Chci, aby VZP pacientům doporučovala lékaře či nemocnici, kde se nejlépe léčí, plánuje nový ředitel.

Šéfem jedné z nejmocnějších institucí v zemi, Všeobecné zdravotní pojišťovny, se stal Zdeněk Kabátek v době, kdy vrcholila nervozita, zda bude od Nového roku zajištěna akutní lůžková péče pro pacienty.
Loňský rok se měl totiž nést ve znamení efektivnější sítě nemocnic. Ty však často na nové podmínky pojišťoven odmítaly přistupovat. Po dohodě s představiteli asociace krajů a jejich nemocnic, hejtmany Michalem Haškem a Jiřím Běhounkem, se ale situace výrazně zklidnila. „Jednání byla obtížná, ale těsně před Vánoci jsme se shodli na tom, že je povinností obou stran dosáhnout pozitivního výsledku. Vtělili jsme dohodu do memorand,“ popisuje šéf VZP. Nyní již jsou smlouvy s nemocnicemi z velké části uzavřené.

* Představitelé nemocnic dávali loni najevo, že podmínky, které rozhodují o tom, jakou podobu bude mít další spolupráce, nejsou průhledné. Zveřejníte smlouvy včetně dodatků?

Mám rád, když se věci řeší transparentně, ale zase to musí mít určitou míru. Publikace smluv je poměrně složitou oblastí. Poskytovatele je nutné rozdělit na dvě skupiny: právnické a fyzické osoby. Spolupracujeme s řadou praktických lékařů, ambulantních specialistů, kteří dělají sami na sebe. U nich je zveřejňování smluv problematické s ohledem na ochranu osobních údajů. Nevím, jestli je korektní, aby kupříkladu lékař na malém městě musel odkrýt sousedům své karty. U právnických osob, což jsou zejména nemocnice, je situace jednodušší. Přesto z analýzy, již jsem si nechal zpracovat, vyplývá, že zveřejnění je opět právně komplikované. Některé dodatky totiž obsahují řadu údajů o zaměstnancích a mohli bychom narazit na zákon o ochraně osobních údajů. U úhradových dodatků si zase nejsme jisti, zda bychom neporušovali obchodní tajemství. Mým cílem je smlouvy zveřejnit, ale za podmínky, že to bude férové k poskytovatelům a z právního hlediska bezpečné pro pojišťovnu. Letos proto obešleme naše základní partnerské nemocnice a požádáme je o jejich stanovisko. Chceme si udělat analýzu, jak dalece jsou ochotni v této věci zajít. Pokud budou souhlasit se zveřejněním své smlouvy, vytvoříme technické prostředí, abychom ji mohli publikovat.

* Po skončení celé zeštíhlovací akce s nemocnicemi si nejsem jistá, jestli se něco reálně stalo. Je ale možné během jednoho roku změnit celou síť?

Není. Možná to někdo neuslyší rád, ale není. Přesto k jisté restrukturalizaci došlo. Z 54 tisíc lůžek v roce 2010 máme dnes 49 tisíc. To je pokles o osm procent. Samotné snížení počtu lůžek ale nebylo hlavním cílem. Tím mělo být to, aby si ředitelé nemocnic uvědomili, že není možné provozovat zdravotnické zařízení, které funguje ekonomicky nereálně. Pro obě strany je to drahé a nemá to smysl.

* Myslíte, že si to někteří poskytovatelé uvědomili?

Ano. Memorandum podepsané s hejtmany, kteří zodpovídají za zdravotní péči ve svém kraji, obsahuje oboustranný závazek, že budeme jednat o tom, jak dospět k efektivní restrukturalizaci péče. Garantovali jsme jim, že se nemusejí obávat, že přijdou o peníze, pokud někde část péče ukrojí, což ale vyvolá vyšší náklady ve vedlejší nemocnici. Jsme připraveni v kraji peníze nechat. Pro hejtmany je to záruka, že mohou přistupovat k restrukturalizaci péče velmi efektivně. A pro nás zase garance, že se restrukturalizace opravdu odehraje. Efektivní síť musí být zájmem všech stran a jednání nemůže probíhat silově ať už od pojišťoven, či z ministerstva. Nicméně u většiny nemocnic jsou již dlouhodobé dohody uzavřeny a platí. Tam, kde máme spor, uzavíráme smlouvy na rok a půl, aby si obě strany vytvořily prostor pro jednání.

* Celé dohadování ale vypadalo, jako by si nemocnice a pojišťovny neuvědomovaly, že tu nejsou jen pro sebe, nýbrž že v centru zájmu má být pacient. Nemělo by být výsledkem této akce kvalitativní hodnocení nemocnic či jednotlivých klinik, aby měl pacient vždy jistotu, že je ve správných rukou?

Začnu od konce. Jedním z mých cílů, možná příliš ambiciózních, je, aby pojišťovna převzala roli průvodce klienta zdravotním systémem. Když se vaší babičce stane úraz, aby pojišťovna aktivně radila, kam se má jít léčit. Aby se stala důvěryhodným partnerem, když budete hledat kvalitní, dostupné a bezpečné zdravotnické zařízení. Je pravda, že pro potřeby smluvního vyjednávání jsme zpracovali systém hodnocení kvality poskytovatelů. Je poměrně rozsáhlý, obsahuje různé parametry, jimiž posuzujeme akutní lůžkovou péči. Můžeme tlačit na partnery, aby je naplňovali, abychom s nimi dojednali potřebný objem služeb. Ale zveřejňování těchto dat ve formě nějakých žebříčků kvality je problematické. Nevím, jak dalece lze tyto indikátory validovat, aby byly skutečně objektivní. Například jedna sada informací vypovídá o nákladovosti péče. To je ale pro pacienta zbytečná informace. Nedávno jsme se dohodli s předsedou ambulantních specialistů Zorjanem Jojkem, že budeme spolupracovat na podobném projektu a během roku vytvoříme seznam, který bude popisovat kvalitu jejich péče. Přestože se hodnocením kvality poskytované péče zabýváme, nejsem schopen nyní slíbit, že za půl roku vyvěsíme nějaký žebříček. Rozhodně bych nechtěl nikoho poškodit tím, že zveřejním nějaké parametry, které nebudou vypovídající.

* Lze přece ale zveřejňovat třeba informace o počtu stejných výkonů na principu Bati, počtu překladů do a z konkrétní nemocnice, které vypovídají o tom, jak dalece si umí poradit se složitým případem...

Ano, překlady jsou zajímavým údajem, který o něčem vypovídá. Je ale jen jedním z mnoha. Nechci s vámi polemizovat, zda kvalitu hodnotit. Určitě se budeme zabývat tím, jak tyto údaje publikovat. Ale až v okamžiku, kdy si budeme jisti, že někoho neoprávněně nepoškodíme tím, že krok uděláme zbrkle, populisticky a neuváženě.

* Máte už spočítáno, jak dopadl loňský rok?

Ještě nejsou výsledky úplné, ale budeme zřejmě v deficitu kolem 3,5 miliardy korun. Propad je způsoben především nerovnováhou mezi příjmy a výdaji v systému. Což znamená, že ke konci prosince jsme byli vůči našim partnerům asi 700 milionů korun po lhůtách splatnosti, začátkem ledna to bylo již ke třem miliardám. Snažíme se přijímat opatření, abychom tento negativní stav odstranili. Troufám si říci, že do konce ledna bude tato situace vyřešena a budeme ve splatnosti. Máme totiž schválenou předsunutou platbu za státní pojištěnce, čímž by se mělo naše cash flow vyrovnat.

* Ve zdravotně pojistném plánu na letošní rok je nastaven propad výdajů za zdravotní služby v řádu několika miliard. Znamená to, že budete omezovat léčbu pacientů?

Plán je sestaven na stránce příjmové s ohledem na předpokládaný vývoj české ekonomiky. Výdajová stránka je postavena restriktivně se zhruba čtyřprocentním snížením. Snažíme se vyjednávat s jednotlivými segmenty poskytovatelů takové řešení, aby byl dopad na pojištěnce co nejmenší. Nebude to jednoduché. U ambulantních specialistů a praktiků k poklesu nedochází, největší restrikce je u akutních lůžkových zařízení. Je možné hledat ještě rezervy uvnitř systému, v nákladech poskytovatelů, což se týká větších nemocnic. Snažíme se o individuální přístup při uzavírání smluv na tento rok.

* Není žádným tajemstvím, že VZP platí nemocnicím za jejich služby výrazně více než ostatní pojišťovny. Pomáhá vám letošní úhradová vyhláška, která více sbližuje úroveň jednotkových sazeb, abyste úhrady snížili?

Historické nastavení individuální sazby způsobuje, že platíme za stejnou službu, chcete-li stejný produkt, vyšší částku než oborové zdravotní pojišťovny. Je to naprosto ojedinělé znevýhodnění jednoho účastníka trhu. Bojovali jsme za to, aby v úhradové vyhlášce, která obsahuje sblížení sazeb na úrovni padesáti procent, bylo sjednocování ještě o několik desítek procent razantnější. S touto připomínkou jsme ale neuspěli. Chápu, že ministerstvo zdravotnictví přistupuje ke zpracování vyhlášky korektně a že se snaží zapracovat připomínky ze všech segmentů. Ale výsledek vnímám jako velké negativum. Akceptace našeho požadavku by znamenala, že zdravotnictví jako celek nebude vyžadovat žádné další peníze, ale přerozdělí ty stávající férovějším způsobem mezi jednotlivé pojišťovny. Vidíme ale i další příležitosti pro vyvážení systému v legislativních opatřeních. Na přípravách změn, které by mohly vést k větší stabilitě, spolupracujeme s ministerstvem zdravotnictví.

* Co tím myslíte?

Například v oblasti zdravotnických prostředků či léků, kde bychom mohli snížit nákladové ceny pomocí aukcí. Dalším bodem je rozšíření parametrů pro přerozdělování pojistného o nákladné diagnózy.

* Aukce na léky jsou umožněny již rok. Dosud ale žádná pojišťovna takovou soutěž neiniciovala. Opravdu se na ni chystáte?

Budu v tom aktivní. Projednám s ministerstvem, jakým způsobem tento záměr realizovat. Je to pro mě zásadní.

* Do pozice šéfa VZP jste nastupoval za poměrně bouřlivé politické situace. Asi se úplně nevyhnete podezření, že jste byl vybrán jakožto člověk bývalého šéfa správní rady Marka Šnajdra...

S panem kolegou Šnajdrem jsem se potkal v roce 2006 na ministerstvu zdravotnictví, kdy byl v roli náměstka mým šéfem. Považuji jej za inteligentního a zkušeného člověka, zejména v oblasti ekonomiky zdravotnictví. Pozici šéfa VZP jsem přijal z jediného důvodu: je to pro mě velká výzva a také zodpovědnost. Rád bych, aby se pojišťovna ekonomicky stabilizovala, aby byla funkční, abychom nastavili standardní principy fungování, přátelskou firemní kulturu a vytvořili přívětivý obraz pojišťovny pro její partnery. Mezi ně počítám jak klienty pojišťovny, tak poskytovatele zdravotních služeb.

* Vůči komu cítíte primární zodpovědnost?

Jednoznačně vůči našim pojištěncům. Jsem si vědom, že jsem odpovědný správní radě, ale mým cílem je, aby pošramocená pověst VZP byla vylepšena. I když to půjde pomalu. Ta trochu negativní tvář může být změněna jenom tak, že se začneme chovat jinak, že naše partnery přesvědčíme, že myslíme naše slova vážně. Chtěli bychom, aby pro ně VZP byla seriózním a férovým partnerem. Aby u ní chtěli být lidé pojištěni, protože jim přináší něco navíc. Větší míru jistoty než oborové pojišťovny.

* A co chcete ve fungování VZP změnit jako první?

Chtěl bych najít nový model řízení společnosti, aby byl přehledný, čitelný, týmový, aby všichni kolegové z užšího vedení měli jasně vymezené kompetence a odpovědnost. Abychom se shodli na strategii a na fungování jednotlivých úseků. Veškeré kroky, které povedou k zásadním změnám v organizační struktuře, ale musí schválit správní rada.

* Chystáte nějakou personální rošádu ve vedení?

Nepřišel jsem, abych za každou cenu dělal personální změny. Během klidnějšího vánočního období jsem se pokusil analyzovat způsob fungování jednotlivých úseků a vztahy mezi nimi, posoudit výsledky jednotlivých kolegů z managementu. A došel jsem k závěru, že chci nejprve dělat změny systémové, například v obchodních vztazích, právních agendách. Samozřejmě to přinese dílčí personální změny, ale bylo by neslušné přes média informovat o detailech. Zvlášť dokud to nebude schváleno správní radou.

* Měla by být organizační struktura plošší a zároveň posíleny kompetence regionálních šéfů?

Regiony sice nemají samostatnou právní subjektivitu, to znamená, že jejich ředitelé nejsou statutárními zástupci. Domnívám se ale, že musejí mít vymezeny pravomoci a za svá rozhodnutí nést odpovědnost. Zásadní strategická rozhodnutí ale musejí vždy koordinovat s ústředím. Také si dovedu představit centralizaci některých agend. V nejbližších měsících se chystám tuto představu naplnit.

* Jak naložíte dál se společností IZIP?

Přetrvává smlouva na provozování portálu. Projekt IZIP svého času nabízel něco nového, dnes je strašákem. Já k tomu přistupuji zcela pragmaticky, a to po stránce ekonomické. Musím nalézt řešení, které bude nejvýhodnější pro VZP. Jako její ředitel mám od správní rady úkol zabývat se dalším postupem při majetkovém vyrovnání se společností IZIP. Variant je několik a já je posuzuji z hlediska, jaké vyvolají náklady a přínosy pro pojišťovnu. A pak po stránce právní. Protože rozhodnutí může být zpochybněno a může mít právní dopady. Nedisponuji nyní informacemi v takovém rozsahu, abych dokázal rozhodnout, jaký postup je správný. Žádná varianta zatím není vyloučena.

* To už se ale přece mělo rozhodnout loni.

Ono se to řešilo a vyplynuly čtyři varianty, které se liší mírou provázanosti obou firem. Asi by bylo nyní nekorektní hovořit o tom, jaké ty varianty jsou, protože jsme se na ani jedné zatím neshodli. Na jednání správní rady zpracuji materiál, v němž jednotlivé varianty popíši a zároveň deklaruji můj pohled na věc. Záleží ale na rozhodnutí správní rady, kterou cestou se vydáme.

* Dalším zděděným problémem je informační systém, který za dvě miliardy korun dodala společnost Hewlett-Packard a s jehož funkčností byly a možná ještě jsou velké problémy. Jaké vyvodíte důsledky?

Nechal jsem si vytáhnout zásadní údaje o spolupráci s dodavatelem informačního systému. Nechci hodnotit, zda zhruba desetiměsíční zpoždění bylo na straně VZP, či dodavatele, ale myslím si, že při realizaci takto velkého projektu je třeba nastavit konkrétnější pravidla hry. Pojišťovna skutečně ne zcela efektivně využila svého postavení silného obchodního partnera. Pokud máme dále spolupracovat, musíme si jasně nastavit pravidla hry a pojišťovna je tím, kdo je objednavatelem a bude hrát první housle. Platí to pro všechny obchodnězávazkové vztahy VZP. Domnívám se, že je tak významným klientem ve všech oblastech, IT nevyjímaje, že musí mít zcela exkluzivní podmínky.

* Závěry nedávné ministerské kontroly ve VZP ukazují na nedostatky při realizaci veřejných zakázek a podezření na možná pochybení. Na to jste reagoval pozastavením všech soutěží. Už víte, co bude dál?

Jestli byl porušen zákon, musí posoudit antimonopolní úřad. Po prostudování protokolu jsem ale došel k závěru, že je nutné změnit pohled na zadávání zakázek, zejména těch malého rozsahu, kde byla určitá roztříštěnost v postupech. Pozastavil jsem výběrová řízení vyjma zakázek nezbytných pro provoz, což jsou různé IT služby vedoucí k úpravám systému nebo soutěž na dodávku stravenek. Základem je právě změna organizační struktury, jejímž cílem je centralizovat právní agendy včetně veřejných zakázek do jednoho silného úseku. Chci, aby zde vznikl odborný útvar, který bude odpovědný za administraci veřejných zakázek a tuto činnost bude zajišťovat jako servisní pro všechny úseky VZP. Tím se jednoznačně zpřehlední systém zadávání zakázek v pojišťovně.

* Tím se ale osoba, která tento útvar povede, stane nesmírně mocnou...

Uvědomuji si. Právě proto, že je to citlivá záležitost, chci, aby byl pro ni vytvořen odborný útvar. Bude podléhat náměstkovi, který bude další kontrolní instancí, nikoli konkrétnímu řediteli. Útvar ponese odpovědnost za realizaci zadávacího řízení. Za zadávací dokumentaci bude odpovídat věcně příslušný odbor. Nabídky budou samozřejmě posuzovat nezávislé komise. Musejí platit i další pravidla, jež se nám osvědčila na ministerstvu, jako je maximální otevřenost a informovanost, orientace na cenu, na maximální účast uchazečů. Pokud to bude efektivní, mohou se zakázky dělit, aby se výběru mohlo účastnit více menších firem.

***

Zdeněk Kabátek (43) • Původním povoláním je technik. Profesní dráhu zahájil jako technický pracovník a poté projektový manažer ve společnosti ČEZ – elektrárně Temelín. • Poté působil v nemocnici v Písku jako vedoucí technicko-provozního úseku, později se stal členem představenstva. • Znalosti a zkušenosti z oblasti zdravotnictví získal i v rámci své činnosti v privátní sféře, kde se zabýval inženýrsko-investorskou činností. • Od roku 2006 byl nejprve vrchním ředitelem pro přímo řízené organizace a poté vrchním ředitelem pro ekonomiku Ministerstva zdravotnictví ČR. • Byl také členem správní rady Oborové zdravotní pojišťovny. • Je ženatý a má dvě děti. Mezi jeho koníčky patří jízda na motorce a lyžování.

Příběh instituce

Historie v duchu telenovely

Všeobecná zdravotní pojišťovna letos v lednu již oslavila jedenadvacáté narozeniny. Počátkem devadesátých let se vláda rozhodla, že dá ve veřejném zdravotním pojištění přednost pojišťovenskému systému před národní zdravotní službou, již provozuje například Velká Británie. Z monopolu se tak VZP mohla radovat jen malou chvíli. Její konkurentky, z nichž část funguje dosud, jí na paty začaly šlapat už na podzim roku 1992. Přesto si udržela dominantní postavení na trhu a jakožto jedna z nejsilnějších českých institucí, jíž ročně proteče na 150 miliard korun z vybraného pojistného, silný vliv na podobu českého zdravotnictví a zároveň neoddiskutovatelný punc jednoho z politicky nejexponovanějších postů. O místo v třicetičlenné správní radě složené převážně z politiků je rvačka a podobně lákavá je i pozice v dozorčí radě. I proto zřejmě současný ministr zdravotnictví Leoš Heger tak narazil, když se pokusil prosadit nový zákon o zdravotních pojišťovnách, jehož jedním z cílů bylo alespoň částečné odpolitizování VZP. Lídr trhu se sice ještě nemůže chlubit příliš dlouhou tradicí, v jeho minulosti ale najdeme snad všechny prvky telenovely. Intriky, sňatky, boje o moc, korupci, pády do propasti i bohaté vzestupy, a dokonce i rozvod. To když se dělila republika. Zvláště v posledních letech VZP utrpěla několik šrámů na pověsti, což se projevuje úbytkem klientů, a jak tvrdí její představitelé, hlavně těch zdravějších a výdělečných. Aktuálně stojedenáctka ovládá necelé tři pětiny trhu. To je bezmála 6,1 milionu lidí, z nichž přes 59 procent patří do kategorie státních pojištěnců neboli důchodců, dětí, nezaměstnaných či žen na mateřské dovolené.

Do největší finanční krize, která vyústila zavedením nucené správy, se dostala VZP v listopadu 2005. O půl roku později skončila instalováním Pavla Horáka do čela pojišťovny. Čtrnáctimiliardový dluh z velké části zažehnal stát, který zvedl odvody za státní pojištěnce a poskytl VZP i další peníze. Přísná regulace výdajů na zdravotní péči, již prosadil tehdejší ministr David Rath, který nyní čelí obvinění z korupčních praktik, a rostoucí ekonomika státu v následujících letech naplnily pokladnu pojišťovny. V té době se již ale také poprvé zpochybňovala výhodnost spolupráce pojišťovny se společností IZIP, dodavatelem internetových zdravotních knížek. Cílem projektu měly být mimo jiné úspory peněz vydávaných za zbytečné či duplicitní zdravotní výkony. Loni jej ale ministr Heger, který byl víceméně od počátku svého vládnutí v křížku s vedením pojišťovny, definitivně ukončil. V pilotním testování totiž vyšlo najevo, že projekt IZIP nefunguje. VZP přitom za něj zaplatila více než dvě miliardy korun. Pojišťovna se mezitím v důsledku recese začala opět dostávat do problémů s financemi, s nimiž se dosud nevyrovnala. Důležitou roli VZP sehrála i v podzimním politickém dramatu, kdy šestice poslanců ODS odmítala hlasovat pro zvýšení sazeb DPH. Polovina z nich totiž figuruje ve správních orgánech pojišťovny. Situace nakonec vyústila v odvolání Marka Šnajdra z čela správní rady a Pavla Horáka z funkce generála. Toho nahradil právě Zdeněk Kabátek z ministerského postu vrchního ředitele pro ekonomiku.

Autor: Marcela Alföldi Šperkerová
Zdroj: časopis Euro