Otázka týdne

Kdo neplatí měsíční zálohy na pojistné?

Předpokládáme, že se ptáte na osoby samostatně výdělečně činné, protože zaměstnanci (prostřednictvím svého zaměstnavatele) samozřejmě každý měsíc platí pojistné na zdravotní pojištění vypočtené z jejich příjmů, stejně jako ho platí osoby bez zdanitelných příjmů v zákonem dané výši. Forma měsíčních záloh na pojistné a poté doplatku pojistného po podání ročního přehledu se týká OSVČ.

Měsíční zálohy na pojistné neplatí ty OSVČ, které jsou zároveň zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejich příjmů. Takováto osoba zaplatí pojistné do osmi dnů po dni, ve kterém byl (popřípadě měl být) podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se pojistné platí.

Jen v prvním kalendářním roce po zahájení činnosti neplatí měsíční zálohy ta OSVČ, která zároveň patří do některé z kategorií státních pojištěnců (důchodce, student atd.). Pojistné za první kalendářní rok své činnosti zaplatí do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích za daný kalendářní rok. V letech následujících už je tato OSVČ ale povinna zálohy platit, a to ve výši vypočtené v přehledu (díky souběhu se státní kategorií se na ni jen nevztahuje povinnost dodržet minimální vyměřovací základ).

Připomínáme, že jinak je OSVČ, která zahájila výdělečnou činnost v průběhu roku, povinna od začátku platit měsíční zálohy na pojistné vypočtené jako 13,5 % z minimálního vyměřovacího základu. V následujících letech pak platí zálohy vypočtené ze svého dosaženého vyměřovacího základu, nejméně ovšem z minimálního vyměřovacího základu, pokud je povinna ho dodržet.

Třetí případ, kdy se během roku neplatí zálohy, nastává v situaci, že je OSVČ celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Přerušení plateb je ale třeba pojišťovně oznámit a doložit, aby OSVČ měla evidenci svých plateb v pořádku. V řadě případů však takoví podnikatelé nechávají platby záloh probíhat a uplatňují až nárok na snížení minimálního vyměřovacího základu při ročním vyúčtování. Na snížení má ale OSVČ nárok pouze v případech, kdy byla po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské.