Otázka týdne

Co jsou to odpočty u pojistného na zdravotní pojištění a na koho se vztahují?

Takzvané odpočty se týkají jen osob, kterým je přiznán invalidní důchod (tj. platí za ně pojistné stát) a zároveň jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců.

Odpočet znamená, že se z vyměřovacího základu pro výpočet pojistného u takového zaměstnance odečte částka, která je vyměřovacím základem pro pojistné hrazené státem. Za daného zaměstnance se tedy neodvádí pojistné vypočtené ze skutečně dosažené mzdy/platu. Vyměřovacím základem je jen částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát. Odpočet může být uplatněn i v případě, kdy skutečnosti, které jsou podmínkou pro jeho přiznání, netrvají po celý kalendářní měsíc.

Od 1. 1. 2021 se vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem zvýšil na 13 088 Kč. Výše tohoto vyměřovacího základu je od 1. 1. 2021 používána pro odpočet u osob, kterým je přiznán invalidní důchod a které pracují u zaměstnavatele, který má v řadách svých zaměstnanců více než 50 % invalidních důchodců. Můžeme připomenout, že výpočet a odvod pojistného za zaměstnance provádí zaměstnavatel; pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Odpočet ve výši 13 088 Kč se tedy uplatňuje od platby pojistného za leden 2021, odváděné v únoru.

Dříve měli nárok na odpočet všichni zaměstnanci (a také osoby samostatně výdělečně činné), za které byl současně plátcem pojistného stát. V roce 2004 byly odpočty zrušeny a od roku 2005, po další změně zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, má na odpočet nárok jen uvedená skupina pojištěnců.

Ostatní nemají při souběhu zaměstnanec + státní pojištěnec (resp. OSVČ + státní pojištěnec) nárok na odpočet, ale nejsou povinni dodržet minimální vyměřovací základ zaměstnance (resp. minimální vyměřovací základ OSVČ). U OSVČ musí souběh trvat po celé rozhodné období, tj. po celý kalendářní měsíc, za který se pojistné platí. U zaměstnanců musí být minimální vyměřovací základ dodržen pouze v té části měsíce, kdy zaměstnanec nebyl v kategorii státních pojištěnců. Minimální vyměřovací základ se pak sníží v poměru počtu kalendářních dní o dobu, kdy zaměstnanec byl osobou, za kterou platí pojistné i stát. V tom případě se ale jedná o snížení vyměřovacího základu na poměrnou část, nikoli o odpočet.

Vlastimil Sršeň
tiskový mluvčí