Přijde chvíle, kdy bude elektronizace povinná
Zdroj: Hospodářské noviny | 19.10.2011 | Rubrika: Téma | Strana: 2 | Autor: Michaela Mužíková
Rozhovor s Petrem Noskem, náměstkem ministra zdravotnictví
Elektronické recepty, neschopenky a zdravotnická dokumentace on-line se v Česku plánují léta. Lékaři však stále píšou na papír. Až ve třetině ordinací totiž zatím nemají ani počítač. „Během tří až pěti let by měla být v elektronické podobě většina dokumentů,“ říká přesto náměstek ministra Petr Nosek, který má nyní rozvoj eHealth na starosti.
* HN: Ministr Heger přišel s plánem, jak do elektronických zdravotních knížek zapojit co nejvíce lidí. Chce jim za to dát slevu na pojistném. Nebude ale na překážku to, že v řadě ordinací není nejen internet, ale ani počítač?
Do určité míry to určitě překážkou bude. Má to ale dvě roviny. Jednak asi nelze počítat s tím, že elektronicky bude všechno na sto procent – v některých případech bude třeba zachovat i náhradní možnost. Druhá věc je, že v určité chvíli musí dojít ke stanovení povinnosti. To znamená, že se řekne, že například elektronická dokumentace je standard, který musí lékaři dodržovat.
* HN: To znamená, že přijde chvíle, kdy ze zdravotnictví zmizí papír?
Stoprocentně to nepůjde, do třech až pěti let by ale měla být v elektronické podobě většina dokumentů. Jeden z prvních by měl být recept.
* HN: A jak to bude s elektronickými zdravotními knížkami? Můžeme mít v Česku vedle sebe dva systémy? Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny totiž nechtějí vstupovat do I ZIP, který rozvíjí VZP. Chtějí mít vlastní projekt.
Ministerstvo v tom nehraje roli. My pouze chceme, aby se z pojišťoven stali průvodci systémem a fungovalo to co nejefektivněji. To znamená, aby pojištěnec nebyl zatěžován zbytečnými vyšetřeními a byl dobře léčen, protože pak na tom pojišťovna ve výsledku ušetří a bude moci zaplatit péči dalším lidem.
* HN: O tom se ale v Česku mluví léta. Co chcete teď skutečně udělat?
Jestli se máme někam konečně posunout, je třeba nadefinovat formu sdílení dat. Protože o tom, že elektronická forma je efektivnější než papírová, už dnes není sporu.
* HN: Sdílení takto citlivých dat ale budí velké obavy. Jak je hodláte rozptýlit?
V první řadě je otázka, zda je ta nedůvěra vůbec nějakou osobní špatnou zkušeností podložena. Navíc konkrétně ve zdravotnictví může být sdílení pro pacienty bezpečnější. Když jde člověk ke třetímu lékaři v řadě a ten bude mít aktuální informace o tom, co už bere, nehrozí, že mu předepíše něco, co bude v kontraindikaci.
* HN: Dnes už přece existují takzvané národní registry. V nich informace o pacientech nejsou?
Národní registry, které spravuje stát, sbírají obecné informace o nemocnosti, z nichž se vyhodnocuje například epidemická situace. Údaje o čerpané péči konkrétních pacientů, které se evidují právě v elektronických knížkách jednotlivých pojišťoven, jsou jiným typem dat. Ty dvě databáze se nijak nedublují.
* HN: Stává se tedy dnes, že pacienti dostávají nevhodně kombinované léky, protože lékařům chybí informace?
Ano. Pacient u sebe sice mívá seznam léků, které bere, nebo nosí zprávy od předchozích lékařů, ale některé zdravotní pojišťovny se tím zabývaly a zjistily, že ke kontraindikacím u léků v různé míře dochází.