Přehled o platbě pojistného

Podle § 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění čl. I zákona č. 127/1998 Sb., jsou zaměstnavatelé povinni, současně s platbou pojistného, předávat všem zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou pojištěni jejich zaměstnanci, přehled o platbách pojistného. Pro zasílání formulářů v papírové podobě je zřízena adresa: VZP ČR, P. O. BOX 111, 586 11 Jihlava.

Přehled o platbě pojistného obsahuje:

  • součet vyměřovacích základů jednotlivých zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny. Uvádí se součet vyměřovacích základů, které byly těmto zaměstnancům zúčtovány v daném měsíci, včetně vyměřovacích základů zúčtovaných bývalým zaměstnancům, pojištěným v měsíci zúčtování u příslušné zdravotní pojišťovny;
  • úhrnnou výši pojistného, to je součet jednotlivých částek pojistného vypočteného z výše uvedených vyměřovacích základů;
  • počet zaměstnanců - uvádějí se zde všichni zaměstnanci pojištění v příslušné zdravotní pojišťovně, kterým plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle § 6 zákona o daních z příjmů.  Zahrnují se i ti, kteří měli v daném měsíci nulový vyměřovací základ (nemoc celý měsíc, mateřská dovolená, dosažení maximálního vyměřovacího základu apod.). Má-li zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele více vztahů, ze kterých mu plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle § 6 zákona o daních z příjmů,  zahrnuje se do počtu jen jedenkrát. Do počtů se nezahrnují bývalí zaměstnanci, kterým byl v daném měsíci zúčtován nějaký příjem.

Pojistné, uvedené v přehledu, je pohledávkou zdravotní pojišťovny za plátcem pojistného, a pokud není uhrazeno ve správné výši a včas, je vyměřováno penále.

Postup VZP v případě, kdy zaměstnavatel neodevzdá měsíční přehled

Nesplní-li zaměstnavatel povinnost podat přehled ani na základě písemné výzvy a ve lhůtě určené zdravotní pojišťovnou v této výzvě, může zdravotní pojišťovna stanovit rozhodnutím ve správním řízení "pravděpodobnou výši pojistného". Ve zmíněné písemné výzvě však musí být plátce na tuto možnost upozorněn.

Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází zdravotní pojišťovna z údajů a pomůcek, které má k dispozici, nebo které si opatří. Základní pomůckou pro stanovení takové výše bude jistě počet zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, což je údaj, který zdravotní pojišťovna získává na základě zákonné povinnosti zaměstnavatele, nebo jej může získat od pojištěnců samotných, případně ve zvláštních případech od úřadu práce, či jinak. Další pomůckou může být výše průměrné mzdy v regionu a v daném odvětví, což je údaj, který zveřejňuje ČSÚ. Nelze-li pro nedostatek podkladů stanovit pravděpodobnou výši pojistného zaměstnance, má se pro účely jejího stanovení za to, že měsíčním příjmem je částka 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém příslušná zdravotní pojišťovna stanoví pravděpodobnou výši pojistného. Všeobecný vyměřovací základ zhruba odpovídá průměrné mzdě zaměstnanců.

Stanovení pravděpodobné výše pojistného nic nemění na povinnosti zaměstnavatele podat přehled. Po nabytí právní moci rozhodnutí se výše pravděpodobného pojistného stává pohledávkou zdravotní pojišťovny za zaměstnavatelem a pokud nebyla uhrazena ve stanovené výši do dne splatnosti pojistného, vypočítává se od následujícího dne penále v zákonem stanovené výši.

Penále z pravděpodobné výše pojistného se počítá až do dne odevzdání přehledu. Pokud se následně zjistí, že pravděpodobná výše pojistného byla stanovena vyšší, než odpovídá předloženému přehledu, na vypočteném penále z pravděpodobné výše se nic nemění. Pokud však naopak bylo pravděpodobné pojistné stanoveno nižší, než odpovídá předloženému přehledu, musí plátce doplatit jak dluh na pojistném, tak na penále.