovšem znamená splnit další podmínky, zejména mít po celou dobu pobytu v cizině zdravotní pojištění. Po dobu, kdy nejste účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění, neplatíte pojistné, ale také musíte vrátit svůj průkaz pojištěnce a nesmíte na účet české zdravotní pojišťovny čerpat žádnou zdravotní péči. A pozor: nemáte ani nárok na případnou dodatečnou refundaci zaplacené ceny zdravotní péče, která by vám v té době byla poskytnuta v zahraničí.

Mgr. Oldřich Tichý
vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí

Je pravda, že od 1. ledna 2018 stát platí pojistné na zdravotní pojištění i za vysokoškolské studenty nad 26 let?

Od 1. ledna roku 2018 se rozšiřuje okruh osob, za něž platí pojistné stát, ale jen o část vysokoškolských studentů starších 26 let. Jedná se pouze o tzv. doktorandy. Nově bude stát platit zdravotní pojištění za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v ČR ve standardní době v prezenční formě studia.

Nesmí ovšem zároveň být osobami samostatně výdělečně činnými nebo zaměstnanci (včetně "nadlimitní" výdělečné činnosti na DPP nebo DPČ).

Před novelizací zákona o státní sociální podpoře všichni studenti nad 26 let nespadali do zákonem definované kategorie "nezaopatřené děti", kdy platí pojistné na zdravotní pojištění stát. Doktorandi však své studium většinou do 26 let nestihli dokončit a museli si tedy platit pojistné na zdravotní pojištění jako osoby bez zdanitelných příjmů (pokud za ně neplatil pojistné stát z jiného důvodu, nebo nebyli výdělečně činní, ať už jako OSVČ nebo zaměstnanci).

Studenti samozřejmě musí být v uvedené kategorii u své zdravotní pojišťovny přihlášeni. Povinnost oznámit zdravotní pojišťovně nárok na zařazení do této kategorie státních pojištěnců má pojištěnec sám, a to do osmi dnů. Musí doložit studium potvrzením ze školy a vyplnit tiskopis Přihláška a evidenční list pojištěnce. V tiskopisu je třeba zaškrtnout jako kategorii pojištěnce (v části 4) "Plátcem pojistného je stát" a vyznačit písmeno D (Osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu). Oznamovací povinnost můžete splnit na kterékoli naší pobočce, nebo můžete vyplněný tiskopis spolu s dokladem o studiu zaslat poštou.

Ostatní studenti nadále nemají od 26 let nárok platbu pojistného státem. Stát za ně přestane platit pojistné, neboť za "nezaopatřené dítě" je jinak podle zákona o státní sociální podpoře považováno dítě do ukončení povinné školní docházky a poté do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo se nemůže připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc, případně je neschopno z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Za dobu studia se bude považovat také kalendářní měsíc, v němž doktorandi uvedené studium ukončili.

Mgr. Oldřich Tichý
vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí

Budu odcházet do starobního důchodu. Rád bych věděl, od kdy za mě platí zdravotní pojištění stát a zda mám vůči zdravotní pojišťovně nějakou povinnost.

Odchodem do důchodu se dostanete do kategorie tzv. státních pojištěnců, což znamená, že za vás bude platit pojistné na zdravotní pojištění stát. Poživatelé důchodu z důchodového pojištění patří mezi státní pojištěnce podle § 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to ode dne přiznání důchodu. Státními pojištěnci jsou i v měsících, kdy jim podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží.

Z vašeho dotazu vyvozujeme, že jste zaměstnán a své zaměstnání hodláte zároveň s odchodem do důchodu ukončit. Pojistné na zdravotní pojištění tedy pak platit nebudete. Zdravotní pojišťovně však musí být oznámeno, že máte nárok na zařazení do kategorie státních pojištěnců. Tato povinnost musí být splněna do osmi dnů od vzniku oznamované skutečnosti, tedy ode dne přiznání důchodu.

Pojištěnec, kterému vznikl nárok na zařazení mezi osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, má vždy povinnost tuto skutečnost své zdravotní pojišťovně oznámit a doložit. Za svého zaměstnance sice toto oznámení provádí zaměstnavatel, ale oznamovací povinnost má i samotný pojištěnec, pokud zaměstnavateli danou skutečnost nesdělil (což jistě u odchodu do důchodu prakticky není možné), nebo pokud zjistí, že zaměstnavatel svoji povinnost nesplnil. A protože to se stát může, měl byste si ověřit, zda je tato povinnost splněna a jste pojišťovnou veden mezi pojištěnci, za které platí pojistné na zdravotní pojištění stát. Dotázat se můžete buď zaměstnavatele, nebo přímo na pojišťovně. Potřebné informace získáte i prostřednictvím našeho informačního centra na telefonním čísle 952 222 222; uživatelé aplikace Moje VZP si však údaje mohou snadno ověřit sami.

K oznámení skutečností rozhodných pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za vás pojistné slouží tiskopis Přihláška a evidenční list pojištěnce. Můžete ho získat při osobní návštěvě pojišťovny, ale také na našich webových stránkách (zde).

Jestliže se rozhodnete pojišťovnu navštívit osobně, vezměte si s sebou osobní doklady a také Rozhodnutí o přiznání starobního důchodu, tedy doklad, ze kterého vyplývá, od kdy vám byl starobní důchod přiznán. S vyplněním formuláře vám naši pracovníci případně pomohou. Můžete využít kteroukoli z poboček VZP – adresy a úřední hodiny najdete na našem webu. Na některé z nich se můžete rovnou objednat on-line na konkrétní den a hodinu a vyhnout se tak zbytečným ztrátám času. Pokud byste se rozhodl zaslat vyplněný formulář poštou, je třeba k němu přiložit kopii Rozhodnutí o přiznání starobního důchodu.

Mgr. Oldřich Tichý
vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí

Jak je to s pojistným u někoho, kdo ve svých 17 letech nic nedělá, odmítá už studovat, ale ani nepracuje a není nahlášený na Úřadu práce? Musí za něj platit zdravotní pojištění rodiče?

Jestliže pojišťovna neregistruje u některého svého pojištěnce žádného "plátce pojistného" (což může být stát, zaměstnavatel, nebo sám pojištěnec jako OSVČ), zařadí ho automaticky do kategorie plátců označované jako "osoby bez zdanitelných příjmů". Takový pojištěnec si musí platit pojistné na zdravotní pojištění sám, a pokud tak nečiní, stává se dlužníkem. Ani v případě, kdy je osobou bez zdanitelných příjmů nezletilý, zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění neukládá zákonným zástupcům povinnost platit za nezletilého pojistné. (Můžeme doplnit, že jiná situace je např. u placení regulačních poplatků, kde zákon o veřejném zdravotním pojištění stanoví, že povinnost je hradit má pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce.)

Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění je pojištěnec povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do osmi dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné, ovšem za osoby s omezenou svéprávností plní tuto povinnost jejich zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník. Pod uváděný širší pojem "osoby s omezenou svéprávností" spadají mj. nezletilí; plné svéprávnosti nabývá člověk dosažením osmnácti let. Z toho vyplývá, že pokud rodiče vědí, že skončily důvody pro platbu pojistného státem, protože jejich 17leté dítě přestalo studovat a není ani registrováno na Úřadu práce, mají to zdravotní pojišťovně oznámit.

Do státní kategorie "nezaopatřené dítě" patří všechny děti do ukončení povinné školní docházky. Pak se toto zařazení vztahuje už jen na toho, kdo se soustavně připravuje na budoucí povolání, případně nemůže studovat ani vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz nebo z důvodu dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu nemůže vykonávat výdělečnou činnost. Horní věkovou hranicí zde je 26 let. Po skončení povinné školní docházky se považuje za nezaopatřené také dítě do 18. roku věku, které je vedeno v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. V popsaném případě nejsou kritéria pro zařazení mezi nezaopatřené děti splněna, a tudíž stát pojistné neplatí.

Za každého pojištěnce však musí být pravidelně měsíčně uhrazeno pojistné na zdravotní pojištění. Pokud ho tedy pojištěnec neplatí z příjmů z výdělečné činnosti a zároveň není důvod pro platbu pojistného státem, je povinen – bez ohledu na to, že je nezletilý – platit si pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů v zákonem stanovené výši. V roce 2018 činí pojistné OBZP částku 1 647 Kč za kalendářní měsíc. Jeho výše se vypočítává z aktuální minimální mzdy. Za dlužnou částku naskakuje penále 0,05 % za každý kalendářní den. Povinnost zaplatit případný dluh na pojistném se ve správním řízení ukládá dané nezletilé osobě (nikoli jejím zákonným zástupcům), a pokud nezaplatí uloženou částku dobrovolně, je možno vést exekuci na její majetek.

Mgr. Oldřich Tichý
vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí

Kolik peněz dostávají praktičtí lékaři od zdravotní pojišťovny jako kapitační platbu za jednoho pacienta?

Výše kapitační platby u praktických lékařů pro dospělé a praktických lékařů pro děti a dorost je dána vyhláškou MZ ČR o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení; pro rok 2017 to byla vyhláška č. 348/2016 Sb, pro rok 2018 je to vyhláška č. 353/2017 Sb. V kapitační platbě je zahrnuta řada výkonů poskytované zdravotní péče, kterou tedy pak lékař při ošetření svého registrovaného pojištěnce nevykazuje pojišťovně k úhradě. Jde např. o cílené a kontrolní vyšetření (preventivní prohlídky se ale vykazují!), injekce, ošetření a převaz menší rány nebo bércového vředu, vyjmutí cizího tělesa z nosu nebo ze zvukovodu, konzultaci rodinnými příslušníky pacienta, administrativní úkony apod.

Základní kapitační sazba se podle rozsahu ordinačních hodin pohybuje od 48 do 54 Kč za měsíc. Základní sazba je stanovena ve výši 54 Kč pro praktické lékaře pro dospělé a praktické lékaře pro děti a dorost, kteří poskytují hrazené služby v rozsahu alespoň 30 ordinačních hodin rozložených do 5 pracovních dnů týdně, přičemž alespoň jeden den v týdnu mají ordinační hodiny prodlouženy do 18 hodin a umožňují pojištěncům objednat se alespoň dva dny v týdnu na pevně stanovenou hodinu. Sazba 50 Kč platí pro praktické lékaře pro dospělé, kteří poskytují hrazené služby v rozsahu alespoň 25 ordinačních hodin rozložených do 5 pracovních dnů týdně, přičemž alespoň jeden den v týdnu mají ordinační hodiny prodlouženy nejméně do 18 hodin. Ostatní praktičtí lékaři pro dospělé (kteří uvedené podmínky nesplňují) mají sazbu ve výši 48 Kč, ostatní praktičtí lékaři pro děti a dorost 50 Kč.

Základní kapitační sazba se pak násobí věkovým koeficientem – indexem, který zohledňuje náročnost péče v jednotlivých věkových skupinách (po pěti letech). Index vyjadřuje poměr nákladů na pojištěnce v dané věkové skupině vůči nákladům na pojištěnce ve věkové skupině 15 až 19 let. Nejvyšší index je u dětí ve věku 0-4 roky (3,97) a u pacientů ve věku nad 85 let (3,40). Například za dítě ve věku do 5 let je tedy kapitační platba 54 (nebo 50) Kč x 3,97. Už za dítě mezi 5 a 10 lety už je ale index výrazně nižší, 1,80. Mezi 20 a 30 lety je pojištěnec pro systém veřejného zdravotního pojištění v průměru nejméně nákladný, a tak je index v těchto dvou věkových skupinách menší než 1 (konkrétně 0,90 a 0,95).

Kapitační sazbu si může praktický lékař pro dospělé navýšit díky tomu, že bude provádět preventivní prohlídky – jestliže je udělá alespoň u 30 % pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny ve věku od 40 do 80 let, kteří jsou u něj registrovaní, navýší se mu kapitační sazba o 0,50 Kč. Dále jsou podporováni praktičtí lékaři pro dospělé a praktičtí lékaři pro děti a dorost, kteří zajišťují poskytování zdravotních služeb v oblastech, kde je jejich zajištění problematické (např. hůře dostupné oblasti, oblasti hranic ČR), a to formou navýšení celkové výše roční úhrady až o 30 %. Kromě toho je dorovnávána kapitační platba lékařům, kteří mají vzhledem ke geografickým podmínkám o alespoň 30 % menší počet registrovaných pacientů, než je celostátní průměr.

Praktičtí lékaři odměňovaní kombinovanou kapitačně-výkonovou platbou vykazují pojišťovně k úhradě jen ty zdravotní výkony, které nejsou zahrnuté do kapitační platby. Vykazují i výkony, které sice do kapitace zahrnuté jsou, ale lékař je provedl u pojištěnců, kteří u něj nejsou registrovaní. Bodová hodnota jednotlivých výkonů je stanovena v seznamu zdravotních výkonů (což je vyhláška MZ ČR) a hodnota bodu je dána výše zmíněnou úhradovou vyhláškou.

Mgr. Oldřich Tichý
vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí

Jak VZP postupuje při vracení částek nad limit doplatků za léky, jde-li o dítě, a kdy je termín jejich splatnosti?

Do limitu započitatelné doplatky na léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění jsou evidovány na tzv. číslo pojištěnce (většinou rodné číslo). Přeplatky nad zákonem stanovený limit jsou tedy určeny vždy tomuto konkrétnímu pojištěnci. Platí to i v případě nezletilého dítěte do 18 let, ačkoli pochopitelně samo doplatky na léky (většinou) neplatí, ale platí je jeho zákonní zástupci.

Při evidenci doplatků vychází VZP z údajů, které získává od lékáren. Informace o přeplatku nad limit je vždy zasílána příslušnému pojištěnci obyčejným (ne doporučeným) dopisem a na jeho adresu uvedenou v registru pojištěnců je zaslána i poštovní poukázka. Tu Česká pošta vyplatí zákonnému zástupci adresáta, pokud doloží, že adresátem je osoba, za kterou je oprávněn jednat jako zákonný zástupce (rodič) nebo opatrovník či poručník. Musí předložit svůj občanský průkaz a rodný list dítěte, případně rozhodnutí soudu apod., nebo ověřené kopie těchto dokladů. Na kterékoliv poště si také rodič může nechat vystavit Průkaz příjemce (zmocněnce), který opravňuje k vyzvedávání zásilek i finančních částek pro nezletilého.

Pojištěnec ale může pojišťovnu požádat o zasílání přeplatků bankovním převodem na číslo svého účtu. Nadlimitní doplatky evidované na nezletilé dítě může VZP zasílat na bankovní účet jeho zákonného zástupce, pokud tento vyplní Žádost o zasílání částek překračujících limit na bankovní účet a předloží potřebné doklady. VZP samozřejmě nemá evidenci zákonných zástupců svých nezletilých klientů, takže je nutné vztah k dítěti doložit. Žádost je možno podat na každé pobočce VZP.

Přeplatek je pojišťovna povinna pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci vrátit do 60 kalendářních dnů po uplynutí čtvrtletí, ve kterém byl limit překročen. Překročení limitu neznamená, že pojištěnec už dál doplatky na léky neplatí. Pojišťovna mu ale v následujících čtvrtletích daného roku zaplacené započitatelné doplatky vrací, opět do 60 dnů po uplynutí každého takového čtvrtletí. Částku, která v kalendářním čtvrtletí nepřesáhla 50 Kč, pojišťovna uhradí do 60 dnů po uplynutí posledního čtvrtletí v kalendářním roce.

Připomínáme, že pro rok 2017 byl limit 2 500 Kč pro pojištěnce do 18 let a nad 65 let, pro všechny ostatní 5 000 Kč. Až s účinností od 1. 1. 2018 jsou roční ochranné limity sníženy na 1 000 Kč u dětí mladších 18 let a u pojištěnců ve věku nad 65 let, resp. na 500 Kč nad 70 let, u ostatních pojištěnců zůstává nastavený na 5 000 Kč.

Přeplatky nad zákonem stanovený limit jsou vždy zasílány automaticky, pojištěnec o ně nemusí žádat, ani nemusí sledovat jejich výši. Výši svých zaplacených doplatků však snadno zjistí v aplikaci Moje VZP, kam se může přihlásit každý dospělý pojištěnec VZP. Může si zde také zřídit tzv. zástupnictví, díky kterému pak bude mít zpřístupněné údaje i o svých nezletilých dětech (případně i dalších blízkých osobách, které mu k tomu dají plnou moc). Zástupnictví je dokonce možno zřídit i v případě, že pojištěncem VZP je jen nezletilé dítě (či jiná zastupovaná osoba) a nikoli žadatel.

Mgr. Oldřich Tichý
vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí