Předpokládáme, že se ptáte na osoby samostatně výdělečně činné, protože zaměstnanci (prostřednictvím svého zaměstnavatele) samozřejmě každý měsíc platí pojistné na zdravotní pojištění vypočtené z jejich příjmů, stejně jako ho platí osoby bez zdanitelných příjmů v zákonem dané výši. Forma měsíčních záloh na pojistné a poté doplatku pojistného po podání ročního přehledu se týká OSVČ.

Měsíční zálohy na pojistné neplatí ty OSVČ, které jsou zároveň zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejich příjmů. Takováto osoba zaplatí pojistné do osmi dnů po dni, ve kterém byl (popřípadě měl být) podán přehled o výši daňového základu za kalendářní rok, za který se pojistné platí.

Jen v prvním kalendářním roce po zahájení činnosti neplatí měsíční zálohy ta OSVČ, která zároveň patří do některé z kategorií státních pojištěnců (důchodce, student atd.). Pojistné za první kalendářní rok své činnosti zaplatí do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled  o výši daňového základu za daný kalendářní rok. V letech následujících už je tato OSVČ ale povinna zálohy platit, a to ve výši vypočtené v přehledu (díky souběhu se státní kategorií se na ni jen nevztahuje povinnost dodržet minimální vyměřovací základ).

Připomínáme, že jinak je OSVČ, která zahájila výdělečnou činnost v průběhu roku, povinna od začátku platit měsíční zálohy na pojistné vypočtené jako 13,5 % z minimálního vyměřovacího základu. V následujících letech pak platí zálohy vypočtené ze svého dosaženého vyměřovacího základu, nejméně ovšem z minimálního vyměřovacího základu, pokud je povinna ho dodržet.

Třetí případ, kdy se během roku neplatí zálohy, nastává v situaci, že je OSVČ celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Přerušení plateb je ale třeba pojišťovně oznámit a doložit, aby OSVČ měla evidenci svých plateb v pořádku. V řadě případů však takoví podnikatelé nechávají platby záloh probíhat a uplatňují až nárok na snížení minimálního vyměřovacího základu při ročním vyúčtování. Na snížení má ale OSVČ nárok pouze v případech, kdy byla po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské.