Dluh na zálohách u OSVČ při vedlejší činnosti

 21. 10. 2019 | OSVČ

Nikdy jsem jako OSVČ neplatila zálohy, ale až částku vypočtenou v Přehledu za uplynulý rok, protože mám samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší při zaměstnání. Jak je možné, že mi teď přišlo upozornění, že za uplynulý měsíc dlužím zálohu?

Toto upozornění na nezaplacené pojistné pojišťovna již několik let automaticky rozesílá svým klientům ve chvíli, kdy jejich dluh dosáhne určité hranice – v současné době je to už od 100 korun. Díky tomu se mohou buď úplně vyhnout penále, nebo alespoň předejít jeho nárůstu. V rámci této „služby pro roztržité klienty“ jsou oslovováni ti, kdo dluží jen krátkodobě, a lze předpokládat, že jen zapomněli pojistné uhradit. Někdy si také plátce pojistného neuvědomí, že v důsledku své změněné situace je povinen začít pojistné hradit.

Při souběhu, kde je hlavním zdrojem příjmů zaměstnání (nikoli podnikání), neplatí OSVČ zálohy a nevztahuje se na ni ani minimální vyměřovací základ, pokud je v zaměstnání odvedeno pojistné ve výši minima stanoveného pro zaměstnance. Je ale třeba pamatovat na to, že tyto výhody, které ze souběhu kategorií OSVČ + zaměstnanec plynou, neplatí automaticky po celou dobu „od Přehledu do Přehledu“. Stačí totiž i krátký výpadek zaměstnání, a jako OSVČ musíte za daný měsíc zálohu uhradit, a to alespoň ve výši minima stanoveného pro OSVČ (nebo ve výši vypočtené v Přehledu za předchozí rok, je-li tato částka vyšší než minimum).

Povinnost hradit zálohy na pojistné neplatí jen v měsících, ve kterých OSVČ byla současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost nebyla hlavním zdrojem jejích příjmů. Pro určení, co je hlavním a co vedlejším zdrojem příjmu, není přitom směrodatné prosté porovnání výše příjmů ze zaměstnání s příjmy ze samostatné výdělečné činnosti – rozhodující je písemné prohlášení, které jako OSVČ učiníte při zahájení činnosti a pak vždy v podávaném Přehledu za uplynulý kalendářní rok. Jakmile ale přestanete být zaměstnancem, stane se automaticky vaše výdělečná činnost vaším jediným (hlavním) zdrojem příjmu a vy musíte začít platit zálohy.

Podobné je to s platbou minima. Minimální vyměřovací základ se na vás jako OSVČ nevztahuje, pokud jste po celý kalendářní měsíc současně vedle samostatné výdělečné činnosti zaměstnancem a je za vás odvedeno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance. Jinak jste povinna zaplatit zálohu ve výši minima stanoveného pro OSVČ.

Kdybyste tedy v některém měsíci vypadla ze souběhu „OSVČ vedlejší + zaměstnání“ (typicky tím, že ztratíte zaměstnání, byť i jen na část měsíce), musíte zaplatit jako OSVČ za příslušný měsíc zálohu vypočtenou v Přehledu za předchozí rok, resp. alespoň ve výši minima. Zaměstnavatel se při ukončení vašeho pracovního poměru odhlásí u vaší pojišťovny z platby pojistného za vás, což informační systém pojišťovny ihned zaznamená. Nový zaměstnavatel se pak k pojištění za vás přihlásí dnem vašeho nástupu do zaměstnání. Mezi tím jste ale „jen OSVČ“, se všemi běžnými povinnostmi, včetně povinnosti platit zálohy.