Správný lék správnému pacientovi

Zdroj: Madam business | 16.5.2011 | rubrika: Uvažujte s námi | Eva Brixi a Pavel Kačer

Chceme být stále zdraví, žít naplno a užívat si radostí života i ve vysokém věku. Víme, že bez dobře fungujícího zdravotnického systému by to byl nedosažitelný cíl. Spoléháme na lékařskou péči, když je právě potřeba, i na „kouzelnou moc“ nejrůznějších pilulek, prášků, mastí, medikamentů, pokud se zrovna necítíme nejlépe. Každá mince má však dvě strany a lék může prospívat, právě tak jako škodit. O této povaze léčiv, o jejich nežádoucích účincích, o vhodných a špatných kombinacích, o programu lékových interakcí jsme si povídali s MUDr. Taťánou Soharovou, ředitelkou Odboru léčiv a zdravotnických prostředků Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Lidé často nevědomky kombinují léky, jež dostanou předepsané na recept, s dalšími volně kupovanými preparáty. Stává se i to, že občas jeden lékař předepíše lék, který se moc nesnáší s jiným, jež má pacient užívat na radu lékaře odlišné specializace. Jak velké riziko představují nechtěné interakce léčiv? VZP to má určitým způsobem dnes zmapováno, viďte?

Rizika vycházející z lékových interakcí nejsou bohužel jen teorií, popřípadě fámou, ale realitou, která do jisté míry koresponduje i s velkým rozvojem medicíny v posledních 20 letech. Mám na mysli příliv nových léků, kterými dnes umí lékaři léčit daleko více onemocnění než před lety a zároveň například umožňují lidem se dříve vracet do běžného života. Není dnes žádnou výjimkou, že se užívá více než pět šest druhů léků najednou. Tím samozřejmě stoupá riziko lékových interakcí a lékař musí vždy zvažovat mezi přínosem a rizikem. Jak už jsem naznačila, riziko lékových interakcí stoupá s množstvím užívaných léků, nicméně existují různé stupně rizika od klinicky nevýznamných až po život ohrožujících. VZP si je vědoma těchto rizik (pro úplnost uvádím, že na trhu v ČR je zhruba 8000 léčiv), a proto se rozhodla provést analýzu potencionálních lékových interakci u ambulantních lékařů s cílem ochránit pacienta před tímto rizikem.

Co mohou způsobit nevhodné kombinace léčiv ze zdravotního hlediska, jaké představují další nežádoucí dopady? Lze nastínit příklad?

Jak už jsem uvedla, záleží na stupni rizika, které dva současně užívané léky mohou vyvolat. V ČR se používá stupnice klinické závažnosti od 0 do 5, kdy 0 znamená, že léky neinteragují a 5 je velmi závažná interakce. Nežádoucí klinické projevy u interagujících léků jsou velmi různorodé, např. může docházet ke krvácení z trávicího traktu, k poškozování jater, ledvin, k poruchám srdečního rytmu, ale může jít i o vzájemné rušení účinků léků. Pro představu uvádím údaje z Velké Británie, kdy u 18,8 tisíc pacientů přijatých k hospitalizaci bylo 6,5 % zapříčiněno nežádoucími účinky léků. Ze 16,6 % byla důvodem léková interakce, 28 pacientů zemřelo a trvale obsazeno bylo 4 % lůžek. Jako příklad interagujících léčiv uvedu pacienta, který dlouhodobě užívá lék na ředění krve. V případě, že musí současně užívat jeden typ antibiotik, je nutné, aby lékař pacientovi upravit (snížil) dávku léku na ředění krve. Pokud by to neudělal, mohl by z důvodu vyšší hladiny léku na ředění krve být pacient ohrožen krvácením.

*VZP uvedla před nedávnem do praxe projekt, který vypovídá o snaze vést zejména odbornou lékařskou obec k vyšší pozornosti v předepisování léků a lepší ochraně pacientů. Nestačí tedy dosud používané a osvědčené metody, jak evidovat, kontrolovat a vyhodnocovat předepisování léků u jednotlivých pacientů?

Bohužel nestačí a souvisí to mj. i s tím, jak jsou zaváděny stále nové a novější terapeutické postupy, léky, zdravotnické prostředky. Náš projekt má také za cíl to, aby lékař měl k dispozici (ideálně on-line) informace o všech pacientových lécích, které užívá či užíval. Potencionální lékové interakce velmi souvisí s tím, jaké informace má lékař o pacientovi v momentu předepisování nového léku.

Získali jste už dostatek informací z pilotního projektu lékových interakcí? O čem vypovídají?

Vzhledem k tomu, že jsme podobné analýzy prováděli i v minulosti, projekt pro nás, kdo se interakcemi zabýváme dlouhodobě, nepřinesl žádná velká překvapení. Nevhodná preskripce tu prostě je a bude a je na všech zúčastněných, abychom její dopady minimalizovali. A teď nemluvím jen o lékařích a pojišťovnách, ale i o pacientech. Neměli by si nasazovat léčbu sami, neobcházet další a další lékaře s cílem mít něco do zásoby. Musí vědět, že léky jsou jako oheň – vhodně použité pomáhají, ale když se vymknou kontrole, mohou velmi uškodit. Byl to tedy jednoznačně krok správným směrem.

Jak si představujete „lékový ideál“ a lze se k němu přiblížit, či ho dokonce stoprocentně dosáhnout?

Ideál, který máte na mysli, se dá popsat jako „Správný lék správnému pacientovi“, což určitě platí v případě terapie jednoho onemocnění. Složitější situace je, když má pacient více chorob, na které musí brát léky, a jak už jsem se zmínila, pacientů užívajících více léků přibývá. Například pacient s cukrovkou, s ischemickou chorobou srdeční a vysokým krevním tlakem může mít prospěch z více léků. Čím více léků se pacientovi předepisuje, tím spíše může dojít k lékové interakci, např. u 6 léků můžeme mít teoreticky i 15 interakcí. Ale většina těchto situací, kdy lékař usoudí, že pacient musí užívat léky, které mezi sebou interagují, má řešení a v řadě případů může lékař závažnost interakce ovlivnit, například změní dávky léků, bude monitorovat určité laboratorní parametry nebo bude sledovat výskyt určitých příznaků.

Má lékař povinnost vyslechnout pacienta, který se s ním hodlá poradit o vhodné kombinaci léků například s doplňky stravy? Nebo mu také může říci, že na to nemá čas? Mohlo by jít v budoucnu o placenou službu, např. prostřednictvím praktického lékaře?

Dotaz na užívání léků je součástí základních vyšetřovacích postupů každého lékaře (odborný termín je anamnéza). Lékař tyto informace potřebuje pro stanovování dalšího terapeutického postupu, tzn. měl by je pacient s lékařem konzultovat. Pokud máte na mysli „poradenství“ ohledně vhodnosti výběru, například doplňků stravy, tak ideální konzultantem je určitě lékárník, na kterého se může pacient obrátit, a tady by jistě mohly lékárny nabízet tyto služby svým klientům.

Takřka každý z nás užívá nejrůznější prostředky k tomu, aby byl v kondici, jako obranu před infekcemi, k posílení imunity, na lepší vzhled pleti, proti únavě očí… Konzumujeme potraviny obohacené vitaminy a dalšími prvky. Například příjem vitaminů se někdy hodně násobí. Když k tomu přičteme polykání „prášků“ tu na bolest, stále na vysoký krevní tlak, na snížení hladiny cholesterolu a další, nemusí se to vždy dokonale snoubit. Někdy stačí i hodinový odstup v polknutí a je po problému. Jenže kdo to ví a kdo to dodržuje? Když uvážíme, že si ordinujeme mnoho z takové škály sami a většinou nahodile, asi by se leckterý dietolog chytal za hlavu. Co s tím? Chodit pro informace do lékárny? Časem by se z nás lékárníci asi zbláznili…

V současné době je někdy velmi obtížné „odolat“ marketingovým aktivitám výrobců a distributorů, zvlášť když jsou přenášeny médii typu televize a rozhlas. Vyvolávají ve spotřebitelích pocit, že všechny „trable světa“ vyřeší pilulka. Na druhou stranu mají lidé možnost ověřit si informace z různých zdrojů, ať už je to internet, příbalová informace daného léku, a při jakékoliv nejistotě se obrátit na svého lékaře či lékárníka. Obecně bych doporučila v těchto věcech střídmost a nespoléhat se na chemické „berličky“.

Možná kacířsky – nepomohl by server, kam by se povinně registrovala data o nových lécích na trhu a také o všech doplňcích stravy či preparátech, jež se kupují bez předpisu? Nebo něco v tomto stylu? Stačilo by pak pouze zadat seznam přípravků, které člověk užívá a vygenerovala by se odpověď, která by člověka alespoň nasměrovala, co dál, zda kombinuje vhodně, nač si dát pozor, co okamžitě přestat užívat… Třeba jen podle základních několika symbolů…

Určitě máte pravdu, že by pomohlo roztříštěné informace seskupit pod jednu webovou adresu. Bohužel už teď mne napadá, kolik problémů takový počin v sobě má, např. vlastnictví určitých speciálních lékových databází, velmi náročná správa takového webu apod. Nicméně pro vaše čtenáře mohu uvést minimálně jednu důvěryhodnou adresu, a to www.sukl.cz, kde se dají najít příbalové, ale i podrobné informace (vč. lékových interakcí) o lécích na recept. A co se týká potravinových doplňků, tak tam to vidím jako skvělý podnikatelský záměr.

„Živí“ se Češi v porovnání s jinými národy léky nadměrně, nebo jsme průměr v Evropě?

Co se týká spotřeby léků na 1 obyvatele, tak nepatříme mezi ty největší konzumenty. Mezi ně se řadí Francouzi a francouzsky mluvící země, a pokud půjdeme mimo Evropu, tak mezi výrazné konzumenty patří jednoznačně Japonsko. Velmi to souvisí mj. s mentalitou obyvatelstva, ekonomickou situací dané země, poměrem volně prodejných léků a léků na recept apod.