Otázka týdne

Požádal jsem zaměstnavatele o neplacené volno kvůli své plánované delší cestě po Jižní Americe. Jak to bude s platbou zdravotního pojištění? Musím ho platit sám jako osoba bez zdanitelných příjmů?

Po dobu neplaceného volna jste nadále zaměstnancem a zdravotní pojištění za zaměstnance je vždy hrazeno prostřednictvím zaměstnavatele. Pojistné hradí z jedné třetiny zaměstnanec (to je to, co se mu strhává z platu) a ze dvou třetin zaměstnavatel; v některých případech však zákon stanoví odlišný postup – viz dále. Novinkou platnou od začátku roku 2015 je, že se za dny pracovního volna bez náhrady příjmu nepřipočítává poměrná část minimální mzdy.

A kolik bude činit pojistné za dobu neplaceného volna? Vyměřovacím základem pro pojistné zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. To by teoreticky znamenalo, že se neplatí pojistné za dobu pracovního volna, kdy zaměstnanec žádný příjem nemá. Zároveň ale podle zákona platí, že pojistné musí být odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pokud pro zaměstnance povinné minimum platí. Neplatí např. pro zaměstnance, který je zároveň poživatelem důchodu a pojistné za něj platí i stát.

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance za celý kalendářní měsíc je minimální mzda; pojistné činí 13,5 % z ní (k 1. 1. 2017 je min. mzda stanovena na 11 000 Kč a minimální pojistné je 1 485 Kč). Za celé měsíce neplaceného volna musí být tedy za zaměstnance odvedeno pojistné na zdravotní pojištění ve vypočtené minimální výši (částku hradí pouze zaměstnanec). Praktickou stránku věci u dlouhodobějšího neplaceného volna, tedy z čeho vezme zaměstnavatel příslušný obnos, když nebudete mít třeba několik měsíců žádný příjem, si budete muset dohodnout se zaměstnavatelem.

Bude-li trvat pracovní volno pouze po část měsíce a příjem ve zbývající části měsíce dosáhne částky minimálního vyměřovacího základu, bude pojistné uhrazeno pouze z dosaženého příjmu. Pokud by byl dosažený příjem nižší než minimální mzda, musí být zaplaceno pojistné z dosaženého příjmu (podílí se zaměstnavatel i zaměstnanec) plus pojistné vypočtené z rozdílu minimálního a skutečného vyměřovacího základu (hradí pouze zaměstnanec – viz § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.: pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů).

Mgr. Oldřich Tichý
vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí