Žádost o snížení zálohy

 20. 2. 2024 | OSVČ

Existují případy, kdy podnikatel nemůže žádat zdravotní pojišťovnu o snížení své zálohy na pojistné, resp. kdy pojišťovna žádosti nevyhoví?

Pokud se na podnikatele, tedy osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ) vztahuje ve zdravotním pojištění povinnost placení záloh na pojistné, pak musí být tyto zálohy placeny ve stanovené výši a pravidelně v určeném termínu. Podnikatel ale může v případě nepříznivého vývoje své ekonomické situace požádat zdravotní pojišťovnu o snížení vyměřené výše zálohy, a pokud žádost splňuje zákonem dané podmínky (viz § 8 odst. 4 zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění), pojišťovna jí vždy vyhoví.

Zdravotní pojišťovna sníží na žádost OSVČ poměrně výši zálohy v případě, že příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, který připadá v průměru na jeden kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti, nejméně však v období tří po sobě jdoucích měsíců, je nejméně o jednu třetinu nižší než příjem připadající v předcházejícím roce v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž alespoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. Žádost je nutné podat tak, aby splňovala zákonem stanovené termíny.

Snížení lze provést na dobu nejdéle do podání dalšího Přehledu, tj. do konce kalendářního měsíce, který předchází měsíci, v němž byl nebo měl být podán Přehled za předcházející kalendářní rok (před novelizací zákona bylo snížení možné jen na 3 měsíce a muselo se případně žádat znovu).

V roce zahájení činnosti podnikatel, pro kterého je jeho samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, platí minimální měsíční zálohu, pokud si ji sám nestanoví vyšší. Žádat o snížení zálohy nemůže, protože nelze porovnávat průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů v běžném roce a v roce předcházejícím. Připomínáme, že zálohu není povinna platit OSVČ, pro kterou je její samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, a OSVČ, za kterou je současně plátcem pojistného i stát.

V následujících letech nemůže podnikatel, na kterého se vztahuje povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, požadovat snížení zálohy, pokud ji platí na základě dosažených výsledků své samostatné výdělečné činnosti jen v minimální výši. Tyto zaplacené zálohy představují minimum pojistného, nesnižují se a ani se nevracejí, a to ani v případě, kdy takový podnikatel vykáže za rozhodné období kalendářního roku ztrátu.